Počet migrantů, kteří jsou v Česku ilegálně, klesl. Dominují Ukrajinci

Největší počet cizinců, kteří na českém území pobývají ilegálně, pochází z Ukrajiny. V aktuální statistice za druhé čtvrtletí o tom informuje ministerstvo vnitra, podle kterého jde o neměnný trend. Početná ukrajinská komunita ostatně zaměstnává policisty i na jiných úrovních – v souvislosti s mafiánskými praktikami figuruje i ve výroční zprávě Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Drahoslav Ramík

Od dubna do konce června policisté zadrželi 1328 lidí, kteří v České republice pobývali nelegálně. Oproti prvním třem měsícům tohoto roku jejich počet mírně klesl, v lednu až březnu bylo zadržených cizinců o 44 více. Za celé první pololetí tak zajistila policie v Česku 2700 přistěhovalců. Nejvíce jich pocházelo stejně jako dříve z Ukrajiny.

Mírně poklesl také počet migrantů, kteří přes Česko projížděli do dalších zemí. Policie jich ve druhém čtvrtletí zadržela 50, od ledna do konce června pak 109. Byli převážně z Iráku, Afghánistánu, Sýrie a Jemenu. „Nejvíce osob cestovalo do Německa a Velké Británie,“ uvedlo ministerstvo.

Počet lidí, které policie ročně zadrží, protože neoprávněně pobývají v Česku, se pohybuje kolem pěti tisíc. Výjimkou je rok 2015, kdy počet zadržených migrantů přesáhl 8500. V době vrcholící migrační krize se na výrazném zvýšení celkového čísla ve značné míře podíleli uprchlíci, kteří přes Česko procházeli do jiných zemí Evropské unie.

Půl milionu cizinců – a čtvrtina z Ukrajiny

Letos se na nelegální migraci zatím podíleli lidé z 87 států. Ukrajinců zadržela policie v prvním pololetí 764, následovali Moldavané, Vietnamci a Rusové. Téměř 2500 ze zadržených přistěhovalců v Česku pobývalo, na letišti zajistili policisté 202 cizinců.

Situace ohledně legální migrace je podle vnitra stabilní. „V současné době je zde registrováno více než 570 tisíc cizinců. Téměř čtvrtina z nich pochází z Ukrajiny,“ uvedlo ministerstvo. Pětinu přistěhovalců pak tvoří Slováci. Cizinci nejčastěji do Česka přicházejí kvůli práci, někteří i za svými rodinami, studovat nebo podnikat. V první polovině roku evidovalo ministerstvo v Česku také 1065 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí podali Arméni, Ukrajinci a Gruzíni.

Návrat mafiánských praktik

Ukrajinců se pak podle výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) relativně výrazně týká i jiný přečin než ilegální pobyt – mafiánské praktiky. Především mezi ukrajinskou komunitou totiž policisté v loňském roce zaznamenali návrat praxe vybírání výpalného.

„Tato trestná činnost je doménou především osob ukrajinské národnosti a oběťmi jsou jejich krajané, kteří na území ČR podnikají,“ uvedla NCOZ. „V případě odmítnutí ochrany jsou tito ukrajinští podnikatelé pod pohrůžkou hrozby nebo projevu násilí na jejich rodinných příslušnících žijících na Ukrajině donuceni k vyplacení finanční částky za tuto tzv. ochranu.“

Podle kriminalistů se problém loni objevil ve všech regionech kromě Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Centrála si návrat výpalného vysvětluje tím, že pachatelé se museli odklonit od daňové trestné činnosti, a to kvůli zvýšeným kontrolám finančních úřadů a zavedení kontrolních hlášení ministerstvu financí.

Asijské prohřešky

Cizinci podle zprávy NCOZ figurují i v jiných odvětvích kriminality; do daňových trestných činů se loni ve velkém rozsahu zapojovali Vietnamci a Číňané. Šlo především o případy krácení daně při pořízení zboží z jiného členského státu EU do Česka, kdy pachatelé neodváděli daň z přidané hodnoty.

„Legalizace výnosů z trestné činnosti pachatelů těchto společenství je navázána na arabskou komunitu směnárníků. Arabská komunita, zejména v Jihomoravském kraji, se v minulosti věnovala nadhodnoceným vývozům do třetích zemí v souvislosti s vylákáním odpočtu DPH,“ dodává NCOZ.