Hasiči vypraví materiální pomoc pro zemětřesením zasažené Chorvatsko

Čtyři nákladní automobily humanitární materiální pomoci pro zemětřesením zasažené Chorvatsko vyjedou ve středu odpoledne z hasičské základny ve Zbirohu na Rokycansku. Česko balkánské zemi pošle vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku.

S nakládáním začali hasiči před polednem. Po naložení se konvoj nákladních aut a jednoho velitelského vozidla s deseti příslušníky Hasičského záchranného sboru zastaví na základně v Brně a odtud bude v noci pokračovat do Chorvatska. Do Záhřebu by měl dorazit ve čtvrtek v 8:00, řekl ve Zbirohu Rudolf Kramář z generálního ředitelství hasičského sboru.

„Materiální humanitární pomoc, kterou poskytla ČR z rozhodnutí ministra vnitra, obsahuje 600 kusů lehátek s matracemi, 1200 spacích pytlů, 1200 přikrývek, deset elektrických topidel, dva osvětlovací systémy a jeden kilowattový osvětlovací balon,“ vyjmenoval Kramář.

Zemětřesení udeřilo v úterý kolem 12:20 v regionu vzdáleném 46 kilometrů od Záhřebu. Podle chorvatské televize HRT chorvatští seizmologové intenzitu určili na 6,2 stupně. Chvíli předtím registrovali otřes o síle 4,1 stupně. Zemětřesení bylo znát i v Česku. Otřesy přitom Chorvatsko zaznamenalo už v pondělí.

Podle chorvatských médií si v nejvíce zasažené oblasti vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a mnoho zraněných, kromě toho způsobilo velké materiální škody. České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané. Na českou ambasádu v zemi se také podle informací ministerstva zahraničí zatím nikdo neobrátil s problémy.

Ministr vnitra Jana Hamáček (ČSSD) v úterý na Twitteru informoval, které věci Chorvatsko po Česku v rámci humanitární pomoci požadovalo. O možné pomoci spolu telefonicky mluvili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Andrej Plenković. Pomoc nabídly i další země a rovněž Evropská komise.

Národní základna humanitární pomoci téměř za 70 milionů korun byla ve Zbirohu otevřena před deseti lety. Od té doby odtud vyjela řada konvojů s pomocí do různých zemí. „Za tento rok to byla například Arménie, Francie, San Marino, Ukrajina, Bělorusko, Kosovo nebo Černá Hora,“ řekl Kramář. Pomoc z Česka je určena na boj s povodněmi, požáry či jinými přírodními živly, letos to byly také dodávky ochranných prostředků pro boj s koronavirem, v minulosti odjely ze Zbirohu také konvoje na jih Evropy s nákladem na pomoc do center pro uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči přesouvají na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Hasiči začali nad ránem transportovat z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zraněného muže, k 07:30 jim ven zřejmě zbývala necelá hodina cesty. Vše jde zatím podle předpokladů, řekl agentuře ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. Zraněný muž zůstal v běžně nepřístupném jeskynním systému odhadem v 50 až 70 metrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Hasiči v místě zasahují od časného sobotního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 12 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 17 hhodinami
Načítání...