ÚS: Ministerstvo zdravotnictví může nařizovat očkování dětí

Brno – Stížnost zamítnuta, očkování dětí je povinné a může ho i nadále nařizovat ministerstvo zdravotnictví. Takový je nález pléna Ústavního soudu, který rozhodoval o podnětu na zrušení části zákona o ochraně veřejného zdraví. Norma umožňuje ministerstvu vyhláškou stanovit povinné vakcíny. Ty jsou v Česku v současnosti určeny jen dětem a jde o prevenci proti devíti nemocem. Za nedodržení povinnosti očkovat hrozí rodičům pokuta až 10 tisíc korun. Ústavní soudci zároveň vyzvali zákonodárce k zamyšlení nad tím, aby byly vedle sankcí pro odpůrce očkování zavedeny i kompenzace pro ty, kterým povinné očkování způsobí zdravotní komplikace.

Ústavní soudci se problematikou očkování zabývali na základě stížnosti rodičů, kteří po vleklém sporu museli zaplatit každý 4 000 korun za to, že nezajistili očkování dcery takzvanou hexavakcínou. Pokutu loni potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Ten připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. Negativní názor na očkování a obava z rizik ale podle NSS nevyvazují rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí.

To potvrdil i Ústavní soud, který poukázal na to, že odborníci očkování jako nástroj plošné prevence doporučují. Právo rodiče na nakládání s dítětem není podle soudu absolutní. „Ústavní soud taky vyzval zákonodárce k úvaze nad přijetím právní úpravy odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci povinným očkováním. Stanoví-li totiž stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Tento apel uvítala i žalující strana. „V západních zemích je běžné, že i v případě, že očkování ani není povinné, ale stát ho doporučuje a hradí, tak pokud nastanou negativní účinky, stát převezme zodpovědnost a zaplatí odškodnění,“ komentovala advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se na ústavní stížnosti podílela.

Pro a proti očkování

Momentálně jsou v Česku povinné jen dětské vakcíny, mnozí rodiče ale potomky očkovat nechtějí. Většinou se obávají možných vedlejších účinků. Běžnou reakcí jsou otoky, horečky a zvracení, někdy ale dětský organismus projeví i vážnější příznaky. Otazníky budí i současný koktejl očkovacích dávek, kdy devítitýdenní kojenec dostane vakcínu proti šesti nemocem, mimo jiné proti tetanu, černému kašli, obrně nebo třeba žloutence typu B. „Pokud vím, tak většina rodičů očkovat chce, ale chtěli by si sami zvolit typ vakcíny. Já bych byla vděčná za větší informovanost a odbornou diskusi,“ říká Alice Kulhánková z občanského sdružení Rozalio, které usiluje o větší informovanost rodičů v oblasti očkování.

Zastánci očkování naopak tvrdí, že i možné negativní účinky vakcíny jsou nesrovnatelně méně škodlivé než návrat k infekčním nemocem. Podle lékařů je důležité udržovat vysokou proočkovanost populace a chránit tak nejen ty, kteří očkování mají, ale i ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo. Vysokou mírou imunity proti vybraným nemocem se daří držet choroby pod kontrolou. I zastánci očkování ale přiznávají, že jde o zátěž organismu a lékař nesmí podcenit zdravotní stav dítěte ani rodiny.

„Není možné stavět odmítání či neodmítání povinného očkování pouze na domněnkách rodičů. Zatím není žádný vědecký důkaz, že by se po očkování objevoval třeba autismus. Vždycky je potřeba rozlišit, jestli je reakce či úmrtí opravdu v souvislosti s očkováním. My jsme tady měli úmrtí kojence časově těsně po očkování, ale ani pitva tuto souvislost neprokázala,“ myslí si vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Zákon versus vyhláška

Povinnost očkovat děti nařizuje zákon o ochraně veřejného zdraví, ale upřesňuje ho vyhláška ministerstva zdravotnictví. Za nedodržení této povinnosti hrozí rodičům pokuta až 10 tisíc korun. Tuzemské soudy se očkováním zabývaly už vícekrát. V létě 2010 padl u NSS verdikt, který zpochybnil možnost státu trestat rodiče. Důvodem bylo, že povinná očkování stanovuje pouze ministerská vyhláška, a nikoliv zákon. Šlo o jeden z mála verdiktů, který se postavil na stranu odpůrců očkování.

NSS ale rozhodl v rozporu se svým dřívějším stanoviskem. Rozšířený soudní senát proto v dubnu 2012 názor NSS sjednotil a vyhlášku definitivně uznal jako přípustnou i praktickou. Podle soudu totiž umožňuje pružně reagovat na výskyt infekčních onemocnění i postup vědeckého poznání. Pokuty pro rodiče se tak opět vrátily do hry.

Očkováním se zabýval i Ústavní soud. Ten v roce 2011 došel k názoru, že sankci lze rodičům prominout, ale jen v individuálních a odůvodněných případech - například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny. V takové situaci by měl stát od nátlaku na odpůrce očkování upustit. Jinak ale ústavní soudci potřebnost a ústavnost povinného očkování dětí nezpochybnili.

Do školky i na tábor jen s očkováním

Ústavní soudci připravují na začátek března ještě další nález související s vakcínami. Konkrétně jde o očkování jakožto podmínku pro přijetí do mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví navíc nedávno přišlo s novelou zákona o veřejném zdraví. Sněmovna by se jí mohla zabývat na březnové schůzi. Počítá například se zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí. Dětské organizace se proti návrhu bouří: odmítají akceptovat postih, když je za očkování dítěte zodpovědný rodič, potažmo lékař, nikoliv dětská organizace.

Povinné očkování v ČR

Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.

Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.

Zdroj: Česká vakcinologická společnost 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 15 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 7 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 8 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...