Ke krvácení může po operaci mandlí dojít až ve dvou z pěti případů – a většinou se vyřeší spontánně. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku Viktor Chrobok. Komentoval tak medializovaný případ dětského pacienta z Pardubic, který po operaci skončil v bdělém kómatu.
Pořad Infiltrace počátkem měsíce zveřejnil dva roky starý případ z pardubické nemocnice. Osmiletý chlapec sem nastoupil v květnu 2017 na operaci mandlí. Po zákroku začal krvácet a zdravotníci ho nechali dvanáct minut čekat na chodbě před nemocniční ambulancí, přestože jeho matka žádala o převoz uvnitř komplexu nemocnice k odborníkům. Domů se chlapec vrátil s poruchami vědomí.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek nerozumí tomu, proč se chlapcova rodina musela o chlapcovu dokumentaci soudit. „Rodina skutečně má nárok na nahlédnutí do kopie zdravotnické dokumentace a přiznám se, že mi přijde i trapné požadovat v takové souvislosti nějakou úhradu v řádu několika tisíců korun (nemocnice za dokument požadovala peníze, pozn. red.), když rodina naopak potřebuje co nejdříve peníze, odškodnění,“ říká Kubek.
Prezident komory zároveň zdůrazňuje, že s nikým z nemocnice nemluvil, lékařská komora je ale připravena pomoci policii. Celou věc označuje za tragédii, která „zničila život nejen tomu chlapci, ale závažně poškodila život celé rodině“.
Rodina by se zároveň, jak dodává, neměla odškodnění domáhat tak dlouho. „Ale zase chci říct, že ta nemocnice musí postupovat v součinnosti s pojišťovnou, protože každý poskytovatel zdravotní péče je pojištěný, ale musí respektovat právě stanovisko pojišťovny, u které je pojištěný,“ doplňuje Kubek.
Velké rozpětí krvácení
Podle chirurga Chroboka je pardubická situace mnohem složitější, než jak se prezentuje. Jak uvádí, kontaktoval pardubickou nemocnici a zeptal se, o jakou část zdravotnické dokumentace se jedná, a bylo mu řečeno, že šlo o vyšetření poruchy spánku. Nepředpokládá však, že by se v ní mělo objevit nějaké překvapení. Obecně si myslí, že by se mělo více dbát na to, aby nedocházelo po operacích mandlí ke krvácení, což způsobilo pacientovy potíže.
„Frekvence krvácení po operaci patrových mandlí se v literatuře vyskytuje od 0,2 % až do 40 procent. Takto velké rozdíly jsou v těch procentech a závisí na tom, jak hodnotíme to krvácení,“ říká Chrobok a dodává, že záleží na tom, co za něj budeme považovat.
„Když odstraníte patrovou mandli, tak v tom lůžku po odstranění mandle se vytvoří strup. Když se strup odlučuje, může se objevit nějaké krvácení. Řada krvácení se vyřeší spontánně a naprosto výjimečně se řeší chirurgicky, že se musí to krvácení zastavit. To je asi v jednom, ve dvou, maximálně ve třech procentech z toho rozsáhlého počtu krvácení,“ shrnuje Chrobok.
Jak Chrobok, tak Kubek se podle svých slov snaží o to, aby nedocházelo k takovým případům, kdy pacienti po operaci mandlí končí s postižením. Česká lékařská komora usiluje o to, aby bylo dostatek personálu, aby lékaři nebyli přetížení a aby se dodržoval zákoník práce. To by pak mohlo vést k tomu, aby se stávalo co nejméně chyb.
