Dubček lidi podrazil, říká Devátý. Reformní komunisty nelze házet do jednoho pytle, upozorňuje Kavan

14 minut
Jan Kavan a Stanislav Devátý o srpnech 1968 a 1969
Zdroj: ČT24

Česko si v těchto dnech připomíná dva tragické srpny 1968 a 1969. Před 51 lety začala okupace vojsky Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu. O rok později už československý komunistický režim brutálně zakročil proti vlastním lidem, kteří se sešli na demonstracích k výročí invaze. O roli reformních komunistů a demoralizaci národa v pořadu Události, komentáře debatovali bývalý emigrant a ministr zahraničí Jan Kavan a někdejší disident a ředitel BIS Stanislav Devátý.

Podle Jana Kavana byl 21. srpen 1969 nesmírně smutným dnem českých dějin. „Je to ostuda, je to hanba, protože Češi stříleli do Čechů. Dá se říct, že to byl začátek normalizace, i když já si myslím, že normalizace jako taková plíživě začala už předtím,“ uvedl Kavan. „Pamatuji si, že Jaroslav Šabata, kdysi reformní komunista, říkal, že nejčernější den české historie byl vlastně 31. srpen 1968 poté, co se delegace unesená do Moskvy vrátila, Ústřední výbor odhlasoval moskevský protokol a začal ten proces zrady.“

O rok později, konkrétně 22. srpna 1969, režim přijal takzvaný pendrekový zákon, který podepsali i představitelé pražského jara, včetně prezidenta republiky Ludvíka Svobody, předsedy vlády Oldřicha Černíka nebo předsedy parlamentu Alexandra Dubčeka. Podle Kavana ale nelze říct, že by zklamali všichni představitelé reformního komunismu.

„Neházel bych všechny reformní komunisty do jednoho pytle. Já jsem tehdy jako studentský představitel úzce spolupracoval mimo jiné s Františkem Kriegelem, kterého dodnes považuji za jednoho z nejstatečnějších lidí, které jsem měl tu čest poznat, ale i s jinými reformními komunisty, s Eduardem Goldstückerem, s Jaroslavem Šabatou a podobně. To byli stateční lidé, Šabata strávil téměř deset let v komunistickém vězení,“ říká Kavan.

„Je ovšem pravda, že někteří z nich v mých očích ideály pražského jara zradili, počínaje panem Černíkem a to, že Dubček podepsal pendrekový zákon a de facto se zhroutil, nevydržel ten tlak, to je slabost českých i slovenských politiků v naší historii známá. Ale neházel bych je všechny do jednoho pytle,“ zdůrazňuje Kavan.

Nakládačka od Lidových milicí

Na srpnové události roku 1969 v pořadu Události, komentáře vzpomínal také někdejší disident Stanislav Devátý. „Nejhorší na tom bylo to, že ještě 21. srpna, pokud si dobře vzpomínám, lidé křičeli, ať žije Dubček a Svoboda. A tito lidé druhý den podepsali takzvaný pendrekový zákon,“ říká Devátý. 

„Vzpomínám na ten den, protože i u nás ve Zlíně bylo 21. srpna 1969 jakési shromáždění a zasahovaly Lidové milice. My jsme byli s kamarády domluveni, že druhý den pojedeme na chmelovou brigádu, ale ten večer jsme dostali nakládačku od Lidových milicí a skončilo to tak, že mně se podařilo zdrhnout jako obyčejně, ale moji kamarádi skončili na základě toho pendrekového zákona ve vazbě a vrátili se zhruba za měsíc. Nejhorší, jak říkám, bylo to, že lidé tady volali po Dubčekovi a ten je takovýmto způsobem podrazil,“ prohlásil Devátý.

„Pokud tady byla řeč o Františku Kriegelovi, já si ho také vážím, ale nelze zapomenout to, že dotyčná osoba byla při zakládání Lidových milicí v roce 1948. I když tím protokolem, který odmítl v Moskvě podepsat, si to u mne trošku polepšil. Jinak ale zůstává člověkem, který se podílel na budování komunistického režimu zcela nepochybně,“ upozornil Devátý.

Důvěřoval jsem mu, představil se jako dubčekovec, říká Kavan o kontaktu s StB

Pro Jana Kavana byl rok 1969 také dobou jedné z nejspornějších kapitol jeho života, kdy byl v emigraci v kontaktu s agentem StB. „Je pravda, že jsem v roce 1969 jednal s panem, myslím, že se jmenoval František Zajíček, vedoucím školského odboru na naší ambasádě v Londýně. A nemyslel jsem si, že informace, o kterých jsme hovořili, a které nebyly nijak zvlášť tajné nebo významné, že by se nedostaly dál, tak naivní jsem nebyl,“ říká k tomu.

