V exekuci je tři a půl tisíce dětí, většině ještě nebylo ani 15 let

Nahrávám video
168 hodin: Předlužené děti
Zdroj: ČT24

V Česku žije 3476 dětí a mladistvých, kteří jsou zatíženi exekucí. Z nich je 2200 mladších patnácti let. Vyplývá to z aktuální statistiky Exekutorské komory. Ministerstvo spravedlnosti situaci analyzuje a chystá změnu po vzoru jiných evropských zemí. Ještě tento týden však hodlá čtveřice poslanců představit vlastní návrh novely občanského zákoníku, která by měla nezletilým dlužníkům zásadně pomoct. Odpovědnost za jejich dluhy by přešla na rodiče. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval redaktor Jan Novák.

OPRAVA (8. 4. 2019): Původně uvedený údaj o počtu dětských dlužníků (6175) vycházel z nesprávných dat poskytnutných Exekutorskou komorou. Komora se za chybu omluvila a údaj upřesnila – ke konci letošního března bylo proti nezletilým vedeno 3476 exekucí, z toho 2200 proti dětem mladším 15 let.

„Musíme si uvědomit, že se nebavíme o několika málo tisících exekucí. Tady se bavíme o desítkách tisíc exekucí, které jsou vedeny proti někomu, komu vznikl dluh v době, kdy mu ještě nebylo 18 let,“ říká expert na exekuce ze společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Podle advokátky zastupující děti v exekuci Aleny Vlachové jde veskrze o případy dětí, které mají smůlu na nezodpovědnost rodičů. „Úplně na začátku se to stane tak, že dítě má smůlu, že má rodiče, kteří o něj řádně nepečují a neplní své povinnosti,“ shrnuje zkušenosti advokátka Vlachová. 

Ministerstvo spravedlnosti situaci analyzuje. „Co se týká dětských dluhů, tam skutečně analyzujeme a připravujeme úpravu zejména občanského zákoníku, kde se zřejmě inspirujeme právní úpravou některých dalších zemí, třeba Německa nebo Rakouska,“ konstatuje náměstek sekce legislativní Michal Franěk.

S řešením by však mnohem dříve mohli přijít zákonodárci. Už tento týden se chystají čtyři z nich – z různých stran a hnutí – představit vlastní návrh novely občanského zákoníku. Podle ní by měla přejít odpovědnost za dluhy nezletilých a dětí na jejich rodiče.

„Exekuce vedená například proti dvouletému dítěti je něco, co asi většina lidí ani nechápe, že je možné,“ říká jedna z předkladatelů Kateřina Valachová (ČSSD). Poslanec Pirátů Lukáš Kolařík zdůrazňuje, že když tyto děti dosáhnou dospělosti, okamžitě dostanou jako dárek k osmnáctinám jednu nebo více exekucí.

Patrik Nacher (ANO) považuje rozsah zadluženosti těchto čerstvých dospělých za nepřijatelný pro civilizovanou společnost. „Jejich dětství a dospívání je zatížené takovým balvanem, který pak tyto děti a dospělí nedokážou vyřešit za celý život,“ upozornil v pořadu 168 hodin poslední z předkladatelů Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Bez peněz na jízdné i na pokutu

Jak se může mladý člověk dostat do exekuce, ilustruje případ Michaely z Plzně, který pořad 168 hodin zmapoval. S rodiči bydlela po různých azylových domech. „Otec nebyl zrovna nejlepší a mamina byla na všechno sama, vlastně na čtyři děti,“ popisuje rodinnou situaci.

Děti dojížděly do školy autobusem, na jízdenky ale nedostávaly peníze. První pokutu za jízdu načerno dostala Michaela v sedmi letech. „Přišla jsem domů, dala rodičům pokutu, že mě chytil revizor, ale rodiče s tím nemohli nic dělat, protože neměli na to, aby zaplatili,“ říká Michaela.

Navíc si v jejích deseti letech vzal její otec u operátora paušál na telefon, který používal, ale neplatil. „Šlo to všechno na moje jméno, protože on tam byl vlastně uvedený jenom jako zákonný zástupce. Jinak to šlo na mě,“ přibližuje. Dluh jí vznikl také v knihovně. Dluh za jízdy načerno se vyšplhal na 100 tisíc, za operátora a knihovnu k tomu přibylo dalších 30 tisíc.

Sto třicet tisíc korun dluhů na prahu dospělosti se Michaela snaží splácet od svých 16 let. „Člověk se s tím musí naučit žít, protože vlastně žije z ničeho. Dře strašně, aby se všechno zaplatilo, ale přitom z toho nemá nic. Kolikrát když jsem šla do práce a přišla jsem domů vyřízená, že jsem dělala třeba dvanáctky, a pak, když mi přišla výplata, jsem zjistila, že mi vlastně všechno vzali. A to jsem dělala přesčasy a všechno, aby se to prostě zaplatilo,“ říká Michaela o svém případu. 

Zbývá jí už jen několik měsíců a bude bez dluhu. „A prostě nebudu mít nic na ramenou a budu o dost lehčí,“ uzavírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, míní Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 19 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 32 mminutami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 5 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud rozdělil kauzu Čapí hnízdo, Nagyové stanovil termín hlavního líčení

Městský soud v Praze vyloučil k samostatnému řízení část kauzy Čapí hnízdo, která se týká premiéra Andreje Babiše (ANO). Kvůli rozhodnutí sněmovny o nevydání k trestnímu stíhání u něj nyní nelze v trestním řízení pokračovat, uvedl soudce Jan Šott, jehož soudní senát se případem zabývá. U druhé obviněné, europoslankyně za ANO Jany Nagyové, nařídil soud hlavní líčení. Termín pro něj již stanovil, médiím ho však zatím nesdělil.
před 8 hhodinami
Načítání...