ÚS: Ministerstvo zdravotnictví může nařizovat očkování dětí

Brno – Stížnost zamítnuta, očkování dětí je povinné a může ho i nadále nařizovat ministerstvo zdravotnictví. Takový je nález pléna Ústavního soudu, který rozhodoval o podnětu na zrušení části zákona o ochraně veřejného zdraví. Norma umožňuje ministerstvu vyhláškou stanovit povinné vakcíny. Ty jsou v Česku v současnosti určeny jen dětem a jde o prevenci proti devíti nemocem. Za nedodržení povinnosti očkovat hrozí rodičům pokuta až 10 tisíc korun. Ústavní soudci zároveň vyzvali zákonodárce k zamyšlení nad tím, aby byly vedle sankcí pro odpůrce očkování zavedeny i kompenzace pro ty, kterým povinné očkování způsobí zdravotní komplikace.

Ústavní soudci se problematikou očkování zabývali na základě stížnosti rodičů, kteří po vleklém sporu museli zaplatit každý 4 000 korun za to, že nezajistili očkování dcery takzvanou hexavakcínou. Pokutu loni potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Ten připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. Negativní názor na očkování a obava z rizik ale podle NSS nevyvazují rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí.

To potvrdil i Ústavní soud, který poukázal na to, že odborníci očkování jako nástroj plošné prevence doporučují. Právo rodiče na nakládání s dítětem není podle soudu absolutní. „Ústavní soud taky vyzval zákonodárce k úvaze nad přijetím právní úpravy odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci povinným očkováním. Stanoví-li totiž stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Tento apel uvítala i žalující strana. „V západních zemích je běžné, že i v případě, že očkování ani není povinné, ale stát ho doporučuje a hradí, tak pokud nastanou negativní účinky, stát převezme zodpovědnost a zaplatí odškodnění,“ komentovala advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se na ústavní stížnosti podílela.

Pro a proti očkování

Momentálně jsou v Česku povinné jen dětské vakcíny, mnozí rodiče ale potomky očkovat nechtějí. Většinou se obávají možných vedlejších účinků. Běžnou reakcí jsou otoky, horečky a zvracení, někdy ale dětský organismus projeví i vážnější příznaky. Otazníky budí i současný koktejl očkovacích dávek, kdy devítitýdenní kojenec dostane vakcínu proti šesti nemocem, mimo jiné proti tetanu, černému kašli, obrně nebo třeba žloutence typu B. „Pokud vím, tak většina rodičů očkovat chce, ale chtěli by si sami zvolit typ vakcíny. Já bych byla vděčná za větší informovanost a odbornou diskusi,“ říká Alice Kulhánková z občanského sdružení Rozalio, které usiluje o větší informovanost rodičů v oblasti očkování.

Zastánci očkování naopak tvrdí, že i možné negativní účinky vakcíny jsou nesrovnatelně méně škodlivé než návrat k infekčním nemocem. Podle lékařů je důležité udržovat vysokou proočkovanost populace a chránit tak nejen ty, kteří očkování mají, ale i ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo. Vysokou mírou imunity proti vybraným nemocem se daří držet choroby pod kontrolou. I zastánci očkování ale přiznávají, že jde o zátěž organismu a lékař nesmí podcenit zdravotní stav dítěte ani rodiny.

„Není možné stavět odmítání či neodmítání povinného očkování pouze na domněnkách rodičů. Zatím není žádný vědecký důkaz, že by se po očkování objevoval třeba autismus. Vždycky je potřeba rozlišit, jestli je reakce či úmrtí opravdu v souvislosti s očkováním. My jsme tady měli úmrtí kojence časově těsně po očkování, ale ani pitva tuto souvislost neprokázala,“ myslí si vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Zákon versus vyhláška

Povinnost očkovat děti nařizuje zákon o ochraně veřejného zdraví, ale upřesňuje ho vyhláška ministerstva zdravotnictví. Za nedodržení této povinnosti hrozí rodičům pokuta až 10 tisíc korun. Tuzemské soudy se očkováním zabývaly už vícekrát. V létě 2010 padl u NSS verdikt, který zpochybnil možnost státu trestat rodiče. Důvodem bylo, že povinná očkování stanovuje pouze ministerská vyhláška, a nikoliv zákon. Šlo o jeden z mála verdiktů, který se postavil na stranu odpůrců očkování.

NSS ale rozhodl v rozporu se svým dřívějším stanoviskem. Rozšířený soudní senát proto v dubnu 2012 názor NSS sjednotil a vyhlášku definitivně uznal jako přípustnou i praktickou. Podle soudu totiž umožňuje pružně reagovat na výskyt infekčních onemocnění i postup vědeckého poznání. Pokuty pro rodiče se tak opět vrátily do hry.

Očkováním se zabýval i Ústavní soud. Ten v roce 2011 došel k názoru, že sankci lze rodičům prominout, ale jen v individuálních a odůvodněných případech - například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny. V takové situaci by měl stát od nátlaku na odpůrce očkování upustit. Jinak ale ústavní soudci potřebnost a ústavnost povinného očkování dětí nezpochybnili.

Do školky i na tábor jen s očkováním

Ústavní soudci připravují na začátek března ještě další nález související s vakcínami. Konkrétně jde o očkování jakožto podmínku pro přijetí do mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví navíc nedávno přišlo s novelou zákona o veřejném zdraví. Sněmovna by se jí mohla zabývat na březnové schůzi. Počítá například se zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí. Dětské organizace se proti návrhu bouří: odmítají akceptovat postih, když je za očkování dítěte zodpovědný rodič, potažmo lékař, nikoliv dětská organizace.

Povinné očkování v ČR

Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.

Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.

Zdroj: Česká vakcinologická společnost 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 4 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 6 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 12 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 15 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 17 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 17 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 18 hhodinami
Načítání...