Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Klára Alžběta Samková (AltpČR)

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S volebním číslem 40 se o přízeň voličů uchází Alternativa pro Českou republiku 2017. Kandidátku vede Klára Alžběta Samková, rozhovor s ní vedla Barbora Kroužková.

Video Studio ČT24
video

Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Klára Alžběta Samková (AltpČR)

Našla jsem ve vašich materiálech, že vaším záměrem není v tuto chvíli opustit EU, pokud se dostanete do Evropského parlamentu. Ale na co konkrétně se v první řadě budete chtít zaměřit? 

Pro mě jako právníka je úplně nepředstavitelné to množství právních norem, které EU a její aparát chrlí. Já bych ráda tuto legislativní – to už snad ani není smršť, to je nějaké tsunami – se pokusila zastavit. Což je taky podmínkou nutnou, nikoliv však postačující k nějaké změně fungování Evropského parlamentu a celé EU. 

Jde o to, jestli to je vůbec možné a jestli to bude dostačující k tomu, aby se jakási reforma EU vůbec mohla podařit. Já o tom mám, upřímně řečeno, své velmi významné pochybnosti. Vy jste sice říkala, že naším primárním zájmem není vystoupit z EU, ale já bych ráda dodala, že se tomu nebudeme vzpírat. 

Pokud se nepodaří ji reformovat, tak byste ji rádi vrátili někam před Lisabonskou smlouvu. A když už hovoříme o reformě, jak by měla vypadat, s ohledem na postavení Evropského parlamentu a jednotlivých národních států a fungování a rozhodování v EU?

Je otázka, jestli by vůbec vrácení se před Lisabonskou smlouvu – což je teď taková obecná floskule, se kterou, pokud já vím, jsme přišli my první – jestli by to stačilo. Protože Lisabonská smlouva byla přijata za podmínek, které byly vytvořeny a připraveny Maastrichtskou smlouvou. Takže spíš je otázka, jak z Evropy přestat dělat pseudostát, který, jsem přesvědčená, v Evropě fungovat nemůže. Ale vrátit tomu ten ekonomický rozsah. 

Takže byste šli až kam, Evropské hospodářské společenství? Jenom hospodářské vazby? 

V podstatě EHS, to by nám vyhovovalo. Protože takové věci, jako je volný pohyb osob, to není dáno smlouvami o EU, to je dáno schengenským prostorem. Lidé to poměrně často zaměňují. 

Pokud se tam dostanete, kam Alternativa pro ČR 2017 zamíří, pokud jde o frakce? Která z těch stávajících je vám nejbližší? Ale připomínám, že tam jsou i nezařazení europoslanci. 

Tak nezařazenost není to, po čem bychom prahli. Ale zase na druhou stranu předpokládáme, že dojde k velmi významným přeskupením frakcí. Jsou samozřejmě dvě, do kterých bychom eventuálně mohli vstoupit. Jednak je to frakce, ve které se nachází Marine Le Pen a Matteo Salvini. A potom je tam frakce vedená Nigelem Faragem. 

Takže je to Evropa národů a svobody a Evropa svobody a přímé demokracie. 

Ano, samozřejmě, přesně tyto dvě frakce jsem měla na mysli. Na druhé straně by mě velmi zajímalo, kam například zamíří Orbán, kterého vyšprtli lidovci, myslím si ke své vlastní škodě. A musím říct, že to, kam půjdou maďarští europoslanci, by bylo i pro nás velmi významným vodítkem. Protože soudržnost s V4, tedy jak já říkám se starým Rakousko-Uherskem, je myslím nutno pěstovat, podporovat tento blok, který stejně není dostatečně významný, protože němečtí a francouzští europoslanci mají dohromady víc hlasů než V4. Takže spojenci se musí hledat dál. Nicméně V4 je, domnívám se, jádrem, ke kterému bychom se měli přimknout. 

Pokud jste říkala, že neodmítáte ani případné vystoupení České republiky z EU, tak předpokládám, že jste pro případné referendum? 

Já se obávám spíš jiné věci. Totiž toho, že nebude z čeho vystupovat a že nedojde k vystupování z EU, ale že dojde k jejímu rozpadu. 

Souvisí to nějak s brexitem? Vy případně jako europoslankyně budete mít taky své slovo v řešení brexitu. 

