Nový rozpočet bude mít schodek 40 miliard. Sektorová daň nebude, banky by měly přispívat do fondu

Nahrávám video

Rodičovská zřejmě vzroste od příštího roku rodinám, které příspěvek aktivně pobírají. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude k dispozici 8,6 miliardy korun ročně, které k tomu budou potřeba. Řekl to při představení parametrů státního rozpočtu pro rok 2020, který bude mít 40miliardový schodek. Porostou i důchody, zároveň by mělo jít třináct miliard navíc i na investice. Na zvýšení příjmů by se měly podílet i banky, nikoli však ve formě sektorové daně, nýbrž rozvojového fondu. V příštím roce by v něm Babiš chtěl mít šest miliard.

„Držíme schodek 40 miliard, nerezignovali jsme na žádnou z priorit vlády, plníme vládní a koaliční dohody,“ ujistila při představení parametrů nového rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výdaje by měly v přístím roce být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček uvedl, že jeho strana je připravena podpořit státní rozpočet na příští rok, pokud se koalice dohodne na podrobnostech.

„Musíme ta jednání zahájit. Jsem rád, že konečně víme, co si myslí premiér. Může to být na formátu koaliční rady,“ poznamenal Hamáček.

Nahrávám video

Růst by v příštím roce měly důchody i rodičovský příspěvek. Na ten má být 8,6 miliardy korun ročně. „Po velice intenzivním jednání jsme peníze našli,“ podotkl premiér. Dodal, že konečný návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) „je identický“ s původním loňským návrhem ministerstva financí. Úřad Aleny Schillerové předpokládal, že se zvýšení dávky bude týkat aktivních příjemců, nikoli tedy automaticky úplně všech rodin s dětmi do čtyř let. 

Vyšší budou i platy státních zaměstnanců, podrobnosti ale zatím Babiš ani Schillerová prozradit nechtěli s tím, že je nejprve proberou na tripartitě. Ministryně financí pouze ujistila, že platí slib růstu platů pedagogů, kteří by měli v roce 2021 brát 45 tisíc.

Pro banky fond, nikoli sektorová daň

Výdaje spojené s vyššími platy, důchody či rodičovskou by podle Schillerové měly kompenzovat jednak úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven, zavedení digitální daně a zvýšení příjmů očekává Schillerová i od zavedení třetí a čtvrté vlny EET.

Podle Babiše naopak nebude zavedena sektorová daň pro banky, jak navrhla koaliční ČSSD, i když premiér by chtěl, aby banky státu pomáhaly.

„Přišli jsme s návrhem a jednáme s bankami o národním rozvojovém fondu. Představa byla taková, že by banky poté, co zaplatí veškeré daně (…), participovaly na národním rozvojovém fondu. Ten by měl navýšit investiční kapacitu České republiky o desítky až stovky miliard. Domluvili jsme se, že založíme pracovní skupinu, kde budeme řešit detaily,“ řekl Babiš. Míní, že pokud fond vznikne, tak by do něj příští rok mohly banky odvést asi šest miliard korun.

KSČM zatím váhá, zda rozpočet podpoří

Komunisté, o jejichž hlasy se menšinová vláda dosud opírala, dali předem najevo, že by chtěli, aby měl příští rok rozpočet maximálně třicetimiliardový schodek. Zda podpoří i návrh se schodkem o třetinu vyšším, není dosud jasné.

„KSČM s takovým schodkem zatím nepočítá a bude to předmětem jednání o pokračování tolerance,“ uvedl předseda strany Vojtěch Filip.

Ministryně financí avizovala, že bude o podpoře rozpočtu jednat se všemi politickými subjekty. S komunisty ale chce vyjednávat na prvním místě. Ujistila však, že nemá předem nic dojednané a nchce nic předjímat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 26 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.