Část zákonodárců znovu zkouší prosadit právo na ochranu se zbraní do ústavy

Senátoři by měli začít návrh projednávat na říjnové schůzi (zdroj: ČT24)

Část senátorů chce zaručit právo na obranu života se zbraní přímo v ústavě, konkrétně v Listině základních práv a svobod. Jde podle nich o symbolickou změnu, která by mohla zabránit přijetí evropské zbraňové směrnice. Ta například zakazuje některé poloautomatické zbraně. Podle kritiků je ale aktuální senátorský návrh zbytečný. V minulém volebním období připutovala podobná změna ústavy ze sněmovny, Senát ji ale zamítl.

Pod aktuálním návrhem zákona už jsou tři desítky podpisů od senátorů. „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon,“ stojí mimo jiné v návrhu.

„Pokud se shodneme na tom, že v současné době legislativa, která upravuje nejenom držení zbraní, ale i jejich používání, a že veškerá oprávnění, které souvisí s použitím zbraně, jsou v České republice nastaveny velmi dobře, tak ústavní právo tuto zákonnou úpravu posiluje,“ vysvětluje iniciátor návrhu Martin Červíček (ODS), který je zároveň členem senátní komise pro ústavu.

Zastánci návrhu se obávají mimo jiné evropské směrnice o zbraních, proti které podalo Česko žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Verdikt se očekává do konce roku. „Pokud to (právo na zbraň) bude v ústavním pořádku, můžeme dokázat nepřijmout evropskou směrnici o omezování zbraní,“ tvrdí místopředseda senátního branného výboru Ladislav Václavec (ANO).

Zakotvení práva na legální vlastnictví zbraní do ústavního pořádku požaduje taky petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí – v červnu ji její iniciátoři předali zástupcům horní komory. V polovině září se k ní bude konat veřejné slyšení.

Změnu ústavy by muselo podpořit i 120 poslanců

Podle kritiků návrhu však není potřeba měnit ústavu právě kvůli držení zbraní. „Pokud jsou občané v pořádku a splňují všechny podmínky, tak zbraně mít mohou. Myslím si, že ústavu není potřeba měnit,“ uvedl další člen senátní komise pro ústavu Marek Hilšer (MHS za STAN).

Návrh odmítá i předseda komise Jiří Dienstbier (ČSSD): „Jestliže sama ústava podle návrhu omezuje právo (na zbraň) na zákonné meze, tak těžko budete u evropského soudu argumentovat tím, že nemůžete přijmout zákon, který to upraví v souladu s evropským právem.“

Senátoři by se měli návrhem začít zabývat na říjnové schůzi. Pokud ho horní komora schválí, dostane ho k posouzení sněmovna. Aby se změna do Listiny základních práv a svobod promítla, musely by s ní souhlasit ústavní většiny obou komor parlamentu.

Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity.

Podle kritiků ale směrnice omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem Evropské unie. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

  • Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto zpětně upravené zbraně použili například teroristé při útocích v Paříži.
  • CO SE BUDE NOVĚ REGISTROVAT:
  • - poplašné a signální zbraně
    - znehodnocené zbraně
    - reprodukce historických zbraní, pokud jde o jedno- a dvouranové takzvané předovky
  • Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu a které jde proto snadno ukrývat.
  • CO BUDE ZAKÁZÁNO:
  • - poloautomatické zbraně upravené z původně automatických
    - poloautomatické zbraně umožňující bez nového nabití vystřelení
    a) více než 21 ran (nábojů) v případě krátkých zbraní
    b) více než 11 ran (nábojů) v případě dlouhých zbraní
    - poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou (opěrou), pokud jsou kratší než 60 centimetrů
    Zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, respektive 10 nábojů
  • Neprošel nápad Evropské komise na úplný zákaz „nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní“, včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Nebyl přijat ani návrh Komise na omezení zásobníků také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů. 
  • Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury.
  • Pokud je taková zbraň používána ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní soutěží pořádaných oficiálním střeleckým svazem.