„My víme, co děláme, víme, proč to děláme.“ Taková slova chybí, říká šéfredaktor Respektu

Koronavirus rozděluje společnost. Podle psychiatra a psychoterapeuta Tomáše Rektora říká  teď jeden extrém to, že „všichni zemřeme“, a na druhé straně stojí, „popřu cokoliv, se děje“, uvedl v pátečním pořadu Události, komentáře. Může to být i z toho důvodu, že „společnost není řízena, nemá lídra“, míní druhý host, šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Zatímco totiž na jaře zněl víceméně „jeden hlas“, nyní tomu tak není, dodává.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Koronavirus jako test odolnosti společnosti

Zatímco na začátku pandemie v březnu se lidé předháněli v tom, kdo kolik roušek ušije, teď se spíše vzájemně překřikují zda roušky nosit, či nenosit. Veřejným prostorem se nesou diskuse o tom, jaké riziko vlastně koronavirus představuje, a objevují se spory o účinnosti vládních opatření. To vše v hospodách, na internetu, mezi umělci i neumělci i uvnitř vědecké obce. Společnost je výrazně rozdělená, od těch vystrašených až po ty neohrožené.

Důvodem pro takový rozkol může být podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho už jen to, že jde o problém, na který nejsou lidé zvyklí a připravení, protože jde opravdu „hodně hluboko“.

„Řešíme témata, která jsou spojená se zdravím, prací, budoucností, vůbec svým způsobem života, a do toho vstupují odlišné zkušenosti, představy, názory. Ve chvíli, kdy je společnost nechána napospas všem svým obavám a strachům – což teď je, protože jsme společnost, která nemá vedení – tak se všechno znásobuje, jak obava, tak touha do toho promlouvat, urvat kus té své pravdy nebo pootočit kormidlo,“ konstatuje Tabery.

Na jaře shoda byla

Rozdíl oproti situaci na jaře byl právě podle něho v tom, že tenkrát shoda panovala. „Je nějaký problém, nevíme, co s ním, pojďme být opatrní. A zněl tady tehdy jeden politický hlas. To teď ale není,“ dodává.

Připomněl, že vláda ohlásila ústy Andreje Babiše vítězství, a společnost to vzala jako konec epidemie. „A ten konec není, je to vlastně vážnější a rychlejší než na jaře. V tu chvíli do toho společnost vstupuje mnohem emocionálněji jinak, má pocit, že se děje něco, čemu nerozumí, že se něco tají, že v tom musí být nějaká hra ve chvíli, kdy vám premiér jeden den říká něco jiného než druhý. Samozřejmě to vzbuzuje otázku ‚Proč? Co se změnilo, to nevěděli, co se tady děje?‘,“ míní Tabery. 

V takovou chvíli roste mezi lidmi přirozený strach a pocit nejistoty. „Jde stranou, jestli jsme (politicky) vpravo, vlevo, liberálové nebo konzervativci, ale prostě jsme v nějakém prostoru, kterému nerozumíme, a máme pocit, že tomu nerozumí nikdo…,“ vysvětluje Tabery.

Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor jeho slova potvrzuje. „Jestli byla na jaře hlavní strategií panická obrana v duchu ‚jdeme do obrovského výkonu‘, teď je hlavní strategií, která je vidět, popření, to znamená ‚tvařme se, že se nic neděje‘,“ konstatuje.

Na jaře sice viděl lidi, kteří dávali najevo úzkost, nicméně zvedla se i vlna obrany. „Ale zatímco na začátku to byla obrovská manická obrana, ‚běžme do obrovského úsilí a něco dělejme‘, tak teď nás zklamalo to, co se stalo na jaře, a tudíž značná část se naštve na roušky, které je tehdy nezachránily jako nějaký magický objekt,“ doplňuje Rektor. 

A podle Taberyho celkovému zmatku nahrává i to, že když si člověk najde chvíli, na internetu může nalézt argument pro téměř jakoukoliv, byť i šílenou tezi.

„A nemusí to být nepravdivý argument, prostě nějakým způsobem si to poskládáte… Když budete chtít dokázat téměř cokoliv, tak najdete někoho, kdo má titul, aby vám to dal za pravdu… A všichni se v tu chvíli stáváme odborníky, máme pocit, že máme za sebou kapacitu, je jedno, jestli tomu rozumí, jaká má data, ale máme pocit, že máme pravdu,“ dodává s tím, že pak taková situace naruší schopnost společnosti najít alespoň nějaké základní východisko. 

Podzim bude zkouškou

Vzrůstající nervozitu, frustraci ve společnosti vnímají i organizace, které pomáhají rodinám. „Pokud se tomu má zamezit, v první řadě je potřeba si uvědomit, že jsme skutečně ve výjimečné situaci a můžeme se cítit mnohem častěji frustrovaní, mít větší prožitek úzkosti. A zároveň je velmi důležité se o sebe starat tak, abychom zvyšovali svoji kapacitu tyhle emoce ustát,“ zdůraznil další host pořadu, ředitelka organizace Locika Petra Wünschová.

Dodává, že na webu www.detstvibeznasili.cz zveřejnili materiály, návody a plakáty pro děti i rodiče, pro případ, co mohou dělat, pokud se necítí v pohodě a chtějí to změnit.

Učitelé mohou také například kdykoliv zavolat na poradenskou linku, kterou organizace Locika připravila. „Pokud si nevědí rady, chtějí se v nějaké situaci zorientovat, můžou se s našimi odborníky poradit. A můžou se nám ozvat anonymně přímo sami rodiče nebo děti,“ dodala Wünschová.

Podzim bude podle ní představovat vlastně takovou zkoušku zralosti a vzájemné spolupráce.