Psychiatrické nemocnice by do roku 2030 mělo opustit asi 30 procent pacientů. Kvalita péče v některých nemocnicích podle ministerstva zdravotnictví není dobrá, pacienti tu jsou fyzicky omezováni a mají málo soukromí. Chyba je v systému, ne v konkrétních lidech, zdůraznil ministr Adam Vojtěch (za ANO) na společném happeningu s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD). Reforma psychiatrické péče počítá s přesunem části pacientů z velkých zařízení do komunitních center.
Psychiatrické nemocnice opustí třetina pacientů, kvalita péče není dobrá, uvedl ministr Vojtěch
Happening ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí s názvem Setkání v oblacích se konal na pražském náměstí Pod Emauzy v prostoru mezi budovami ministerstev. Vyjádření politiků doprovodilo vystoupení akrobatů, kteří nad náměstím balancovali na laně.
V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než osm tisíc lůžek. Už do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat.
Velkou část péče o tyto lidi zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Letos se počítá s přesunem asi tří set pacientů do jejich péče mimo nemocnice.
Akční plán pro duševní zdraví počítá se zapojením několika resortů
Ministerstva zdravotnictví a práce v pondělí oznámila vznik Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 až 2030, který v blízké době projedná vláda. „Aby reforma péče o duševní zdraví byla skutečně úspěšná, tak je třeba zapojit více resortů,“ komentoval to předseda výkonného výboru Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.
Tisková konference k reformě psychiatrické péče (zdroj: ČT24)
Plán počítá se zapojením nejen resortů zdravotnictví a sociálních věcí, ale také školství v péči o duševní zdraví dětí, místního rozvoje ohledně sociálního bydlení a spravedlnosti kvůli ochranné léčbě.
„Chceme realizovat aktivity, které povedou ke včasné intervenci u dětí a dorostu, protože valná většina duševních chorob, která se projeví v populaci, vzniká v dětství. A když se neidentifikuje včas, tak to má fatální následky pro člověka a jeho rodinu,“ dodal Duškov.
Je třeba změnit systém, říká Vojtěch
Součástí plánu je také zjišťování kvality péče. V psychiatrických nemocnicích jsou podle Vojtěcha problémy. „Není to chyba jedné nemocnice, jednoho ředitele nebo lékaře. Je třeba změnit systém,“ dodal.
Už dříve ministr kritizoval například fyzické omezování pacientů, za něž Česko čelí i kritice ze zahraničí. Podle Vojtěcha má nyní každá nemocnice manažera kvality a tamní zaměstnanci se školí, jakým způsobem pacienty uklidňovat bez klecových lůžek nebo přivazování k postelím.
Ze zprávy o mapování kvality péče ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyplývá, že nejproblematičtější je malé zohledňování preferencí pacientů při léčbě, jejich izolace a omezování, nedostatek soukromí a jejich nedostatečný přístup ke vzdělávání či práci.
„Budovy obecně jsou ve špatném technickém stavu, často neumožňují kvalitní spánek, neposkytují adekvátní pohodlí a prostor pro interakci a hygiena také často nedosahuje optimální úrovně,“ píše se v dokumentu. Počítá se proto s úpravami nemocnic, například na méně lůžek na pokoji. V současnosti jsou podle ministra časté i pokoje pro osm či deset osob.
Reforma má pacientům pomoci se zapojením na trhu práce
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitu, neformální péči a další náklady zhruba 16 miliard korun.
„Jediným rizikem, kdy bychom nemohli spolupracovat tak, jak bychom chtěli, je nedostatek finančních prostředků. A věřím, že i tuto překážku se podaří překonat,“ řekla na brífinku ministryně Maláčová.
Resort práce podle ní bude pacientům pomáhat se sociálním zázemím a zapojením na trhu práce. Na podzim tohoto roku má naplánováno předložit novelu zákona o sociálních službách.
„Budoucí podobě péče o duševní zdraví v České republice je potřeba přizpůsobit sociální služby či podporovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním. Bude také potřeba zlepšit dostupnost bydlení a připravit systémové změny nepojistných i pojistných dávkových systémů tak, aby více reflektovaly potřeby osob s duševním onemocněním,“ uvedla Maláčová.
Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace.