Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 4 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 5 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 7 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...