Vládní předloha, která má zrychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury, se po čtvrtečním jednání Senátu podle očekávání vrací do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Senátoři naopak schválili novely zákonů týkajících se silničních dopravců a námořní plavby. Zpřesnit a rozšířit podmínky uplatnění nutné obrany zejména v domácím prostředí má novela senátora Hraby, kterou horní komora v prvním kole rovněž podpořila. Kraje včetně Prahy by měly dostat od státu jednorázový příspěvek pět set korun na obyvatele. Umožněno možná bude také uzákonění České komory porodních asistentek.
Senát vrátil sněmovně návrh na rychlejší výstavbu dálnic. Předlohu řada senátorů kritizovala jako špatně připravenou. Zákon ve sněmovní podobě podle nich zasahuje příliš do vlastnických práv, otevírá prostor ke korupci a může v konečném důsledku výstavbu zpomalit kvůli soudním sporům o úřední rozhodnutí.
S pozměňovacími návrhy tak zákon putuje zpět do sněmovny. Stalo se tak i potom, co odolal dvěma návrhům na zamítnutí, které vznesli senátoři Jiří Dienstbier (ČSSD) a Ladislav Kos (SEN 21). Senátoři chtějí například usnadnit podmínky budování veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.
Senát schválil nová pravidla pro dopravce i provozovatele námořních lodí
Provozovatelé námořních lodí plujících pod českou vlajkou budou muset pojišťovat členy své posádky. Pojištění má chránit námořníky především před případným nevyplacením mezd. Novelu zákona o námořní plavbě schválil Senát. Zákon reaguje na evropskou směrnici, jejímž cílem je zdokonalit a optimalizovat systém ochrany námořníků pro případ jejich propuštění.
Zákon také rozšiřuje počet účelů, za jakých nesmí být námořní loď pod českou vlajkou provozována. V současnosti nelze takto provozovat námořní plavbu za účelem rybolovu, lodě osobní, trajektové nebo typu Ro/Ro (lodě určené pro přepravu kolových vozidel).
Senát schválil také novelu, která upravuje pravidla pro dopravce. Ti budou muset zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut. Norma vejde v platnost po podpisu prezidenta Miloše Zemana v návaznosti na novelu zákona o silniční dopravě.
Právní úprava také zavádí opatření proti neoprávněným zásahům do tachografů. Zároveň zakazuje taxikářům, aby znemožnili úředníkům nebo taxikářům provedení kontrol objednané jízdy.
Zákaz má zabránit situacím, kdy provozovatel mobilní aplikace nebo zprostředkovatel taxislužby po zjištění, že zákazník je kontrolorem, zablokuje technické prostředky nezbytné pro objednání jízdy. Týká se to mobilních telefonů, e-mailových adres a platebních karet.
Podmínky pro použití nutné obrany se asi rozšíří
Zpřesnit a rozšířit podmínky uplatnění nutné obrany zejména v domácím prostředí má novela senátora STAN Zdeňka Hraby, kterou horní komora v prvním kole podpořila. Podle kritiků by změny, které výslovně počítají s možností použití zbraně, znamenaly zásadní odklon od současného pojetí. Zamítnutí se jim ale nyní prosadit nepodařilo.
Novelu nyní projedná senátní ústavně-právní výbor, dostal na to tři měsíce. Předseda výboru a někdejší žalobce Miroslav Antl (za ČSSD) uvedl s odkazem na expertní stanoviska, že návrh je věcně nesprávný a představuje „mix americké, německé a slovenské právní úpravy“. „Není třeba přijímat jiné úpravy, natož je skládat dohromady z více zdrojů,“ dodal Antl.
Hraba novelu hájil s tím, že změny mají podle něj posílit postavení obránce proti útočníkovi podle úpravy, která platí na Slovensku. „Navrhuje se zavedení jakési privilegované nutné obrany, která bude svědčit obránci na půdě jeho obydlí proti útočníkovi, jenž se do tohoto obydlí neoprávněně dostal za použití násilí, pohrůžkou násilí nebo lstí,“ uvedl senátor.
Není podle Hraby možné vyžadovat po obránci v mezní situaci, aby ji náležitě zhodnotil a zvolil vždy přesně adekvátní prostředky obrany. „Je proto nutno explicitně umožnit možnost a oprávněnost i velmi razantní obrany, která útočníka odradí, a to i za cenu jeho zranění či usmrcení,“ uvedl senátor. Zjevně nepřiměřená obrana, tedy například úmyslné usmrcení útočníka, má ovšem zůstat nadále trestná.
Za nutnou obranu se má podle novely považovat výslovně jednání v silném rozrušení, které útok způsobil, zejména v důsledku zmatku, strachu nebo leknutí. Nově má být za nutnou obranu uznáno jednání, pokud někdo při ochraně života, zdraví nebo majetku „použije fyzické síly, včetně použití zbraně, proti tomu, kdo násilím, pohrůžkou použití násilí nebo lstí neoprávněně vnikne do obydlí jiného, jestliže obránce při tom nezpůsobí úmyslně smrt jinému“.
