Personál čtyř z jednadvaceti psychiatrických nemocnic v Česku prošel školeními Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli používání omezujících prostředků na pacienty. Další zdravotníci se budou vzdělávat elektronicky. V roce 2017, z nějž pochází poslední zveřejněná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo 57 tisíc hospitalizací pro psychiatrické diagnózy, čtvrtina z nich souvisela s užíváním drog.
Jak se lépe chovat k psychiatrickým pacientům? WHO školila čtyři české nemocnice
Odborníci WHO půl roku metodicky vedli pracovníky psychiatrických nemocnic v Praze-Bohnicích, Opavě, Horních Beřkovicích na Litoměřicku a na psychiatrickém oddělení nemocnice České Budějovice.
„V těchto nemocnicích je nyní pilotně ověřován proces snížení míry užití omezovacích prostředků na základě metodiky WHO. Cílem je následně dané metody rozšířit do dalších nemocnic,“ uvedl v úterý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Všichni zaměstnanci psychiatrických nemocnic by také měli absolvovat e-learningový kurz, který připravila WHO.
Nemocnice prošly mapováním kvality, kompletní zpráva není veřejná
Devatenáct českých psychiatrických nemocnic se podle Daniela Christholma z regionální kanceláře WHO pro Evropu podrobilo mapování kvality poskytované péče a její soulad s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Rezervy jsou podle něj především v životních podmínkách, dostupnosti služeb a otevřenosti vůči komunitě.
Kompletní zprávy WHO k hodnocení každé nemocnice ministerstvo nezveřejnilo. K dispozici je obecná zpráva z ČR. „Nechceme vést hon na čarodějnice, ale zaměřit se do budoucna,“ dodal ministr.
Každá nemocnice získala od WHO hodnocení a zaměstnala manažera kvality, který se zavádění potřebných změn věnuje. Doporučuje například snížení počtu pacientů na pokojích nebo alespoň pořídit paravány do ložnic či zástěny do koupelen. Pacienti by také měli mít například své mobilní telefony bez omezení.
Chybí lidé a peníze, brání se nemocnice
Podle Marka Procházky z psychiatrické nemocnice v Horních Beřkovicích například vypojili některé nepotřebné bezpečnostních kamery. Nemocnice se také otevřela komunitním sociálním pracovníkům, kteří s pacienty plánují jejich propuštění ze zařízení.
„Některé oblasti vyžadují hlubší porozumění personálu dané problematice. Řada opatření klade zvýšené nároky na personál a na čas,“ řekl. Podle ředitele PN Bohnice Martina Hollého na trhu práce nyní personál není, i kdyby na něj byly peníze.
Podle Marie Lukasové z kanceláře ombudsmanky jsou argumenty peníze a personál nejčastější omluvou, kterou psychiatrické nemocnice používají i pro používání omezovacích prostředků a podobného nevhodného chování k pacientům.
„Jsme dohodnuti, že v příštím roce se psychiatrickým nemocnicím poměrně zásadně zvýší úhrady,“ uvedla nově zvolená tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví, psychiatrička Dita Protopopová. Podle ní Česko ze srovnání WHO s ostatními evropskými zeměmi nevychází ani lépe, ani hůře. Všechny země mají nedostatky podobné. Podle Christholma ale často vybraly k hodnocení jen jednu či dvě nemocnice, kdežto Česko všechny.
V jednadvaceti psychiatrických nemocnicích je více než osm tisíc lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Vznikající terénní týmy by měly působit u pacientů doma. Nemocní by také pravidelně docházeli do komunitních center, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitu, neformální péči a další náklady zhruba 16 miliard korun.
