Podle ministra Brabce vede rožnovský úřad řízení s firmami kvůli únikům do Bečvy. Mluvčí města to popírá

Městský úřad v Rožnově pod Radhoštěm popřel, že by vedl správní řízení s konkrétními firmami v souvislosti s úniky chemických látek do řeky Bečvy. O řízeních, která by měl úřad vést ve dvou případech znečištění niklem a dusitany, přitom ve středu hovořil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O jaké podniky má jít, ale neupřesnil. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v souvislosti se znečištěním Bečvy kyanidy z letošního září intenzivně kontroluje patnáct firem, podrobnosti ale neuvedla.

Úřad zatím prověřuje pouze podnět na porušení kanalizačního řadu v případu úniku niklu z konce října. Informaci na dotaz České televize potvrdila mluvčí městského úřadu Petra Graclíková.

„Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm žádné správní řízení v případu úniku niklu do řeky Bečvy z konce října nevede. V současné době prověřujeme v této věci podnět na porušení kanalizačního řadu. Jedná se o úkony před zahájením správního řízení, jelikož šetření není ukončeno, jméno firmy nebudeme sdělovat. Výše sankce se pak odvíjí podle klasifikace a prokázání přestupku,“ uvedla Graclíková.

V případu úniku dusitanů z konce listopadu pak úřad žádný podnět ani neobdržel a případ tak neprošetřuje. V obou případech měl přitom podle středečních slov ministra životního prostředí Richarda Brabce vést úřad správní řízení s konkrétními firmami.

Úniky různých látek do Bečvy se zabývá také policie a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která aktuálně kontroluje 15 firem. Podle ministra Brabce je mezi nimi i valašskomeziříčská chemička DEZA. Další kontroly chystá podle náměstkyně hejtmana Hany Ančincové (Piráti) krajský úřad, a to v podniku DEZA i firmě Energoaqua, která zajišťuje čištění odpadních vod z areálu bývalé Tesly Rožnov pod Radhoštěm.

Za nevyjasněných okolností zemřel zaměstnanec Energoaqua

Kanál vedoucí z továrního areálu už dříve za možný zdroj zářijového úniku kyanidů označili ministr Brabec i policie. Kyanidová otrava v Bečvě z 20. září, při které zahynuly desítky tun ryb, neznamenala jen tragédii pro přírodu, má už i lidskou oběť. Za zatím nevyjasněných okolností zemřel zaměstnanec společnosti Energoaqua, která bývá s otravou spojována zatím nejčastěji.

Z kanálu, který ústí do Bečvy v Juřince, postupně do řeky vytekly nikl, dusitany a ve středu další neznámá látka. Společnost Energoaqua, která kanál spravuje, události přiznala. Podíl na ekologické katastrofě ze září ale odmítá.

„V období od června do události jsme vůbec kyanidy nezpracovávali, ani jsme je nevypouštěli. Když to naběhne do té fáze, že vás někdo dva měsíce podezřívá z něčeho, co jste neudělal, tak je to možná už přes čáru,“ řekl jednatel Energoaqua Rožnov pod Radhoštěm Oldřich Havelka.

Rybáři: Kyanidy se do Bečvy nemusely dostat kanálem v Juřince

Zároveň také přibývá informací, které verzi zapojení rožnovské firmy do katastrofy nabourávají. Podle některých rybářů se kyanidy do Bečvy kanálem v Juřince nedostaly. Otrávené ryby se v řece totiž objevily až u Lhotky, což je o více než tři kilometry dále. „Přece nemohly mít nějaké masky, aby tady přežily a tam lekly. To prostě neexistuje,“ upozorňuje rybář Vladimír Foltýn.

Kyanidy do Bečvy vypustil neznámý pachatel 20. září, případ vyšetřují vsetínští kriminalisté. Závažná ekologická havárie postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na zhruba 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

K dalším únikům cizorodých látek došlo koncem října, kdy výsledky rozborů prokázaly ve vodě zvýšený výskyt niklu a koncem listopadu také zvýšené množství dusitanového dusíku. Úhyny ryb ani jiných živočichů ale tehdy nebyly potvrzeny. K poslednímu úniku neznámých látek pak došlo ve středu dopoledne, kdy se na hladině Bečvy ve Valašském Meziříčí - Juřince opět objevila pěna. Výsledky rozborů vody by měla inspekce zveřejnit v příštích dnech.

Podrobnosti o kontrolách inspekce sdělit nechce

ČIŽP už zahájila detailní kontrolu v patnácti firmách v regionu, inspektoři se tím zabývají od 24. září. Které firmy konkrétně však ČIŽP prověřuje, její ředitel Erik Geuss uvést nechtěl s tím, že se musí odkázat na kontrolní řád, který je podle jeho slov neveřejný. 

„Musíme ctít zákony této země. Nelze prostě nezákonné jednání vyřešit dalším nezákonným jednáním. Inspekce postupuje striktně podle kontrolního řádu a dalších platných zákonů. Tady ten veřejný zájem přece nemůže být informace, ale veřejným zájmem je dopadení pachatele, aby byl patřičně potrestán,“ řekl v 90' ČT24 Geuss.

Podle ředitele si už inspekce bere dotazy ve smyslu, že vyšetřování trvá příliš dlouho, osobně. „My máme celorepublikově 600 inspektorů, a zejména těch, kteří se té kauzy od začátku účastní, se to začíná dotýkat osobně. Dělají svoji práci opravdu velice zkušeně. Musím říct, že stojím za těmi inspektory,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Dřívější vyloučení Dezy jako viníka havárie Geuss hájil s tím, že se tak stalo pouze na základě prvotního šetření, což podle něj neznamená, že by byla chemička ve Valašském Meziříčí z dalšího vyšetřování vyloučena. 

Havárie v Deze?

Redaktorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá ve vysílání ČT řekla, že se její kolegové sami pustili do šetření případu, mluvili například i se zaměstnanci Dezy. Deník Referendum zjistil, že v den otravy Bečvy došlo v chemičce k havárii. „Stala se na jednom malém pracovišti, které je v úseku chemičky, kde se vyrábí fenol. K havárii došlo v noci před tou ekologickou katastrofou,“ řekla Vlasatá. 

Podle redaktorky obsluha daného zařízení usnula, to, že ze zařízení vytéká jakýsi chemický koktejl, údajně nezaznamenala. Podle Vlasaté byl problém i v tom, že už několik let je nefunkční alarm, který by právě měl na havárii upozornit. „Zjistili jsme, že poklop toho zařízení je dlouhodobě nadzvednutý a podepřený kusem dřeva,“ uvedla. 

Podle Vlasaté mohlo uniknout až deset kubíků neznámé látky. Ta ale údajně nevytekla do havarijní jímky, ale přímo do dešťové kanalizace. To ale už vedení Agrofertu odmítlo, i když podle Vlasaté původně tvrdilo, že žádnou havárii neregistrovalo. 

„Můžeme potvrdit, že dne 20. září došlo v Deze k provozní události, která ovšem neměla charakter havárie a ze své podstaty nemohla být příčinou otravy ryb v Bečvě,“ uvedl pro Deník N mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. 

Dosah úniku podle redaktorky Deníku Referendum dokládají fotografie, které se podařilo na místě pořídit. Látka se podle ní dostala nejenom do dešťové kanalizace, ale i daleko za ni. Údajně to potvrdili i zaměstnanci chemičky. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 2 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.