Dálnici mezi Příbramí a Pískem pomůže dostavět soukromník, schválili poslanci

Poslanci schválili finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia, čím otevřeli cestu k dostavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Sněmovna také rozhodla o tom, že kraje postižené těžbou uhlí nedostanou část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů, který si dál budou dělit stát a obce. 

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČTK Autor: Krumphanzl Michal

PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít.

„Je to projekt, který by se měl stát vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby, protože pokud budeme využívat alternativní formu pro investování do dopravní infrastruktury, tak toho zvládneme proinvestovat výrazně více než v současné době,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Připomněl, že letos stát dá na dálnice a silnice 55 miliard korun. Tato částka je však podle ministra na hraně současných kapacit státu.

Francouzské konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun, což představuje současnou nominální hodnotu projektu. Cenu však postupně navýší vnější efekty jako například inflace, vývoj kurzu koruny a další. Schválené přímé závazky státu tak představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.

V Česku jde o první PPP projekt, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. Samotnou stavbu by měla zahájit česká společnost Eurovia, která je součástí konsorcia, do několika týdnů. Přesný termín závisí i na počasí. Úsek by měl být hotov v říjnu 2024, následně bude dálnici spolu s dalšími 16 kilometry, které už stojí, provozovat vítězné konsorcium. Podle Havlíčka bude mít stát díky tomu větší kontrolu nad kvalitou dálnice. Smlouva počítá i s možnými sankcemi za případné nedostatky. Po 25 letech dálnici kompletně převezme stát.

Projekt ovšem vyvolal i kritiku. Například hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že financování je pro stát nevýhodné. „Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ řekl.

Kraje nedostanou část poplatku z těžby

Poslanci na úterním jednání zamítli návrh Senátu, podle kterého by kraje postižené těžbou uhlí dostaly část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů. Opětovně schválili původní verzi novely horního zákona, která těžebním firmám prodlouží lhůtu na shromáždění peněz k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou až do poloviny roku 2030. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Poplatek z těžby tak bude rozhodnutím dolní komory nadále rozdělen mezi stát a těžbou dotčené obce. U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně.

Proti senátní úpravě se postavili jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kritikům vadilo mimo jiné to, že kraje by neměly využití výnosu z poplatků účelově stanoveno.

Prodloužení lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, kritizovali ekologové. Sněmovna ani Senát ale neschválili jejich návrhy zachovat lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Stávající sazby budou platit do konce roku.

Zdravotnické prostředky budou i na elektronický poukaz

Sněmovna v senátní podobě schválila také předlohu, podle které budou moci lékaři vydávat poukazy na zdravotnické prostředky také elektronicky. Na rozdíl od elektronického receptu na léky bude využívání elektronických poukazů na zdravotnické prostředky dobrovolné. Pomohou podle autorů úpravy zejména lidem, kteří tyto výrobky odebírají pravidelně. Pro poukaz například na inkontinenční pomůcky nebudou muset chodit k lékaři.

Také reklamu na léčivé přípravky čeká omezení. V předloze sněmovna zakázala takovou reklamu na různé výrobky, která je bez opodstatnění popisuje jako léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a naznačuje, že mohou zlepšit zdraví. V propagaci takových výrobků se nebudou smět objevovat doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo obecně známých lidí.

O zvýšení kompenzačního bonusu poslanci nerozhodli

Sněmovna v úterý nakonec nerozhodla o senátním návrhu na zvýšení příspěvku podnikatelům postiženým dopady pandemie koronaviru. Důvodem byl předčasný konec jednacího dne. Ačkoli si poslanci odhlasovali, že mohou o vybraných zákonech jednat a hlasovat až do 21:00 hodin, jednání skončilo před 19:00.

Předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura nejprve navrhl kvůli uvedenému návrhu zákona přerušit jednání sněmovny do středečního rána. Jeho návrh ale neuspěl, a proto požádal o dvouhodinovou přestávku na jednání svého klubu. Další požadavek na přestávku vznesli lidovci.

Sněmovna tak nejednala ani o novele ústavy zavádějící takzvaný klouzavý mandát nebo o návrzích na zpřísnění výplaty dávek v hmotné nouzi.