Vyděračský software ustupuje, nahrazuje ho těžba kryptoměn. Phishingové útoky jsou stále dokonalejší

Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ubývá útoků provedených prostřednictvím vyděračského softwaru. Čím dál častěji je nahrazuje těžba kryptoměn za využití malwaru. Poměrně časté jsou i takzvané DDoS útoky, které přetíží a následně vyřadí z činnosti některý server. Podle úřadu často doprovázejí jiné útoky a snaží se od nich odvádět pozornost. Trendem posledních let jsou pak stále četnější a propracovanější phishingové útoky prostřednictvím podvodných SMS či e-mailů.

NÚKIB v loňském roce pozoroval ústup „vyděračského“ ransomware. „Nahradila ho těžba kryptoměn skrze malware. Tento trend naznačuje, že se pravděpodobně jedná o efektivnější nástroj generování finančního zisku než v případě ransomwarových útoků,“ uvádí zpráva za loňský rok, kterou projedná vláda.

Těžba kryptoměn má sice vliv na výpočetní výkon napadených zařízení, ale z hlediska NÚKIB představuje méně závažnou hrozbu. „Na rozdíl od ransomwarových útoků nemá destruktivní charakter a neohrožuje dostupnost důležitých dat,“ stojí v dokumentu.

Zájmem útočníků naopak je, aby výkon snížili tak nepatrně, že si toho oběť nevšimne. Kryptoměnu těží nevědomky oběti útoků při návštěvě nakažené webové stránky, v některých případech i po jejím zavření. „Těžba nevyžaduje na rozdíl od ransomwarových útoků po útočníkovi komunikaci s napadeným subjektem ani žádné konkrétní kroky na straně napadeného, včetně ochoty zaplatit výkupné,“ uvádí NÚKIB. Na rozdíl od ramsomwarových útoků přitahuje útočníky k těžbě i nižší hrozba trestu, protože součástí není vydírání.

Loňský rok přinesl dosud nejsilnější DDoS útok v historii

Při takzvaných DDoS útocích se množství počítačů začne připojovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne nápor a přestane fungovat. Podle NÚKIB jsou DDoS útoky často využívány jako projev protestu či soukromými společnostmi pro oslabení konkurence. Útočníci si podle NÚKIB mohou dokonce v současnosti objednat podobný útok jako službu, pokud na něj nestačí jejich schopnosti.

NÚKIB upozorňuje, že rok 2018 přinesl ve světě dosud nejsilnější útok DDoS o síle až 1,35 Tb/s. „DDoS útok, který přesahuje velikost 1 Tb/s, by v ČR pravděpodobně nenarušil dostupnost pouze napadených webových stránek, ale ovlivnil by také páteřní linku a s ní související infrastrukturu,“ varuje úřad. Útoky v ČR v loňském roce však takové síly nedosahovaly, nejčastěji byly menší v řádech desítek Gb/s.

Úřad připomíná útok na weby Českého statistického úřadu při volbách v roce 2017, loni se podle něj také uskutečnil útok na stránky jednoho z českých konzulátů, který způsobil výpadek na několik desítek minut.

Dalším případem byla série útoků na české poskytovatele internetového připojení. „Ti byli na přelomu roku 2018 a 2019 vystaveni vlně útoků, která mířila jak na jejich zákazníky, tak na ně samé,“ uvedl úřad. Spekuluje proto, že se mohlo jednat o test ochranných kapacit v Česku.

Phishingové útoky se zdokonalují, často cílí na konkrétní osoby

NÚKIB také loni pozoroval rostoucí propracovanost tzv. phishingových útoků. Většina podvodných e-mailů či SMS, které mají oběť přesvědčit k vyzrazení citlivé informace, je sice stále většinou psaná lámanou češtinou, roste ale počet útoků, jejichž pachatelé očividně věnovali množství času a úsilí přípravě na konkrétní cíl. Disponují při tom i vynikající znalostí prostředí, na které cílí.

„Častým cílem jsou v ČR finanční instituce a jejich klienti, v posledních letech se však zvedl i podíl útoků proti českým univerzitám. Hlavní motivací útočníků je přímý finanční zisk, ale výjimkou nejsou ani snahy o krádež duševního vlastnictví,“ uvádí úřad.

