Ivan Bartoš: Mám pochybnost o nestrannosti vysokých úředníků, byli dosazováni lidé blízcí Babišovi

Do Česka dorazila minulý týden další předběžná auditní zpráva Evropské komise, která se tentokrát týkala zemědělských dotací a možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). V reakci na to zastavil Státní zemědělský intervenční fond proplácení dotací pro Agrofert zpětně od roku 2017. „Jsem přesvědčen, že firmy, které jsou velké a zdravé, dotace apriori nepotřebují. I velké společnosti sice mohou dostat dotaci na inovaci nebo na to, aby si srovnaly šance na trhu, ale tady dlouhodobě dostávaly peníze firmy, jež jsou v holdingu, který má vztah k premiérovi,“ kritizoval předseda Pirátů Ivan Bartoš v pořadu Týden v politice.

Video Týden v politice
video

Týden v politice s Ivanem Bartošem

Právě Piráti na případný střet zájmů Andreje Babiše upozorňovali už loni, obraceli se kvůli tomu i na Evropskou komisi. „Prvotním cílem bylo chránit peníze daňových poplatníků. Ale také ta ostuda. Protože když se zjistí, že premiér země porušuje evropské zákony a evropská nařízení, tak je to problém. Všímají si toho nejen nějaká – jak to Andrej Babiš zlehčuje – zahraniční média, ale píše se o tom v seriózním tisku, že to je problém. Já jsem nerad, že Česká republika začíná mít tuto image,“ upozornil Bartoš.

Členské státy EU navíc čeká nové dotační období, proto se teď lobbuje a vyjednává o struktuře dotací. „Pokud obranou Andreje Babiše je zase všechny dehonestovat – evropské komisaře, evropské auditory – tak to nebude dobrá pozice pro Českou republiku k vyjednávání podmínek dotací,“ varoval šéf Pirátů.

Sám Babiš střet zájmů odmítá, označil to mimo jiné za „naprostou hloupost“ a kritizoval i kvalitu návrhu auditní zprávy.

První předběžnou zprávu Bruselu zveřejnila média před necelými dvěma týdny. Podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku prý proto hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Tento audit se zaměřil na peníze vyplácené z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu.

Podle Hospodářských novin také druhý audit Babišovi vytýká střet zájmů. Není tam ovšem vyčíslena konkrétní částka, kterou by mělo Česko do evropského rozpočtu vrátit. Komise prý ve svém auditu pouze uvádí, že požaduje vrácení celé částky, kterou Agrofert dostal. V minulosti se spekulovalo, že by mohlo jít o jednu až dvě miliardy korun. 

Bartoš: Postupně byli dosazováni lidé blízcí premiérovi, mám pochyby o nezávislosti

Kolik by mělo Česko vracet, musí vyčíslit samy české úřady. Tady ovšem Ivan Bartoš varuje před tím, že česká reakce nemusí být nestranná. „Mám pochyby o nezávislosti vysoce postavených lidí, kteří nejsou přímo na ministerských postech, ale pracují níže v té struktuře,“ poznamenal. Postupně podle něj byli dosazováni lidé blízcí premiérovi.

Bartoš navíc upozorňuje, že nejen premiér, ale i další ministři na plénu sněmovny rovnou říkají, jak má takové šetření dopadnout. „Těžko se jim bude pracovat, když hlavy jednotlivých ministerstev, nejen pan premiér Babiš, jim rovnou říkají, jak má dopadnout: nic se vracet nebude.“

Podle předsedy Pirátů kritizovala Evropská komise Českou republiku za to, že ničí zákon o státní službě, který vede k větší politizaci státní správy: „Skutečně mám obavy, že by mohlo dojít k nějakému zkreslení. Stále řešíme, jestli je zde nějaká možnost nezávislé kontroly. Ať je to role NKÚ, nebo by to třeba mohlo být poskytnuto výboru pro evropské záležitosti. Doufám, že se tady nějaká cesta najde, protože důvěru prostě nemám. Bylo to vidět i na schůzi sněmovny, kdy čtyři ministři vystupovali jako jeden muž na obranu Agrofertu, nikoli zájmů České republiky,“ uzavřel Bartoš.