Fagot zraje už ve stromu. Výroba hudebních nástrojů má v Česku velkou tradici, ta je ale ohrožena

Než zahraje fagot, trvá to přes tři sta let. Ruční výrobu hudebních nástrojů není možné nahradit roboty či jinou pokročilou technologií. Dlouhá historie, zručnost mistrů, přesnost, spolehlivost a smysl pro umění jsou společnými jmenovateli osob, které se věnují tradiční výrobě hudebních nástrojů. Česká společnost Amati zaměstnává kolem stovky těchto lidí. Ti se v současnosti snaží, aby přežila „jejich“ fabrika, jež je v procesu insolvenčního řízení. Dočasně přerušit produkci není možné. Některé procesy, jako je výroba fagotu, mají své pevné technologické zákonitosti. Pokud by lidé do práce nemohli přijít, výrobu už by nebylo možné znovu obnovit. Umění, řemeslo a česká tradice by tak zanikly.

Amati, jedna z tradičních českých značek, bojuje sama za sebe. V únoru 2020 poslal soud podnik s téměř dvěstěmilionovým dluhem do konkursu. I přesto se objevilo pět zájemců, kteří projevili o tuto společnost velký zájem. Firma produkující jedinečné hudební nástroje má totiž přes své zadlužení zdravé jádro a tím jsou samotní zaměstnanci.

Letos v březnu dočasně převzal vedení společnosti krizový manažer Jiří Melničuk, který sám vidí budoucnost Amati v dobrém světle. Jeho vyjádření k aktuálnímu stavu napovídá, že za minulým propadem stály špatné kroky předchozího vedení.

„Když v Amatce strávíte pět měsíců a pracujete s tak šikovnými lidmi a takovými místními patrioty, je vám jasné, že samotný byznys není příčinou problémů, že za tím vězí úplně něco jiného… Bohužel, s nepoctivostí a chamtivostí některých podnikatelů se ve své profesi setkávám dost často. Ti se pak ale nemohou divit, že o své firmy přicházejí“. S tímto vyjádřením přišel krizový manažer v červnu letošního roku.

Amati-Denak se momentálně nachází ve fázi krizového řízení. Tato skutečnost však nevedla k útlumu či dokonce ukončení výroby a propuštění zaměstnanců, ale naopak, nakopla firmu směrem k nadějné budoucnosti. Klíčovým cílem je pro Melničuka získat nového zaujatého vlastníka. A než se tak stane, vyrábět, prodávat a ozdravovat ekonomiku společnosti.

Tradice zavazuje

Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích, kde sídlí Amati, má přes 350 let starou tradici. K významnému rozvoji hudebního odvětví došlo v druhé polovině 18. století.

Klimaticky nejsou Kraslice vhodnou oblastí pro rozvoj zemědělství, a tak po úpadku hornictví v oblasti místní obyvatelé hledali jiné uplatnění. Od roku 1778 v obci a okolí vznikaly první domácí dílny, kde se vyráběly hračky a jednoduché hudební nástroje. Později výroba dostala průmyslový charakter a v oblasti se ustálilo zhruba 30 továren a provozoven, kde začaly vznikat profesionální nástroje.

Jednou z nejvýznamnějších, která dále figuruje i v historii Amati, byla společnost Bohland & Fuchs. Místní firmy se později uplatnily i ve světovém měřítku a prosperovaly až do konce druhé světové války.

Hned po jejím skončení, 17. května 1945, došlo ke sjednocení společností a vytvoření družstva výrobců hudebních nástrojů, které přijalo pojmenování po italském výrobci houslí Amati. Slavné jméno bylo spjaté s úspěchem a družstvu se dařilo vyrábět široký sortiment hudebního zboží.

Po roce 1989 došlo k vytvoření obchodní společnosti, která se snažila dlohou dobu udržet celou šíři sortimentu, ale tlak ze strany světových výrobců byl tak silný, že v roce 2016 došlo k částečnému prodeji a převzetí britskou obchodní společností Geneva. Angličané se snažili optimalizovat výrobu, ale nepochopení výrobních procesů pro ni znamenalo záhubu, která vyústila v insolvenci a převzetí společnosti do konkurzu.

Situace je v tuto chvíli kritická, ale ne neřešitelná. Zaměstnanci se po dohodě se správcem konkurzní podstaty rozhodli v práci pokračovat a nepřerušit výrobu, i přesto, že muselo dojít k redukci počtu pracovníků. Zaměstnanci pevně věří v zachování společnosti a snaží se ji záchranit  kvalitou svých výrobků. Jestli „zlaté české ručičky“ nápor vydrží, ukáže čas – dle vyjádření samotných zaměstnanců. V tuto chvíli si už „fabrika“ dovede na sebe sama vydělat a nepropadá se do červených čísel, což všechny v Amati uklidňuje a dodává důvěru v budoucnost.

