Před 20 lety byl zbourán betonový plot v Matiční ulici ve čtvrti Neštěmice v Ústí nad Labem. Šest týdnů odděloval rodinné domy starousedlíků od obecních pavlačových domů pro neplatiče nájemného, obývané převážně Romy. Jeho účelem bylo chránit před hlukem a nepořádkem, kvůli rasovému kontextu ale vyvolal celorepublikové kontroverze. Dnes tato ulice zeje prázdnotou, potíže v soužití ústeckých obyvatel ale trvají.
Před 20 lety šel k zemi plot v Matiční ulici. Měl chránit před nepořádkem, kvůli rasovému podtónu vyvolal bouři
Události: 20 let od zbourání plotu v Matiční (zdroj: ČT24)
Celý spor, který si získal pozornost novinářských štábů z celého světa, neziskových organizací i mnoha politiků se začal odvíjet už pět let před stavbou plotu. V roce 1994 byli do Matiční sestěhováni z okolních paneláků problémoví obyvatelé, většinou Romové, jako neplatiči nájemného.
Na soužití s nimi si stěžovali starousedlíci, kteří žádali postavení zdi. V roce 1998 radnice o stavbě rozhodla, o rok později se plot začal stavět. Záměr radnice však vyvolal odmítavé reakce vlády, tehdejšího prezidenta Václava Havla i mezinárodních organizací.
Jak to kdo tehdy viděl
„Museli jsme něco udělat, ochránit slušné občany. Věděli jsme, že to může vyvolat nějakou reakci, že to bude ale hysterie, kdy jsem několik měsíců neřešil nic jiného než Matiční, to nikdo nečekal,“ uvádí současný náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS), který v roce 1999 byl starostou obvodní radnice.
Uplynulo dvacet let od zbourání kontroverzního plotu v ústecké Matiční (zdroj: ČT24)
Josef Lacko to viděl a vidí jinak. Na archivních záběrech z října 1999 s ostatními brání stavbě plotu vlastním tělem. V Matiční ulici byl prý šťastný. „Měl jsem tou dobou vnoučata a nechtěl jsem, aby žila před zdí,“ řekl ČT. Vzpomíná i na to, jak u něho spali ti politici, kterým se stavba nelíbila.
„Měli jsme jen zájem pomoci lidem, kteří potřebovali vstát ráno do práce. Naproti nim tehdy bydlelo 140 lidí, kteří do noci slavili, děti pobíhaly na ulici a odpadky se hromadily všude kolem,“ říká naopak Tošovský.
Vykoupení domků starousedlíků a rozebrání plotu
Nakonec byl postaven nový betonový plot namísto starého železného. Romové stavbě bránili a rozestavěný plot nejdříve rozebrali, firma jej ale postavila znovu. Začal velký mediální spor, který pronikl i do zahraničí. Někteří považovali plot za symbol rasové nesnášenlivosti či xenofobie, jiní naopak za jedinou cestu, jak chránit spořádané občany před nepřizpůsobivými.
Vláda následně rozhodla vyplatit městu 10 milionů korun. Neštěmice peníze použily na vykoupení tří domů starousedlíků, opravu autobusových zastávek, demolici jednoho z pavlačových domů a další projekty. Po devastaci pavlačových domů se v roce 2011 vystěhovali jejich poslední nájemníci.
Plot byl rozebrán a stal se v roce 2009 součástí oplocení ústecké zoologické zahrady.
Nynější situace není lepší, problém se jen přesunul
Kolem zazděných vchodů pavlačových domů se dnes občas objeví odpadky, v ulici vytržené poklopy od kanalizace. Rodinné domky, jejichž obyvatele měl plot chránit před hlukem a nepořádkem z protější strany ulice, pustnou.
Ze tří zdevastovaných pavlačových domů dva vlastní radnice. „Nejlepší by bylo je zdemolovat a plochu nabídnout k podnikání,“ uvedla současná starostka Neštěmic Yveta Tomková (Vaše Ústí). V jednom z rodinných domů přes ulii, které tehdy vykoupilo město a později sloužil městské policii, chce magistrát zřídit čtyři krizové byty.
Po dvaceti letech se Tošovský s Tomkovou shodli, že situace s problémovými nájemníky se pouze přesunula do jiných ulic města. „Podobně a možná hůře to vypadá ve Sklářské ulici (čtvrť Předlice), rozdíl je jen v tom, že poblíž nežijí lidé, kterým by to tolik vadilo,“ uvedl Tošovský.
V ulici 1. máje nedaleko Matiční je jeden opravený rodinný dům a vedle zničené činžáky. „Ti lidé jsou chudáci, jejich nemovitost je neprodejná a situaci nikdo neřeší,“ uvedla Tomková. „Jestli se systém vyplácení dávek nezmění, raší tu ohromný problém,“ dodala.