Přibývá lidí, kteří žádají pojišťovny o úhradu nejmodernější léčby. Novela má zlepšit její dostupnost

Nahrávám video

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Jaroslava Krejčová, která onemocněla zhoubným melanomem, podala v květnu loňského roku po poradě s lékaři žalobu na pojišťovnu. Koncem loňského roku u soudu pravomocně uspěla, což jí umožňuje pokračovat v léčbě, která měsíčně vyjde na 120 tisíc korun.

Jaroslava Krejčová se pere s rakovinou kůže už 19 let, přitom průměrná doba přežití bývala maximálně 9 měsíců. Klíčové pro ni bylo zařazení do studie imunitní léčby. „Pro mě je to jediná šance, která nemoc zbrzdí a prodlužuje život, pro mě jiná možnost není,“ přibližuje pacientka.

Nevzdávejte to, nabádá pacientka

Zmíněná studie však skončila a pojišťovna další léčbu odmítla uhradit a zamítla Jaroslavě Krejčové i žádost o mimořádnou úhradu na základě zákonné výjimky. Nemoc se navíc zhoršovala. Její jedinou možností byl soudní spor. I přes psychickou náročnost dnes doporučuje všem v podobné situaci, jako je ta její, aby se šance nevzdávali.

Uvedenou zákonnou výjimku upravuje paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mělo by jít o postup pro mimořádné případy, kdy pojišťovny platí běžně nehrazenou léčbu. Podmínkou je, aby to pro pacienta byla jediná možnost.

Například na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) se s žádostí na základě zákona obrátilo v letech 2015 až 2018 více než 50 tisíc lidí. Zhruba 9 z 10 žádostí pojišťovna schválila. 

Pokud pojišťovna žádost zamítne, mohou pacienti rozhodnutí napadnout u správního soudu. Úplně první verdikt, kterým soud závěr pojišťovny zrušil, přišel před dvěma lety. Šlo o případ mladé ženy s rakovinou prsu, které klasická chemoterapie nepomáhala a na biologickou léčbu potřebovala každé tři týdny 80 tisíc. Pojišťovna odmítala pacientce udělit výjimku.

Novela zákona má vše urychlit

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zmíněného zákona, která by počet podobných soudních sporů měla snížit. Schvalování nových přípravků se má zrychlit, návrh také řeší rozhodování odborných komisí nebo nastavení pravidel při žádostech podle zákonné výjimky.

Pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak (…) nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
§ 16
zákon o veřejném zdravotním pojištění

„Chceme, aby zejména léky pro vzácná onemocnění byly posuzovány nejen z pohledu nákladové efektivity, ale i z pohledu dopadu na zvýšení kvality života pacienta,“ přiblížil ministr Adam Vojtěch (za ANO). V současnosti je předloha v meziresortním připomínkovém řízení, v březnu by o ní mohla jednat vláda.

Rozhodovat se má v řádu dnů, nikoli let

VZP se snaží systém rozhodování zlepšit. Nově se musí rozhodnutí revizních lékařů opírat o názor odborné společnosti. „Dochází ke sjednocení postupu, proces schvalování se stává jednodušší a rychlejší,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Ústavní soud před rokem upozornil, že příliš dlouhé čekání na rozhodnutí o proplácení léčby může mít tragické důsledky. Konstatoval to v případě pacientky s roztroušenou sklerózou, které pojišťovna nechtěla proplácet léčebné konopí. „Mělo by být jednáno v řádech dnů, nikoli měsíců nebo dokonce let,“ komentoval postup institucí v únoru 2019 ústavní soudce Jaromír Jirsa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cestovnímu ruchu se daří, stojí však před výzvami. OECD radí, jak jim čelit

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 28 mminutami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 12 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 14 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 15 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.