Řemeslníci bojují sami za sebe špičkovou kvalitou

Sortiment společnosti je možné rozdělit na dvě základní skupiny nástrojů. V té první jsou dřevěné dechové nástroje a v druhé skupině jsou nástroje žesťové. Rozdíl se skrývá hlavně ve výrobním procesu, který je u dřevěných nástrojů delší. Výrobky společnosti si vybírají špičkoví hráči, ale i celá tělesa a jsou vyváženy po celém světě. Například v Turecku si pro jejich kvalitu oblíbili klarinety.

Z českých zákazníků napříč hudební branží hrajou na nástroje Amati jazzový trumpetista Laco Deczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce Chinaski nebo starším posluchačům oblíbená Mistřiňanka. Často dochází k individuální spolupráci, kdy si samotný zákazník designuje, jak má nástroj vypadat, ale i třeba jaký má mít zvuk. Každý výrobek má svá specifika. Kvalita se ale samozřejmě odráží i v ceně. Platby za jednotlivé nástroje se pohybují ve statisícových částkách.

Precizní výroba hlavně dřevěných nástrojů je velmi časově náročná. Používaná dřevina zraje přes tři sta let. Samotný výrobní proces pak trvá kolem šesti let. To je i jeden z důvodů, proč není možné výrobu dočasně přerušit. Pokud by k takovém momentu došlo, hrozí, že už nikdo nebude moci na tradici a řemeslo navázat.

Jednotlivé technologické postupy jsou natolik komplikované, že vyžadují neustálý trénink samotnou prací. U kompletace saxofonu se používá několik set součástek, které mají své přesné umístnění v řádu mikrometrů. Zdejší zaměstnanci jsou ale přesvědčení, že jejich řemeslo v Kraslicích, a dá se říci v celém Česku, nezanikne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přibyl se ujal úřadu pražského arcibiskupa

Dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Janu Graubnerovi. Mši předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce, rozezněl se největší zvon v Česku Zikmund. Přibyl ve svém intronizačním kázání řekl, že Evropa má mít duši a nebýt jen sociálním a ekonomickým projektem. Rozhovor s novým pražským arcibiskupem nabídne ČT24 od 18:05 v Interview speciál.
10:30Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Praze 4 se našly v domě chemikálie i radioaktivní thorium

Hasiči zasahují u nálezu chemikálií v domě v ulici Nad Studánkou v Praze 4. Mezi nalezenými látkami je mimo jiné arsen, rtuť a radioaktivní thorium. Na místo míří i pyrotechnik, informoval mluvčí pražských hasičů Vojtěch Rotschedl. Podle něj ale lidem nehrozí žádné nebezpečí, chemikálií je malé množství.
13:23Aktualizovánopřed 13 mminutami

Turek se omluvil úředníkům za výrok o parazitech, prý mluvil o aktivistech

Poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) se v debatě na televizi Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich dotkla jeho slova o parazitech. Tvrdí, že ve výroku, za který ho kritizovali mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO) a odbory, mluvil o aktivistech, ne o úřednících.
před 1 hhodinou

Místopředsedkyně Senátu Seitlová nebude na podzim obhajovat mandát

Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nebude na podzim obhajovat mandát. Byla oporou a důrazným hlasem, poděkoval jí na sjezdu lidovců v Ostravě šéf klubu KDU-ČSL a nezávislí Josef Klement. Připomněl, že Seitlová je dlouholetou tváří Senátu, mladším senátorům byla podle něj vzorem a oporou. Delegáti Seitlové vyjádřili vděk potleskem a kyticí žlutých růží.
před 2 hhodinami

Dětské domovy obtížně shánějí peníze na letní tábory

Některé dětské domovy nemají dostatek financí na letní tábory. Může za to zejména zrušení nároku na příspěvek na dítě, ale také nejisté a často pozdní dotace z krajů a růst cen. České televizi to potvrdily oslovené dětské domovy. Ty se tak často musí obracet na různé nadace, vypisovat sbírky nebo hledat sponzory. Pro mnoho dětí ale stále jistou účast na táboře zatím nemají.
před 4 hhodinami

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Přes tři tisíce dětí vyrazí na Stezku Českem pro školy, nově i přes Beskydy

Na letošní Stezku Českem pro školy se už přihlásilo přes 130 škol s více než třemi tisíci dětmi. Zakladatel projektu Martin Úbl očekává až pět tisíc žáků. Stezka Českem pro školy je obdobou již známé pohraniční trasy rozdělené na dvacet etap. Projekt radí druhým rokem školám, jak putování horskou přírodou zorganizovat, nabízí předdomluvené ubytování a informace o vzdálenostech i převýšení. Letos je novinkou etapa v Beskydech, o kterou má zájem pětina přihlášených škol.
před 7 hhodinami

Autobusy na zavolání jsou v kurzu

Autobus, který nejezdí podle jízdního řádu, ale podle žádostí cestujících. Takzvaná poptávková doprava, která je od loňského července novým druhem veřejné dopravy, je mezi cestujícími čím dál populárnější. Do systému hromadné dopravy ji zařadili ve Středočeském a Libereckém kraji. ČT to potvrdili mluvčí krajských dopravních podniků. Kraje a města chtějí síť dále rozšiřovat, narážejí však na nejistotu spojenou s budoucím financováním.
před 8 hhodinami
Načítání...