Vláda si nouzovým stavem jen usnadňuje situaci, viní ji Němcová. Podle Vondráčka kvůli soudům jiná možnost není

Vláda by měla od 13. prosince zkusit pracovat bez nouzového stavu, řekla v Otázkách Václava Moravce senátorka Miroslava Němcová (ODS). Nouzový stav nepovažuje za nutný. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je však přesvědčen, že nutný je vzhledem k minulým rozhodnutím soudů –⁠ a myšlenku ústavního právníka Jana Kysely, že by při opakovaném prodlužování nouzového stavu mohl zakročit i Senát, odmítl. Vláda je podle něj odpovědná pouze sněmovně.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce, 1. část

Nouzový stav je nyní vyhlášen do 12. prosince, ale vláda počítá s tím, že požádá o jeho prodloužení – od října již potřetí. Premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval, že bude kabinet žádat o 30 dnů navíc, tedy maximum, o které se může nouzový stav jednorázově prodloužit.

Předseda sněmovny se podle dosavadních zkušeností nedomnívá, že by vláda se svojí žádostí uspěla úplně, myslí si, že i tentokrát dostane kratší lhůtu, domnívá se však, že není jiná možnost než pokračovat s nouzovým stavem.

„Máme v tuto chvíli takto nastavenou legislativu. (…) Bez nouzového stavu na základě rozhodnutí soudu nemohou být vydávána jednotlivá opatření,“ řekl Radek Vondráček.

Bývalá předsedkyně sněmovny a nynější senátorka Miroslava Němcová si však nemyslí, že by prodloužení nouzového stavu bylo namístě. „Mám dojem, že vládě vyhovuje, že je pohodlnější zvládnout všechny úkoly v nouzovém stavu. Je prodloužen do 12. prosince a tam končí. Já už bych ho neprodlužovala ani o den,“ míní. Myslí si, že by nouzový stav měl být potřeba pouze při dvou nejpřísnějších stupních protiepidemického indexu PES.

Vláda tomu podle Vondráčka částečně vyhoví. „Systém se bude upravovat. Od stupně 3 se bude počítat s nouzovým stavem a u nižších stupňů už se nebude počítat s nouzovým stavem,“ upozornil. Momentálně platí třetí stupeň, ačkoli z nejnovějších údajů vyplývá, že hrozí návrat na čtvrtý stupeň. Nových případů nákazy koronavirem totiž začalo ve druhé polovině týdne ve srovnání s týdnem předchozím přibývat.

Miroslava Němcová je přesvědčena, že by návrat na čtvrtý stupeň, kdy jsou uzavřené restaurace či většina obchodů, znamenal pro malé obchodníky katastrofu. „Na živnostníky a malé podnikatele to dopadá velmi silně. Říkají, že třetí lockdown nepřežijí,“ zdůraznila.

Radek Vondráček se však domnívá, že vláda nakonec nemusí mít na vybranou. „Surfujeme na vlně, na špičce, jsme u bodu zlomu a vláda se to snaží vyvažovat. Když to jenom trochu jde, tak se uvolňuje, ale riziko je jasné. Je před Vánoci, člověk chce žít, ale vir nás stále tlačí ke zdi. Lockdown jsme neudělali tvrdý, máme ho v mezích možností,“ poznamenal.

Odmítl, že by to kabinetu dělalo radost nebo že by usiloval o prodloužení nouzového stavu zbytečně. „Z jakého důvodu by to kterékoli vládě vyhovovalo? Z politických důvodů? Mně se nezdá, že by to prospívalo preferencím hnutí ANO. Jsou to věci, které se udělat musí,“ dodal předseda sněmovny.

Že by místo jím zmíněného „surfování na vlně“ bylo vhodnější zavést na čas tvrdší restrikce po vzoru Izraele, Vondráček odmítl. „Podstatný je stav zdravotního systému. A musím říct, že Česká republika obstála na výbornou. Soustředění se na zdravotní systém a ohrožené skupiny je správná cesta,“ uzavřel.

Miroslava Němcová naopak hovoří o nedůvěryhodnosti vládního postupu, ke kterému přičítá i fakt, že v sobotu i v neděli ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo ráno hodnotu PES, kterou však po několika hodinách změnilo – v prvním případě na nižší hodnotu, ve druhém však na vyšší, která již značí přípravu na zpřísnění pravidel.

