Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátní návrh podpořila. Řekla, že se rozhodla na základě debat hlavně v Senátu upřednostnit hledisko větší podpory podnikatelům, kteří ji nyní potřebují. Souběžné čerpání peněz by mělo být možné také zpětně pro již skončená podzimní bonusová období. Ministerstvo financí to slíbilo koncem listopadu.
Drobní podnikatelé by nově měli mít nárok zároveň na takzvaný kompenzační bonus a na dotace na platy svých zaměstnanců z programu Antivirus. Dosud zákon umožňuje současné pobírání těchto příspěvků pouze společníkům malých společností s ručením omezeným.
Sněmovna se zabývala i zadluženými dětmi
Ve druhém čtení poslanci také dokončili debatu o novele učitelského zákona, podle níž by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Hlasování o navrácení garančnímu výboru k novému projednání poslanci zamítli, návrh tak postoupil do podrobné rozpravy, ve které k němu zákonodárci předložili pozměňovací návrhy.
Sněmovna dala šanci i navrhovanému omezení vzniku a vymáhání dluhů dětí. Vymáhání takových peněžitých dluhů by bylo možné podle vládní novely občanského zákoníku jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně by předloha ohraničila také vymáhání smluvních pokut. Cílem úprav je předcházet tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy. Návrh po úvodním kole projedná ústavně-právní výbor.
Práva věřitelů chce novela bránit tím, že současně zavádí ručení zákonného zástupce za dluhy, které přesahují jmění nezletilého. Bude se to týkat případů, kdy dluhy vzniknou na základě právního jednání, k němuž dal zákonný zástupce souhlas nebo které učinil za dítě. Omezení možnosti vymáhání peněžitých dluhů nezletilého zahrnuje i dluhy z nájmu bytu, které na dítě přešly po smrti nájemce, s nímž žilo ve společné domácnosti.
ČSSD neprosadila pokračování sněmovní debaty o kurzarbeitu
Sociální demokraté neprosadili, aby se sněmovna v úterý dále zabývala novými pravidly takzvaného kurzarbeitu, a to navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Připomněla, že podle plánů měl být zákon účinný od ledna, což už nebude. „Zákon je skutečně potřeba,“ zdůraznila. Většinu poslanců ale nepřesvědčila. Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová míní, že předloha ještě potřebuje další debatu.
Dolní komora také zamítla snahu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zařadit na středeční program schůze úvodní kolo debaty o opozičním odškodňovacím zákonu. Stanovil by pravidla náhrad podnikatelům, které zasáhly vládní protikoronavirové restrikce.
Pekarová Adamová hájila odškodňovací zákon argumentem, že by dal podnikatelům jistotu náhrad. Poukazovala na to, že vládní programy se mohou měnit. Opozice navíc tvrdí, že státní pomoc podnikatelům zasaženým omezeními není dostatečná.
Sněmovna odmítla projednat i situaci v Radě České televize potom, co radní většinou hlasů odvolali svou dozorčí komisi. Pekarová Adamová neuspěla s návrhem, aby se debata na plénu, jak ji doporučil i příslušný sněmovní výbor, uskutečnila i v úterý. Dolní komora odmítla také čtvrteční termín, který prosazoval Petr Dolínek (ČSSD).
Piráti neprosadili sněmovní jednání o termínu konce uhlí
Opoziční Piráti také neprosadili sněmovní diskusi o doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) navrhovala, aby dolní komora debatovala o doporučení komise v pátek. Sněmovna to ale v rámci změn programu schůze zamítla.
Piráti tvrdí, že do roku 2025 by mohly být uzavřeny uhelné elektrárny produkující energii na vývoz, zbývající zařízení pak do roku 2030. Komise podle Balcarové rozhodla bez dostatečných podkladů. „Chybí například velmi důležité analýzy dopadů na uhelné regiony, horníky, na ochranu klimatu, na veřejné zdraví, na veřejné rozpočty či teplárenství,“ uvedla. Rozhodnutí komise považuje za selhání.