Městský soud v Praze se tak nyní bude muset na pokyn Nejvyššího správní soudu vrátit k případu, v němž Finanční úřad pro hlavní město Prahu z usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zjistil, že Nečasová v roce 2012 obdržela jako dar kožich. Lhůta pro darovací daň uplynula již v lednu 2013, a proto úřad Nečasovou vyzval k dodatečnému přiznání darovací daně.
Nečasová v dané lhůtě nezareagovala, proto jí úřad sám vyměřil daň ve výši 41 300 korun. Rozhodnutí potvrdilo odvolací finanční ředitelství, proti čemuž Nečasová podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze. I ten však rozhodnutí o dani potvrdil. Nečasová uspěla až nyní s kasační stížností.
V ní napadala především dvě věci. Zaprvé, že správce daně nezjistil skutkový stav sám a spolehl se na zmíněné usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Problém spatřovala Nečasová i ve způsobu doručení výzvy, kterou úřad posílal do pražského sídla ODS na Jánský vršek. Soud přihlédl i k tomu, že již dvakrát v podobné věci rozhodoval.
Už dříve se totiž soud zastal Nečasové v případu daně z luxusních hodinek a ještě dříve v případě daně z oděvů a doplňků luxusní značky Christian Dior.
Nečasová, ještě jako Nagyová, figurovala v aféře, která vedla k pádu Nečasovy vlády v roce 2013. Za zneužití Vojenského zpravodajství dostala tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy.