Phishingové útoky se snaží přesvědčit oběť, aby prozradila citlivou informaci, otevřela odkaz vedoucí na škodlivou stránku nebo otevřela soubor obsahující škodlivý kód. Takzvaný spear-phishingový útok pak není veden proti velkému množství lidí, ale cílí na konkrétní osoby.

V hledáčku hackerů se ocitly univerzity

Úřad upozorňuje na zájem hackerů o univerzitní sféru, kde se často provádí špičkový výzkum, či školství obecně. „V roce 2018 nedostatečná správa osobních údajů zapříčinila, že se skrze aplikaci České školní inspekce InspIS bylo možné dostat k důvěrným informacím až 140 tisíc žáků druhého stupně základních škol,“ uvádí úřad. Za únikem byla pravděpodobně technická chyba v aplikaci.

Dalším lákavým cílem je podle úřadu bankovní sektor. „Vzhledem k absenci vážnějších incidentů lze vyvodit, že český bankovní sektor je poměrně dobře zabezpečený. (…) Největší zranitelností v bankovním sektoru byli v roce 2018 uživatelé samotní. Útočníci tohoto dlouhodobě slabého článku často využívali,“ uvádí úřad.

S rozšířením bankovních aplikací v chytrých telefonech se útočníci začínají víc soustředit i na ně. NÚKIB připomíná případ aplikace pro nahrávání hovorů QRecorder, která po aktualizaci mohla umožnit vzdálený přístup do bankovního účtu napadeného uživatele. O škodlivém programu loni v září informovala antivirová firma Eset, která ho odhalila.

Kvůli často zastaralému softwaru jsou podle NÚKIB ohrožena i data o pacientech. „Mnoho subjektů spravujících zdravotní informační systémy, zejména pak poskytovatelé zdravotních služeb, často nemá dostatečné finanční a personální kapacity k adekvátnímu zabezpečení spravovaných dat,“ uvádí úřad.

Kybernetické útoky proti zdravotním systémům mohou přitom při nízkých nákladech a malém vynaloženém úsilí přinést relativně velké zisky, varuje NÚKIB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 28 mminutami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 2 hhodinami

VideoMinisterstvo spravedlnosti chystá novelu rušící pravomoc vyšších soudů zavazovat nižší

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) prosazuje změnu trestního řádu, podle níž by odvolací soudy v budoucnu neměly říkat nižším instancím, jak mají hodnotit důkazy nebo jak v případu rozhodnout. Takový postup použil Vrchní soud v Praze třeba v kauze Čapí hnízdo, ve které je obviněný premiér Andrej Babiš (ANO). Tejc tvrdí, že se úprava případu nedotkne. Část odborníků se obává, že soudy si rozhodnutí budou navzájem vracet, a tedy i prodlužovat řízení. České soudy loni opět zrychlily. Okresní soudy vyřizovaly civilní věci v průměru za necelých osm měsíců, tedy o dva týdny rychleji než předloni. Na trestní případy potřebovaly zhruba pět měsíců.
před 11 hhodinami

Senátní volby na Žďársku jsou neplatné, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud označil výsledky senátních voleb na Žďársku za neplatné. Rozhodl na základě stížnosti, kterou podal Radek Černý (ODS), jenž tam o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy. Hlasování se na Žďársku bude muset zopakovat od prvního kola. Kandidovat budou stejní lidé jako v říjnu, nikdo nový se nemůže přihlásit. Mandát původně obhájil Josef Klement (KDU-ČSL).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko by mohlo vypsat zakázku na protivzdušnou obranu příští rok, uvedl Zůna

Česká republika by mohla příští rok vypsat veřejnou zakázku na pořízení nových systémů protivzdušné obrany, které by měly být schopné zasahovat taktické balistické střely, řekl českým novinářům ve středu při návštěvě Izraele ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Česká delegace získala nabídky, které by mohly umožnit rychlejší pořízení systémů protivzdušné obrany, než se původně předpokládalo, zmínil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Premiér Andrej Babiš (ANO) se později zmínil o nabídce nejnovější varianty izraelského protivzdušného systému Spyder, kterým je Spyder All-in-One.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.