Novým rektorem Univerzity Palackého je Martin Procházka

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci by měl následující čtyři roky vést dosavadní děkan Fakulty zdravotnických věd Martin Procházka. Rektorem ho zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, v němž Procházka porazil Tomáše Opatrného z Přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházeli čtyři kandidáti, Procházka získal ve druhém kole 14 hlasů. Přítomno bylo 24 členů akademického senátu, dva hlasy byly neplatné. Nového rektora musí jmenovat prezident, olomouckou univerzitu by měl vést od 1. května, funkční období mu potrvá do 30. dubna 2025.

Procházka působí v Ústavu lékařské genetiky Lékařské fakulty a v Ústavu porodní asistence Fakulty zdravotnických věd. „Budu rektorem nejen dvou fakult, na kterých působím, ale celé univerzity,“ slíbil senátorům nově zvolený rektor. Doplnil, že hodlá dodržovat na univerzitě to, co zaznělo v otevřených debatách, a to otevřenost, transparentnost a komunikaci. „Od zítřka začneme s novým týmem pro univerzitu pracovat. Věřím, že za čtyři roky budu univerzitu předávat hrdě s tím, že jsem udělal kus dobré práce pro naši alma mater.“

Při volbě rektora ve svém projevu také uvedl, že se zasadí o zklidnění situace na UP. V posledních měsících byla do jisté míry paralyzována v souvislosti se vznikem vysokoškolského ústavu CATRIN, který byl i důvodem rezignace jeho předchůdce.

Zasadit se chce nově zvolený rektor o to, aby se UP stala silnou institucí, apeloval na to, aby se podílela významným způsobem na společenském dění s evropským přesahem.

Podle Procházky se otázka ústavu CATRIN má uzavřít

O funkci se kromě Procházky a Opatrného ucházel také dosavadní prorektor pro zahraniční vztahy Martin Kudláček z Fakulty tělesné kultury a Jiří Lach z katedry politologie Filozofické fakulty. Kudláček nezískal v prvním kole žádný hlas, Lachovi dalo hlas pět senátorů. Všichni kandidáti jsou profesoři a za sebou mají zkušenosti ve vedoucích akademických funkcích na olomoucké univerzitě.

Během volby zasypali senátoři kandidáty otázkami, zajímal je například jejich názor na fungování Konfuciova institutu, ale i na žalobu Přírodovědecké fakulty ohledně rozhodnutí Akademického senátu UP k procesu vzniku CATRIN. Podle Procházky je načase tuto otázku konečně uzavřít. „Vyřešení této situace odblokuje i tuto žalobu,“ podotkl Procházka.

Millerovi se nelíbilo chování na akademické půdě

Dosavadní rektor Jaroslav Miller byl do funkce poprvé zvolen na podzim roku 2013, po jmenování prezidentem republiky se vedení Univerzity Palackého ujal 1. února 2014. Na podzim roku 2017 funkci obhájil a univerzitu měl vést až do roku 2022.

Loni v prosinci však na zasedání Akademického senátu UP nečekaně oznámil svou rezignaci ke konci letošního dubna. Svůj krok odůvodnil obstrukcemi kolem vzniku nového vysokoškolského ústavu CATRIN i svým protestem proti současným způsobům chování na akademické půdě, které se vznikem ústavu úzce souvisí.

Univerzita Palackého v Olomouci je nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Na jejích osmi fakultách studuje zhruba 22 tisíc studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kriminalita neroste tak, jak si Češi myslí. Přesto volají po přísnějších trestech

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.
před 44 mminutami

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto nových pravidel zaměstnávání úředníků státu

Sněmovna znovu schválila nové podmínky zaměstnávání státních úředníků, přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Ten se podobně jako opozice obává „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna hlasy koalice tuto pravomoc prezidenta také opět omezila. Později odpoledne poslanci schválili několik novel, mimo jiné tu o nakládání s bateriemi. Schůze byla přerušena až pozdě večer.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Anomálií v součtech hlasů je letos poměrně hodně, zjistila ČT

Od středy je možné napadnout výsledky voleb. Už nyní je jasné, že někde budou soudy řešit správnost čísel. Na řadě míst panují pochyby o správném součtu hlasů, jinde zase kandidáti hlásí podivnosti, kdy jim v některých okrscích komise nezapočítaly hlasy žádné.
před 11 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu 72 Ostrava-město: Ondřej Šimetka (za ODS) a Lucie Baránková Vilamová (ANO)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod 72 Ostrava-město spolu diskutovali Ondřej Šimetka (za ODS) a Lucie Baránková Vilamová (ANO).
před 14 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu Frýdek-Místek: Helena Pešatová (za STAN) a Petr Korč (NMFM)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Frýdek-Místek spolu diskutovali Helena Pešatová (za STAN) a Petr Korč (NMFM).
před 14 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 16 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu Litovel: Marek Ošťádal (24/7) a Martin Škurek (ANO)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Litovel spolu diskutovali Marek Ošťádal (24/7) a Martin Škurek (ANO).
před 16 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Jiřikovského kvůli nahlédnutí do spisu

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Jiřikovského obžalovaného v kauze bitcoinového daru ministerstvu spravedlnosti. Jiřikovský se bránil proti postupu policie, která mu neumožnila nahlédnout do celého trestního spisu včetně materiálů z dřívějšího prověřování. Podle policie by to mohlo ohrozit současné trestní řízení. Podle ÚS byl postup strážců zákona v pořádku a stížnost proto odmítl, zjistila ČT z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.