Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 6 hhodinami

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVe třinácti už vědí, že vraždit se nemá, říká Tejc ke snížení trestní odpovědnosti

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.
před 8 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marvanová u soudu v kauze Dozimetr mluvila o netransparentnosti, tlaku a bossingu

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šlo o takovou poťouchlost,“ říká autor narozeninového přání Havlovi v Rudém právu

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o pokusu opozice vyslovit vládě nedůvěru

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili nedávné hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO), které kabinet podle očekávání ustál. V diskuzi se věnovali také incidentem během letu Flydubai. Připomněli rovněž nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil v pondělí 5. října. Tématem byla i umělá inteligence a oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vytvoření Jednotky pro superinteligenci. Pozvání přijali biochemik Jan Konvalinka, historička a socioložka Dorotea Mejstříková, publicista Ladislav Jakl, komentátor Miroslav Korecký a novinářka Marie Bastlová. Pořadem provázela Klára Radilová.
před 18 hhodinami

Odmítejte násilí a zajistěte přístup k informacím, vyzvali šéfredaktoři politiky

Čtyři desítky šéfredaktorek a šéfredaktorů českých zpravodajských a publicistických médií vyzvaly veřejné činitele, aby společně s nimi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Výzvu s názvem Základní hranice v pondělí ráno média, jejichž představitelé se pod výzvu podepsali, souběžně zveřejnila na svých webových stránkách a ve vysílání, vyšla také v pondělním vydání většiny novin.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.