Průměrná teplota v Česku roste a rostliny na to reagují. Vegetační období se za poslední půlstoletí prodloužilo v průměru o devět dní, nyní nastupuje už koncem března oproti dřívějšímu začátku dubna. Pro zemědělce to dobrá zpráva není, změna s sebou přináší spíše riziko komplikací. Minulý týden kolísavé počasí ovšem vzbudilo zájem zahrádkářů, kteří díky vyšším teplotám začali s prací venku.
Zatímco na Šumavu se jaro teprve chystá, v Brně už se dá jít na piknik do přírody, která se brzo začne zelenat. Začíná takzvané velké vegetační období. „Posouvá se dopředu i dozadu, takže se v podstatě celkově prodlužuje,“ tvrdí Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ).
Změnu ukazují i teploměry na observatoři v polabských Doksanech. „Pozorujeme ten efekt. Je velmi výrazný, protože průměrná roční teplota se zvýšila o více než jeden stupeň. Jako kdybychom se přesunuli z Polabí na úroveň jihu Moravy,“ popisuje vedoucí oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ Martin Možný.
V oblasti začíná vegetační období už 19. března a trvá průměrně 248 dní. To je skoro o dva týdny déle než dřív. Kromě Polabí se prodloužilo například i na obvykle chladnější Vysočině.
Pro zemědělce a zahrádkáře to nicméně znamená spíše starosti. „Je nebezpečí, že třeba pomrznou některé květy a dojde ke škodám na úrodě. Letos je to zatím ideální. Nastupuje to o něco později, možná v období, když jsme na to bývali více zvyklí,“ dodává Hájková.
Oteplení probudilo zahrádkáře k činnosti
Až desetistupňové oteplení, které během uplynulého pracovního týdne přišlo do Česka, o víkendu vystřídalo citelné ochlazení. Podobně tomu má být i příští týden. Pro konec března typické výkyvy teplot bedlivě sledují jak zemědělci, tak i zahrádkáři, pro které teplejší počasí znamenalo jasný impuls vyrazit ven. Březen je totiž nejzazší čas pro střih ovocných stromů a jejich výsadbu.
V příštím týdnu by do Česka mělo přijít ještě výraznější kolísání teplot. Zatímco ve středu maxima dosáhnou až ke 23 stupňům Celsia, v pátek to bude už jen kolem jedenácti. Během dvou dnů se tak ochladí o více než deset stupňů Celsia.
„Teploty se začínají zvedat, takže je nejvyšší čas vysázet stromečky, protože je to vysiluje,“ tvrdí Tomáš Letocha z ovocné školy Slup na Znojemsku. Zájem o stromky je ale letos nižší. Kvůli protikoronavirovým opatřením, která omezují pohyb obyvatelstva, má podle Letochy mnoho lidí problémy s pohybem mezi okresy. „Takže jak pro ten stromek, když mám chalupu v jiném okresu?“ komentuje Letocha.
Lidé na jihu Moravy sázeli hrách i palmy
S tímto problémem se na jihu Moravy ale nepotýká Marie Bendová, která má zahrádku za domem. Švestku na ní má už ostříhanou, ještě jí zbývá okopat motykou pole s hrachem. „No, teď je v zemi akorát česnek a cibule nebo hrášek. Mrkev a petržel teď začnou, to budu dělat asi v pondělí. Nejvyšší čas, aby půda neoschla,“ popisuje stav své zahrádky Bendová.
S tím, že by výrazně a dlouhodobě mrzlo, už zahrádkáři nepočítají. Slabý mráz totiž rostliny vydrží. Na oteplení čekali také v jihomoravské Exotické zahradě Přibice, kde se chystají vysazovat třeba palmy. „Tyto rostliny středomořského typu není vhodné vysazovat na podzim, protože potřebují pořádně prokořenit, aby zimu lépe zvládaly,“ vysvětluje proces Miroslav Effenberger.
