Studenti pedagogických fakult by mohli on-line doučovat děti, navrhuje Pánek

Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady on-line výuky na jaře a závěr zněl, že delší absence prezence ve školách rozevírá nůžky mezi žáky. Ani teď však není leckdy situace jiná, nedá se tak podle výkonného ředitele organizace Šimona Pánka říct, že by se plošně zlepšila. „Pořád jsou i teď školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Video Události, komentáře
video

V distanční výuce jsou mezi školami stále velké rozdíly

V těch nejlepších scénářích školy fungují podle Pánka tak, že se z jarní vlny pandemie a související distanční výuky skutečně poučily. „Vybavily se, naučily svoje učitele a profesory pracovat on-line, a děti tak mají skutečně strukturovanou výuku. Na druhé straně jsou i takové, které třeba nemají tak silné vedení nebo to nějak nebyly schopny – většinou manažersky – zvládnout,“ přibližuje. Rozdíly mezi dětmi se tak dále prohlubují.

Skepticky se Pánek však staví k případným prázdninovým doučovacím kempům, které podle něho nepomohou. „Podle mě pomůže teď, když jsme bohužel nechali dojít situaci tam, kde je, tedy k uzavření škol, důkladná příprava na to, co udělat s ročníkem. My osobně jsme spoluiniciovali novou akci, kdy studenti pedagogických fakult a některých dalších, které se k tomu přihlásily, se mohou ucházet o praxe, které by jim měly přinést nějaký kredit za to, že budou on-line doučovat děti, které to potřebují,“ vysvětluje.

Zatím se podle něho přihlásilo zhruba 240 škol s několika tisíci dětmi, které by to potřebovaly. Ovšem ze strany vysokých škol a vysokoškoláků takový zájem zatím není – obtížné je například správné párování žáků s pedagogickými studenty a komplikací může být i adekvátní zabezpečení.

„Pokud jim chceme pomoci, aby to dohnaly, a zejména jde o děti, které se vůbec učí tomu, co je škola, anebo pak děti z vyšších ročníků, kde to může být rozcestník ke kariéře nebo životnímu směru, tak tam si myslím, že pořád máme čas pracovat na tom, jak zintenzivnit doučování. Tedy jak přidat asistentům pedagogů, jak dostat studenty pedagogických škol za kreditované praxe do škol tak, aby pomohli,“ zdůraznil.

Ministerstvo školství říká, že školám uvolnilo na dovybavení technikou částku 1,4 miliardy korun, stále se však objevuje nemálo případů, kdy děti nemají počítače. Další host pořadu, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Klánovice Michal Černý však upozornil, že tyto peníze šly v první řadě na dovybavení škol.

„Protože na jaře spousta škol nebyla vybavena, učitelé neměli zařízení, ze kterého by učili. Tyto peníze skutečně nebyly tak primárně určeny pro žáky, ale pro učitele a pro to, aby školy dokázaly ze své strany zabezpečit správným způsobem on-line výuku anebo výuku na dálku,“ uvedl.

Školy, kterým peníze zbyly, je mohly použít pro děti. „Ale jinak jsme pro ně sháněli počítače přes mnoho různých organizací, nadací, mimo jiné i přes Člověka v tísni, jednu takovou nadaci měla Česká televize. Mně se třeba povedlo sehnat víc než padesát počítačů a spoustu SIM karet,“ říká s tím, že v jeho škole mají tak připojení všechny děti. „Já si opravdu nemyslím, že tam, kde se škola snažila, by bylo možné, aby některá rodina zůstala nevybavená,“ dodal.

Problémem může ale stále být podle něho to, že některá rodina s počítačem třeba neumí zacházet, nebo že se zařízení nepodařilo úplně nastavit. „Jinak si ale myslím, že se to zlepšilo hodně proti jaru, že ve spoustě školách se skutečně úroveň dálkové výuky zlepšila. Což ale neznamená, že neexistují školy, kde je to špatné,“ doplnil.

Problém s učením na dálku může nastat také u studentů učebních oborů. V souvislosti s nimi se mluví totiž o riziku, že se už do škol nevrátí – najdou si brigádu a studium ukončí.

Podle dalšího hosta pořadu, člena školského sněmovního výboru Martina Baxy (ODS), jde však o obecnější problém, který existoval už v době před příchodem koronaviru. „U studentů učebních oborů jde speciálně o to, že vedle tradiční výuky ve škole mají především její praktickou část, a ta v současné době také neexistuje. Podle mého názoru je proto zapotřebí hledat co nejrychlejší scénáře k tomu, jak by se mohli děti, žáci, studenti do škol vrátit, aby se mohla výuka dostat do normálních kolejí, samozřejmě při dodržení všech bezpečnostních opatření, která v současné epidemicky složité situaci existují,“ uvedl.

Míní, že není prostě možné mít ambici dohnat vše, co se v minulých měsících ztratilo. „Když pan ministr Plaga hovoří třeba o letních doučovacích kempech, tak já se ptám, jakým způsobem se tam děti dostanou, kdo je bude identifikovat, jak se budou vybírat, kdo je bude učit. Některá slova, která zaznívají velmi vzletně, za sebou skrývají řadu problémů,“ doplnil.

Docházka je podle učitelů klíčová pro nejmenší děti a žáky v posledních ročnících. To, kdy se děti skutečně vrátí do lavic, zatím ale jasné není. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek odpoledne naznačil, že první uvolnění pravidel může přijít nejdřív za tři týdny.