Koronavirus škodí i zvířatům, některým spíše nepřímo. Váznou záchranné projekty, pytláci mají klid

Pandemie nového koronaviru se netýká pouze lidí. V mnoha ohledech ovlivňuje i život zvířat – nejvíce těch, které lidé chovají u sebe doma. Mohou se sama nakazit, mohou být přenašeči a navíc má dopady na život zvířat změna chování lidí, kteří jsou více doma. Experti pochybují o tom, že by byl efekt pandemie na zvířata veskrze pozitivní – radost z návratu některých druhů do míst, odkud je lidé vytlačili, považují za dočasnou. Problém již naopak nastává například s ochranou silně ohrožených druhů. Biologové a také ředitelé zoologických zahrad debatovali o vlivu pandemie na zvířata v 90' ČT24.

Video 90’ ČT24 - Dopad koronaviru na zvířecí říši
video

90' ČT24: Dopad koronaviru na zvířecí říši

Koronavirem se na světě prokázaně nakazilo přes sto milionů lidí. Kolik bylo nakažených zvířat, je otázka jiná, zcela nezodpověditelná a ne zcela zásadní. Že se některá mohou nakazit, je známo, ale ne u všech je to opravdu nebezpečné – ať z toho pohledu, že by mohla vážně onemocnět, nebo z toho, že by mohla nákazu dále šířit.

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického inženýrství České zemědělské univerzity se v tomto ohledu nenaplnil černý scénář. „Nejzávažnější by bylo, kdyby se ukázalo, že se koronavirem SARS-CoV2 mohou infikovat důležitá hospodářská zvířata, která tvoří velkou část našeho jídelníčku a na jejichž produkty jsme odkázáni kvůli oblékání, obouvání a podobně. Naštěstí se ukázalo, že nejdůležitější druhy hospodářských zvířat, jako hovězí dobytek, prasata, drůbež a podobně, se koronavirem SARS-CoV2 nakazit nemohou,“ ujistil.

Psi se naproti tomu nakazit mohou, ale není to nebezpečné. „Virus není schopen se výrazně pomnožit,“ poukázal Černý. Horší je to s kočkami. Příznaky nemoci se u nich projevují a navíc byl popsán případ takzvané reverzní zoonózy, tedy přenosu zpět na člověka – konkrétně po trajektorii člověk – kočka – norek – člověk.

Pražská zoo se potýkala s nákazami, dvorská zatím ne

Kromě kočkovitých šelem jsou k nákaze koronavirem náchylné opice, zejména lidoopi. To ostatně řešila pražská zoologická zahrada, kde se potvrdila nákaza lvů a po nich některých dalších kočkovitých šelem z téhož pavilonu a také goril.

„Nejhorší průběh z pozitivních jedinců měl Richard – únava, nechutenství a podobně. Nejhůř na tom byla nejstarší samice Kamba, která ale měla opakovaně negativní testy,“ popsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Ujistil však, že se situace již zlepšila. „Pokud jde o gorily, tam už je situace stabilizovaná, jsou v pořádku. Situace se lepší i v šelminci, lvi to mají za sebou,“ řekl.

Zvířata se podle ředitele pražské zoologické zahrady pravidelně testují – a to ze vzorků trusu – před nákazou se je personál snaží ochránit i tím, že do každého pavilonu chodí jen omezené množství chovatelů.

Podobná opatření přijal i Safari park Dvůr Králové, kde se zatím nákaza covidem-19 u žádného zvířete neprokázala. Jeho ředitel a senátor Přemysl Rabas (za SEN 21) upřesnil, že příznaky nákazy se loni vyskytly u samice orangutana, ale vyšetření ukázalo, že je vyvolal jiný koronavirus než SARS-CoV2, který způsobuje onemocnění covid-19.

Dvorská zoo odebírá zvířatům, která musí z nějakého důvodu uspat, vzorky krve, které posílá na Českou zemědělskou univerzitu na analýzu protilátek. „Jdeme čistě po protilátkách, které mohou být v séru přítomné a říkají nám, jestli zvíře prodělalo v minulosti kontakt s koronavirem. Do budoucna by nám to v případě pozitivních nálezů mohlo říci, která zvířata jsou rizikovější a která jsou méně riziková,“ přiblížil Jiří Černý z ČZU. Podle něj od loňského léta přišlo několik desítek až stovek vzorků a všechny výsledky byly negativní.

Pandemie jako spása přírody? Spíše nová šance pro pytláky

Přestože i zvířata se mohou koronavirem nakazit a některá i onemocnět, v úvodní fázi pandemie se zdálo, že by vlastně mohla přírodě pomoci oddychnout si od lidí. Po roce jsou však již přírodovědci skeptičtí.

„Příznivý efekt byl pouze dočasný a obávám se, že dlouhodobé efekty pandemie na přírodu jsou mnohem závažnější a negativnější,“ uvedl biolog a ekolog David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Za problém považuje třeba menší dohled nad pytláky, ale i to, že se zvířata přestala na některých místech bát lidí. „V případě, že člověk svou činnost obnoví, může být problém ještě větší,“ poukázal. Pytláci jsou ale nemenším problémem. „Rozvolňují se pravidla, stát má jiné starosti a také se projekty na ochranu ohrožených druhů zpomalují. Obávám se, že do budoucna na ně nebude tolik peněz,“ doplnil Miroslav Bobek.

Královédvorskou zoo trápí omezení kontaktu se samicemi severního bílého nosorožce v Keni, podílí se na pokusu o jejich záchranu. Podle Přemysla Rabase již loni vázly pravidelné odběry vajíček, které jsou pro záchranu téměř vymřelého poddruhu nosorožce tuponosého zásadní. A letos to pokračuje.

„Komplikuje se to tím, že český stát označil některé africké státy jako nebezpečné pro navštěvování a neuváženě do jednoho pytle strčil Tanzánii a Keňu. (…) Keňa recipročně udělala totéž vůči našemu státu. To znamená, naši občané mají mnohem větší problém dostat se tam. Když se tam pojede odebírat vajíčka, může se stát, že v týmu nebudou zástupci našeho Safari parku, což je důležitá komplikace,“ popsal Rabas.

Zoo sčítají ztráty. Situace je kritická, tvrdí Rabas

Ohrožené ale nejsou jen záchranné projekty, na kterých se velké české zoologické zahrady podílejí. Zásadní potíže mají i ony samy. Bobek vyčíslil dosavadní ztráty pražské zoo vyplývající z vládou vynuceného uzavření na sto milionů korun s tím, že město Praha zatím poskytlo 45 milionů.

Rabas hovoří o kritické situaci. Když nemusí být zoologické zahrady zavřené, jsou podle něj ekonomicky značně soběstačné. „V okamžiku výpadku příjmů ze vstupného je ztráta větší. Toto je vážné, stát na to nemyslí a situace začíná být kritická,“ uvedl.