Soud poslal bývalého imáma Samera Shehadeha na deset let do vězení za účast na teroristické skupině a financování terorismu. Vyhověl tak návrhu žalobce. Samerovu bratru Omarovi uložil jedenáctiletý trest, švagrová Fatima Hudková má jít do vězení na šest let. Rozsudek není pravomocný - Shehadeh a obhájci zbylých obžalovaných se proti němu na místě odvolali, žalobce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.
Soud poslal bývalého pražského imáma Shehadeha za pomoc teroristům na 10 let do vězení
Samer Shehadeh pomohl podle obžaloby svému bratrovi Omarovi odjet do Sýrie a přidat se ke skupině Džabhat Fatah aš-Šám (an-Nusra) v listopadu 2016. Před soudem stanul v pátek jen imám – jeho bratr i Hudková jsou stíháni jako uprchlí.
Podle předsedkyně trestního senátu Kateřiny Radkovské byla vina trojice bezpochyby prokázána. „Soud má za nepochybné, že obžalovaní Samer Shehadeh a Omar Shehadeh dobře věděli, kam Omar směřuje a co tam bude dělat, tedy že dobrovolně vstoupí do teroristické organizace an-Nusra,“ řekla.
Právník Hudkové ženu hájil tím, že se do činnosti teroristické organizace nezapojila a pouze doma prala a vařila. To ale soudkyně odmítla. „Ze zpráv, která zasílala, je zřejmé, že věděla, do jaké organizace se zapojila,“ konstatovala soudkyně. Doplnila, že Hudková sama ve zprávách psala, že se chtěla zapojit do džihádu.
Státní zástupce Marek Bodlák verdikt uvítal a zváží, zda je namístě stíhání Shehadeha kvůli pohrdání soudem.
Policisté vycházeli mimo jiné z nahrávek a množství zpráv, které objevili v mobilním telefonu. „Bylo to asi nejdelších patnáct minut v mém životě. Stáli jsme všichni v řadě a kontrolovali nás, jestli máme občanky a všechno. Chvála Bohu, chvála Bohu, všichni jsme prošli,“ vzkázal tehdy Omar z turecko-syrské hranice. „Díky Bohu, snad ti to dobře dopadne a přidáš se k bratrům,“ reagoval bývalý imám.
Půl roku po svém bratrovi pomohl Sámer Shehadeh dostat se do Sýrie také Hudkové. Vysvětloval jí, proč je nutné bojovat za rozšíření islámského náboženského práva šaría: „Lidé mají právo na to, aby se k nim dostala šaría a Alláhovo právo je, aby šaría byla aplikovaná všude. Když ne po dobrém, tak po zlém.“
Shehadeh se k tomu, že svému bratrovi a jeho ženě pomohl odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizace An-Nusra, přiznal. Zároveň s jejich pomocí poslal organizaci finanční prostředky vybrané ve sbírkách v Česku. Svoje chování ale Shehadeh nepovažuje za trestné a u soudu také prohlásil, že pro něj verdikt není podstatný, protože se české soudy neřídí islámským právem šaría.
Celé hlavní líčená provázela mimořádná bezpečnostní opatření. Na vyhlášení rozsudku dohlíželi policisté.
Shehadeh prý do vězení půjde rád
Bývalý pražský imám tvrdil, že je souzen kvůli své ideologii. Nesouhlasí s mučením ani s nenávistí k nevěřícím. „Šlo nám jen o boj s režimem, který se dopouští genocidy, a o humanitární pomoc,“ prohlásil. Podle své závěrečné řeči nenalezla ani obžaloba „nic hmatatelného, co by z lidského hlediska bylo možné označit jako zločin“.
„Na to, co jsem udělal, jsem patřičně hrdý. Nelituji toho,“ dodal Shehadeh. Rád prý za to půjde do vězení.
„Důkazní situace byla doznáním obžalovaného do značné míry usnadněna,“ prohlásil státní zástupce Bodlák. Mezi další důkazy usvědčující Shehadeha i jeho bratra se ženou zařadil audionahrávky jejich rozhovorů nebo výpovědi svědků. Podle žalobce tak zbývalo posoudit, zda bývalý imám pomocí bratrovi a Hudkové odejít k An-Nusra a posíláním peněz do Sýrie spáchal trestný čin.
Podle islámského práva bylo jednání bývalého imáma považováno za správné a bohulibé, podotkl Bodlák. „Ale ač se to panu obžalovanému nelíbí, český právní řád se právem šaría neřídí,“ zdůraznil.
O někdejšího imáma se zajímaly tajné služby již před několika lety, když vyzval muslimy, aby se neúčastnili bohoslužby proti terorismu spolu s křesťany. V roce 2017 odjel z Česka, následně ale přišlo obvinění z účasti na teroristické skupině. Policie ho zadržela v Jordánsku. Do Česka byl převezen v listopadu 2018 a od té doby je ve vazbě.
Někdejší pražský imám studoval v Saúdské Arábii. Po návratu byl zvolen do čela Muslimské obce v Praze, odkud později kvůli vzájemným sporům odešel. Další zástupci muslimské komunity se od něj veřejně distancovali.