Chovanec: Uprchlíky přijmeme, hlavně ale střežme hranice

Během dvou let je Česká republika schopná přijmout řádově stovky uprchlíků, konkrétní počet ministerstvo vnitra předloží kabinetu ve středu. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil šéf resortu Milan Chovanec s tím, že půjde o nižší číslo, než které zamýšlel bruselský návrh kvót. Opatření zároveň označuje za krátkodobé; primární je podle něj zlepšit ostrahu vnější hranice EU.

Chovanec zatím přesná čísla nezná, ministerstvo na nich momentálně pracuje tak, aby vláda mohla konkrétní čísla projednat na svém středečním večerním zasedání. Podle ministra půjde o stovky lidí letos a několik set lidí příští rok. „Číslo bude nižší než těch povinných 1800. V současné době počítáme naše možnosti a kapacity,“ uvedl Chovanec. Potom, co kabinet návrh projedná, zástupci ministerstva s ním pojedou na čtvrteční neformální radu unijních ministrů do Lucemburku.

„Není jen otázka kolik uprchlíků, ale také jaké,“ podotkl místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Myslím, že bychom měli přijímat a dávat azyl těm, kteří skutečně splňují kritéria mezinárodních uprchlíků, a ekonomické migranty vracet zpátky.“

Zástupci členských států Unie se na červnovém summitu dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty, jež původně navrhovala Evropská komise, odmítli. Řešení se bude týkat celkem 60 000 lidí, protože unijní státy přijmou i 20 000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.

Chovanec: Naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Řecku

Přijetí uprchlíků prezentuje Chovanec zejména jako pomoc státům, které se s vysokými počty migrantů potýkají nejvíce. „Musíme si uvědomit, že už nejsme bezpečný ostrůvek ve středu Evropy a že naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Maďarsku, v Itálii a v Řecku,“ prohlásil ministr vnitra.

Běženci v Česku

  • Od 1. června do 3. července česká policie zadržela na území republiky 314 nelegálních běženců ze sedmadvaceti zemí světa.
  • Dominantní podíl tvořilo 141 Syřanů, dále šlo o 59 Afghánců a 37 Iráčanů. Mezi zadrženými uprchlíky se vyskytovali i občané Pákistánu, Somálska, Nigérie či Gambie.
  • Počet zadržených lidí klesá, podle cizinecké policie se v uplynulých týdnech jednalo v průměru o 15 osob denně, v současnosti policisté hovoří o deseti běžencích během jednoho dne.
  • Chovanec upozorňuje, že Česko není a ani v budoucnu nebude pro běžence cílovou destinací. „Nejsou zde pro to podmínky, lidé primárně míří do štědrých sociálních systémů Německa a Švédska.“

„Je to krátkodobé dvouleté opatření na stabilizaci zemí jako Itálie a Řecko, aby se zde nezhroutil systém azylové politiky a nemělo to dopady na absolutní otevření zemí migrantům,“ prohlásil ministr vnitra s odkazem na nedávnou hrozbu italského premiéra Mattea Renziho. Ten před zmiňovaným summitem o migrační politice varoval, že bez adekvátní reakce celého společenství začne Řím vystavovat uprchlíkům krátkodobá víza platná pro celý schengenský prostor.

Chovanec v této souvislosti podotýká, že Evropa v řešení uprchlické krize „dobíhá vlak“ a „vidí jen koncová světla“. Celým problémem se podle něj měla začít zabývat už před deseti lety a dvouletou pomoc jihu interpretuje jako čas, během kterého by osmadvacítka měla zlepšit ostrahu své jižní námořní hranice: „Chceme, aby se ochrana vnější hranice začala brát více vážně, v Řecku, v Itálii, ale také v Maďarsku.“

Pravicová opozice se neshodne

Kvůli migrační politice vládu dlouhodobě kritizuje část opozice. „Myšlenka, že když mají některé státy Unie problémy s uprchlíky, tak to uděláme tak, aby problémy měly všechny státy, je myšlenka scestná,“ prohlásil předseda občanské demokracie Petr Fiala.

Jiné stanovisko ale zastává TOP 09. „Vláda postupuje racionálně a nemíníme jí v tom nic vytýkat,“ řekl její místopředseda Miroslav Kalousek. „To, co bychom si přáli, je, aby ten program měl vedle toho a) i b), to znamená, jak budeme pracovat s jejich integrací do společnosti.“