Zákon proti chemickým zbraním bude zahrnovat i zneužitelné látky
Senát dal zelenou také legislativě, která se věnuje chemickým zbraním. Koncepční změnu novela přinese v tom, že zahrne všechny látky, které mohou být zneužitelné jako chemická zbraň. Dosud se zákaz týká jen látek, které jsou uvedeny v seznamech podle Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
„Dosavadní znění zákona nevhodně umožňovalo, aby byly toxické chemické látky a jejich prekurzory, které nepatřily mezi stanovené látky, využívány vcelku libovolně, což by mohlo vést až k vývoji nebo výrobě chemických zbraní,“ uvedla vláda ve zdůvodnění návrhu.
Česká komora porodních asistentek se asi dočká uzákonění
Domácí porody by mohly do budoucna provádět porodní asistentky s nejméně tříletou praxí a kvalifikační zkouškou. Musely by být také zapsány v seznamu České komory porodních asistentek, které chce dát zákonný rámec skupina senátorů v čele s předsedou zdravotnického výboru Lumírem Kantorem (za KDU-ČSL). Proti návrhu, který horní komora v prvním kole podpořila, má výhrady Unie porodních asistentek.
Účelem zákona je podle jeho tvůrců uzákonění profesní komory porodních asistentek a stanovení pravidel pro výkon jejich povolání včetně kárné odpovědnosti. Podmínkou výkonu povolání porodní asistentky má být zápis do seznamu vedeného komorou.
Samotný zápis do seznamu porodních asistentek by podle návrhu umožnil pouze výkon povolání pod odborným dohledem. Aby mohla porodní asistentka vykonávat povolání bez odborného dohledu, musela by složit kvalifikační zkoušku. Připuštění k ní by mělo být podmíněno vykonáním tří let praxe, uvedli tvůrci normy z řad KDU-ČSL, ČSSD, TOP 09 a STAN. Návrh před dalším schvalováním projednají výbory zdravotnický a ústavně-právní.
Pět set na obyvatele pro kraje a Prahu
Kraje včetně Prahy by měly dostat od státu jednorázový příspěvek pět set korun na obyvatele. Má jim nahradit výpadek příjmů způsobený vyplácením příspěvku živnostníkům a dalším lidem, které ekonomicky poškodila epidemie koronaviru. Počítá s tím návrh zákona, který schválil Senát. Nejprve se k návrhu vyjádří vláda, poté se jím bude zabývat sněmovna. S návrhem zákona o takzvaném kompenzačním bonusu přišla skupina senátorů ze všech senátorských klubů. Pro jeho schválení hlasovalo dnes všech přítomných 56 senátorů.
Vláda vyplácí takzvaný kompenzační bonus, tedy pět set korun denně, hlavně osobám samostatně výdělečně činným, z peněz, které vybere na daních z příjmů zaměstnanců. Jde o sdílenou daň, o kterou se státní rozpočet dělí s rozpočty krajů a obcí, takže na ně potom zbývá méně peněz.
Původní návrh počítal s tím, že kraje by měly dostat čtyři sta korun na hlavu a obce tisíc korun na hlavu. Posléze některé výbory doporučily částku zvýšit na pět set a dvanáct set korun. Sněmovna v polovině června schválila senátní návrh, který dává obcím dvanáct set korun na obyvatele. Senát v tomto týdnu schválil vládní návrh, který tuto částku zvyšuje až na 1250 korun. Senátní návrh se poté zúžil pouze na kraje.
Vláda by měla vypovědět dohodu s Hongkongem
Senát apeluje na vládu, aby vypověděla dohodu mezi Českem a Hongkongem o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Důvodem jsou obavy z možného zneužití této smlouvy. V případě, že by byl podle této dohody vydán český občan do Hongkongu, mohla by být ohrožena jeho základní práva i právo na spravedlivý proces. Stojí to v usnesení, které Senát přijal k situaci v Hongkongu. Důvodem obav je nový zákon o národní bezpečnosti Hongkongu, který vstoupil v platnost od 1. července.
Nový bezpečnostní zákon pro Hongkong má mít přednost před hongkongskými zákony a má umožnit Číně zřídit v Hongkongu úřad dohlížející na národní bezpečnost. Hongkong byl britskou kolonií a v roce 1997 se vrátil pod čínskou správu.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl již minulý týden v senátním zahraničním výboru, že česká strana by nevydala ke stíhání člověka, který by v Česku protestoval proti čínskému režimu. Čin by podle dohody musel být trestný v obou zemích. „Z české strany nicméně toto je žádost, které nemůže být vyhověno, protože je to politicky motivovaný krok a my neuznáváme trestnost takovýchto kroků,“ podotkl.
Senát konstatuje, že v případě vydání občanů z Česka do Hongkongu, které by proběhlo v souladu s dohodou o předávání osob, by mohla být ohrožena jejich základní práva i právo na spravedlivý proces. Vláda by podle Senátu také měla s ohledem na porušení autonomie Hongkongu upravit podmínky i v dalších oblastech spolupráce s touto oblastí.