No to si tedy nemyslím.

Europarlament bude muset dokumenty, které se toho budou týkat, taky probírat. Byla byste třeba pro to, aby Britové odešli před 31. říjnem? 

Dovolíte? Já bych si dovolila využít své celoživotní zkušenosti rozvodové advokátky. Brexit je typický rozvod, kdy jeden partner rozvod nechce, a to je v tomto případě EU, které ze členství Británie plynou jednoznačné benefity, protože to je stát, který přispívá významnou měrou do rozpočtu EU. A jeden partner, který už toho má dost. 

Který se podílel na té smlouvě a teď ji doma neumí schválit. 

Který říká: my už toho skutečně máme dost a chceme z tohoto nefunkčního a pro nás nevýhodného svazku odejít. 

To ale vláda Velké Británie neříká. Ta se podepsala pod smlouvu, kterou vyjednávala s bruselskými vyjednavači a teď ji neumí protlačit svým parlamentem. 

Podívejte se, já jsem řekla, že to je jako rozvod. Ten rozvod má různé fáze. Momentálně se nachází ve fázi dohadování se o smírném rozvodu dohodou. Pakliže se toto nepovede a samozřejmě je to komplikovanější, protože ten jeden partner, Velká Británie, je, abych tak řekla, kolektivní orgán. Tak se to dostane do agresivnějších fází, kdy se začne prát špinavé prádlo. A to je věc, která by mně moc nevyhovovala. A musím říct, že pokud bych zasedla v Evropském parlamentu, tak bych se vší silou snažila napomoci takové situaci, aby EU napomohla odejití Velké Británie ve smyslu proběhnuvšího referenda. 

Vaším velkým tématem je také migrace. Ta ovšem, pokud jde o konkrétní čísla, je směrem do Evropy rozhodně nižší v roce 2018 než v roce 2015. Zároveň je přes 41 milionů lidí v pohybu kvůli válkám, takže Evropa musí nějak nastavit svoje pravidla a taky ochránit svoje hranice. Jak konkrétně? 

Věc je poměrně velmi jednoduchá. Protože bohužel Muammar Kaddáfí měl pravdu, když říkal, že si ho má Evropa hýčkat, protože on je jediný, kdo tu lumpenafriku, dovolte mi použít tento termín, je schopen držet na uzdě a ochránit Evropu před tímto masovým útokem. 

Ti lidé například utíkají z války. 

Skutečně? Ona je v subsaharské Africe válka? 

Říkám z některých zemí. 

Pokud vím… Prosím nelžete. V subsaharské Africe, v západní Africe, žádná válka není. Tam pokud dochází k násilí, tak pouze ze strany Boko Haram ve směru ke křesťanům. Takže logicky by měli prchat křesťané, ne? Kupodivu ti k nám neprchají. Ti se sem totiž vůbec nedostanou. 

Pokud jde o kandidaturu do Evropského parlamentu, řekněte mi ještě na závěr, jak ale zajistit vnější hranice EU? 

Především konstatuji s potěšením, že se velmi významně stabilizuje situace v Egyptě, kde Sísí eliminoval neblahé důsledky takzvaného arabského jara. Doufám, že obdobná situace bude i v Libyi. A potom si Frontex může dělat to, co dělal celou dobu, to znamená cvrnkat si kuličky. 

Jak tedy hranice opravdu zajistit? 

Podporou a usilovnou spoluprací s libyjskou, egyptskou a alžírskou vládou. 

Toho budete chtít taky docílit? 

Ano, rozhodně. 

Ještě poslední věc – vy máte ve svém programu i to, že se chcete zaměřit na soběstačnost, píšete, že je základem úspěchu. Jak by to třeba Česko v srdci Evropy zvládlo bez mezinárodní spolupráce? 

Soběstačnost se samozřejmě týká pouze základních, řekla bych nejzákladnějších, záležitostí. Především potravinová soběstačnost. Jinak se obávám, že naše ropné zásoby na jižní Moravě asi stačit nebudou. Takže z tohoto hlediska pohlížím i na naši spolupráci s Ruskem, kdy sankce vůči němu považuji za úsměvné, když k nám jde zhruba 70 procent ruského plynu.