„V nervozitě, která je ve společnosti, to málokomu připadá důvěryhodné. Mně ne,“ podotkla senátorka. Odmítla názor Radka Vondráčka, že je to politické hodnocení stupnice, kterou představil po svém nástupu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Není to v politické rovině, ale v občanské, lidské. Mám pocit, že se PES nestal vodítkem,“ dodala.

Senát jako pojistka nouzového stavu? Vondráčkovi to nedává smysl

Nouzový stav je v součanosti výhradně věcí vlády a Poslanecké sněmovny. Vláda jej může vyhlásit na 30 dní a lze jej po dalších 30denních úsecích dále prodlužovat, k tomu však již je potřeba souhlas poslanců. Nikdo další však do konečného rozhodování nevstupuje.

Ústavní právník Jan Kysela vyslovil myšlenku, že by do rozhodování mohl vstoupit i Senát. To by se podle něj mohlo stát, pokud by vláda o prodloužení žádala již poněkolikáté, zmínil se o 60 nebo 90 dnech, tedy druhé či třetí žádosti o prodloužení nouzového stavu. „Aby vláda ve spojení se svou většinou neponechávala zemi v nouzovém stavu po delší dobu, než je nezbytně nutné,“ ozřejmil.

Senátorce Němcové by se to líbilo. „Bavili jsme se o tom s kolegy. Není zatím žádný podkladový materiál, nebo že bychom postoupili ke konkrétnějšímu řešení,“ uvedla. Připomněla, že se Senát vyjadřuje i k ústavním změnám, k nimž nouzový stav přirovnala.

Předseda sněmovny je naopak přesvědčen, že by to byla chyba a neodpovídalo by to tomu, jak je napsána ústava. „Když se koncipovala Ústava ČR, tak se používal termín vládnoucí komora a nevládnoucí komora. Vláda ČR odpovídá Poslanecké sněmovně a ta tíha je právě na Poslanecké sněmovně,“ poukázal.

Návrh na superhygienu se do sněmovny do Vánoc asi nedostane

Poslanci počítají s tím, že o nynější žádosti o prodloužení nouzového stavu – byť ji vláda zatím oficiálně nepodala, to se patrně stane v pondělí – budou rozhodovat ve středu 9. prosince. Další zásadní a v poslední době hojně diskutovaná rozhodnutí související s pandemií koronaviru však poslanci do konce roku již neučiní. Změna zákona o ochraně veřejného zdraví, která má upravit fungování hygieniků, ani novela krizového zákona zřejmě před Vánoci na řadu nepřijdou.

Zákonodárci reprezentující horní i dolní parlamentní komoru a zároveň koalici i opozici se shodli, že ještě nejsou dostatečně zralé, přestože se shodně objevily v systému eKLEP, kam ministerstva nahrávají návrhy zákonů připravené k dalšímu projednávání.

Novela zákona o veřejném zdraví má sjednotit systém hygienických stanic. To je podle Radka Vondráčka potřeba. „Máme 14 hygienických stanic a liší se ve svém přístupu, postizích, opatřeních, ukazuje se, že v kritických momentech si nemůžeme dovolit takový partikularismus,“ je přesvědčen.

Diskuse ale vzbudily nové pravomoce, které by měl dostat hlavní hygienik, jde zejména o možnost zjišťovat informace o pohybu lidí v předchozích dnech i bez jejich souhlasu. „Má větší kompetenci, může vyhlašovat drastičtější opatření než současná vláda a bez kontroly parlamentu,“ zhodnotila návrh Miroslava Němcová.

Podobně současný stav návrhu zhodnotil i předseda sněmovny. „Převažuje tam lékařský pohled a nejsou domyšleny konsekvence ústavní a týkající se svobody a práv občana,“ řekl. Že by se novela dostala ještě letos do sněmovny, o čemž se zmiňoval premiér Babiš, se tak podle něj „s pravděpodobností blížící se k jistotě nestane“. Nemyslí si ani, že by poslanci návrh projednali ve zkráceném řízení, jak vláda v nynější variantě navrhuje.