„Na druhé straně je pravda, že jsem mu na začátku našich kontaktů důvěřoval, byl to člověk, který se představil jako podporovatel pražského jara, jako dubčekovec, jako reformista, což se nakonec potvrdilo tím, že když se vrátil, nebo byl odvolán zpět do Československa, tak byl z těch funkcí, pokud vím, vyhozen. Právě proto, že dříve podporoval pražské jaro. Ale nešlo z mého hlediska o něco obrovsky významného. Pochopil jsem, jakou roli to může hrát, až po návratu zpět po listopadu 1989,“ doplnil.

Demoralizace, nebo aktivita

Podle Jana Kavana okupace a následná normalizace přispěly k demoralizaci českého národa. Na druhou stranu však nerezignovali všichni. „Když dojde k demoralizaci, neznamená to, že to ovlivní všechny. Já jsem od roku 1970, poté, co jsem se stal emigrantem v Anglii, spolupracoval s českou opozicí, která tady byla od samého začátku, Jirka Müller, Petr Uhl. Prostě byli tu lidé, kteří to nevzdali, takže nebyl každý demoralizován, ale mnoho nebo většina ano, to je pravda,“ uvažuje Kavan.

Devátý upozorňuje, že tehdejší tragické události naopak část společnosti aktivizovaly. „Rok 1968 a hlavně rok 1969 pro moji generaci znamenaly zásadní zlom v tom směru, že se s tímto režimem nehodlají žádným způsobem smířit a že vstoupí dobrovolně do disentu, do protirežimního konání,“ uvedl bývalý mluvčí Charty 77.

„Byly to zlomové okamžiky, které nás naopak přesvědčily o tom, že musíme proti tomu něco dělat. Bohužel, vždycky říkám, že komunisté prostě lámali lidem duši a charaktery, a to samozřejmě muselo v lidech zanechat nějaké následky a vyrovnáváme se s tím dodnes,“ pokračuje Devátý. Podle Kavana ale nelze takto paušalizovat. „Připomínám, že reformní komunisté tvořili významnou část signatářů Charty 77 a vždy jeden ze tří mluvčích Charty pocházel z tohoto prostředí,“ dodal k tomu. 

Celou debatu Jana Kavana a Stanislava Devátého k výročí srpnových událostí 1968 a 1969 si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Moravě hrozí večer silné bouřky

V jihovýchodní polovině Česka večer a v noci hrozí bouřky, na Moravě mohou být ojediněle silné. Doprovázet je mohou přívalové srážky a nárazový vítr. Během noci budou bouřky slábnout. Meteorologové rovněž rozšířili varování před vysokými teplotami, vedle Moravy a Slezska mohou odpoledne vystoupat teploty nad 31 stupňů Celsia i ve středních a východních Čechách.
před 4 hhodinami

Nebezpečného vybržďování se řidiči dopouštějí stále častěji

Jeden z nejnebezpečnějších přestupků na silnicích je takzvané vybržďování. Podle psychologů počet lidí, kteří se takto chovají za volantem, roste. Ministerstvo dopravy i kvůli tomu uvažuje o uzákonění povinného minimálního odstupu. Jen vloni se kvůli nedodržení vzdálenosti mezi auty stalo téměř pět tisíc nehod.
před 10 hhodinami

Jak je to s poplatky za televizi a rozhlas?

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko získá méně peněz z EU. Vláda musí rozhodnout, kam půjdou

Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.
před 11 hhodinami

Nová CHKO Soutok přilákala tisíce turistů

První víkend po vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok se na místo přijely podívat tisíce turistů. Láká je mimo jiné největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Starostové, ochranáři i místní teď přemýšlejí, jak se na takový nápor nových návštěvníků připravit. Inspirovat se mohou dalšími dvaceti šesti chráněnými krajinnými oblastmi vyhlášenými na území Česka.
před 20 hhodinami

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k půlnoci z pátku na sobotu. Vyšetřování by podle Vlčka mělo být hotové v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety si Češi a Slováci zvolili posledního společného prezidenta

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.
před 21 hhodinami

Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.
před 21 hhodinami
Načítání...