Praha – Ze strany tuzemských archeologů zní zastřený optimismus. Dosavadní vědecká práce, kterou dnes prezentovali na pražském magistrátu, nasvědčuje tomu, že se jim počátkem listopadu podařilo nalézt ostatky faráře Josefa Toufara. Toho na počátku 50. let umučila Státní bezpečnost a katolická církev nyní usiluje o jeho blahoslavení.
Archeologům se zřejmě podařilo nalézt ostatky faráře Toufara
Josef Toufar vedl farnost ve vysočinské obci Číhošť, kde v roce 1949 došlo k tzv. číhošťskému zázraku; o třetí adventní neděli se na oltáři kostela pohnul dřevěný kříž. Mladý komunistický režim, který proti katolické církvi ostře postupoval, faráře Toufara zatkl, StB ho podrobila měsíci brutálních výslechů a snažila se ho donutit k přiznání, že ve skutečnosti hýbal křížkem on sám pomocí systému lanek a pružin. Toufar po výsleších 25. února 1950 zemřel na klinice v Legerově ulici a byl pohřben v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích pod jménem Josef Zoukal.
Ostatky, které mohly umučenému knězi patřit, vyzvednul tým českých vědců na počátku letošního listopadu z inciativy číhošťských farníků, Toufarových příbuzných i královéhradeckého biskupství. To usiluje o Toufarovo blahoslavení a podle katolického řádu by mu mělo předcházet ohledání ostatků, pokud je možné je dopátrat.
Veškeré dosavadní práce nasvědčují tomu, že se tým archeologů a antropologů pohybuje ve správné stopě. Hlavní oporou pro ně byla práce historika Miloše Doležala, kterému se podařilo sesbírat podrobný materiál o místě Toufarova posledního odpočinku. Páter byl pod falešným jménem pochován v hromadném hrobě na pohřebišti v Ďáblicích – v šachtě číslo 16 a ve třetí vrstvě rakví.
Ve prospěch vědců hovoří detaily - včetně drenu
Jak informoval archeolog Jan Havrda, ze 70 hrobů se díky mělkým sníženinám dá dnes rozpoznat jen čtyřicítka z nich. Šestnáctou šachtu nalezli díky polohové knize společných hrobů, která se nacházela v Archivu bezpečnostních složek. Cestu ke konkrétním ostatkům, které mohou patřit Toufarovi, vytýčil záznam výpovědi hrobníka Křába a skica příslušníka StB, kteří se na pohřbu podíleli, i časová souslednost hloubení pohřebních šachet.
Ve vrstvě 190 centimetrů pod zemí potom archeologové odhalili ostatky, které patřily muži staršímu třiceti let. V oblasti pánve se nacházel dren, gumová hadička sloužící pro odvod krve nebo hnisu z břišní dutiny. „Z tohoto nálezu je prakticky jisté, že na těle člověka byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života pátera Josefa Toufara,“ doplňuje soudní lékař z Masarykovy univerzity Jan Krajza.
Ostatky se nyní nachází na antropologickém oddělení Národního muzea. V následujících týdnech je čeká očištění, vysušení a částečná rekonstrukce, protože některé části kostry (zejména lebka) byly poškozeny. Poté budou chtít vědci upřesnit věk dožití a provést genetickou analýzu – ve hře je tak i srovnání DNA se vzorky Toufarových žijících příbuzných (praneteře).
Podle Miloše Doležala vedlo k exhumaci Toufarova těla hned několik faktorů. Totožné pokusy z let 1968 a 1992 skončily nezdarem, katolíci usilují o farářovo blahoslavení a rodina i farníci navíc chtějí Toufara „vrátit domů“. Umučený kněz si totiž přál být uložen k poslednímu odpočinku ve své farnosti. Jak informoval Tomáš Petráček z královéhradeckého biskupství, jeho ostatky by v budoucnu měly spočinout přímo v osudném číhošťském kostele.
GALERIE
Kříž v číhošťském kostele zdroj: ČT24
Bývalí političtí vězni: Exhumujte všechny, nejen Toufara
Na exhumaci Toufarových ostatků se domluvila Praha a královéhradecká arcidiecéze. Vyzvednutí zaplatilo hlavní město, uvolnilo na to 300 000 korun, celý akt ale zároveň vyvolal negativní odezvu u Sdružení bývalých politických vězňů. To nyní po státu žádá vyzvednutí ostatků všech obětí nacismu a komunismu. „Proč jednoho člověka exhumovat, když byly za komunismu popraveny stovky lidí? Trváme na tom, že když exhumovat, tak všechny,“ řekl předseda SBPV Ladislav Bergmann. Peníze je na to prý možné získat z evropských fondů.
Město prý navíc postupovalo špatně, když se řídilo zákonem o pohřebnictví; souhlasy majitele hřbitova, správce a potomků pátera Toufara prý nestačí. Podle historika Petra Blažka měli být navíc u vyzvedávání státní zástupci, protože ostatky jsou důkazem trestných činů.
GALERIE
videogallery_487055