Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 49 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 3 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 5 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 6 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 10 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 12 hhodinami
Načítání...