Celkem 54 tisíc českých rodičů samoživitelů se nachází v závažné bytové nouzi. Buď bydlení nemají vůbec, anebo hrozí, že o něj přijdou. Každý rok jich navíc zhruba dvanáct tisíc přibývá. Podle posledních statistik v takových rodinách vyrůstá na dvacet tisíc dětí.
Nezisková organizace s názvem Klub svobodných matek, která se zaměřuje na nevyváženou finanční situaci samoživitelek, podnikla průzkum, podle jehož výsledků polovina z patnácti set respondentek žije v pronájmu a dalších pětina má byt v osobním vlastnictví. Polovina až tři čtvrtiny jejich příjmu při tom padne právě na nájem.
„Více než šedesát procent samoživitelek pracuje, a stejně se dostávají do situace, že i tak nájem platí horko těžko,“ uvedla autorka průzkumu Dana Pavlousková. Dalších dvacet procent je na rodičovské dovolené a jedenáct procent zůstává nezaměstnaných.
Předpoklad, že každá svobodná matka obdrží nutně sociální dávky a příspěvek na bydlení, je přitom podle ní naprostý mýtus. „Z průzkumu vyplynulo, že příspěvek na bydlení pobírá jen třetina z nich,“ objasnila Pavlousková.
Pronajímatel vidí samoživitelky jako rizikové nájemníky
Právě rodiče, kteří se sami starají obvykle o jedno či dvě děti, mají při hledání bydlení největší problémy. Podle sociologů bývají totiž považováni za rizikové nájemníky. „Bývají z různých důvodů diskriminováni a považováni za rizikovější, protože tam nejsou ti živitelé, co vydělávají,“ uvedl ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Na obecní byt či ubytovnu ovšem dosáhne pouze třináct procent z nich.
Z českých měst má největší problémy se sociálním ubytováním Ostrava, Brno a Praha. Například z celkového počtu 34 tisíc bytů, které má hlavní město v majetku, přidělilo nájemníkům v režimu sociálního bydlení pouze 27 z nich. Brno navíc tento týden oznámilo, že zastaví projekt Rapid Rehousing, díky němuž získalo bydlení padesát finančně znevýhodněných rodin s dětmi.
Podle mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka město v projektech zabydlování nekončí. „Připravujeme tři nové projekty, které se budou zaměřovat také na hendikepované, mladé lidi a seniory,“ oznámil Poňuchálek.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí stát nyní navrhuje několik kroků ke zlepšení situace. V plánu jsou změny v dávkách na bydlení, o kterých má v pondělí jednat koalice, zpřísnění pravidel pronájmu několika bytů a pomoci má také cenová mapa s průměrným nájemným či dotace na výstavbu nových bytů. Šéfka resortu Jana Maláčová již tento týden řekla, že bez zákona o sociálním bydlení se situace nezmění. Ten má vláda začít probírat na podzim.
Růst cen domů je v Česku dvakrát vyšší než v EU
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku při tom v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl z 8,8 procenta na 9,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl třetí nejvyšší. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,2 procenta, uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Rostoucí ceny nemovitostí v Česku jsou podle analytika BH Securities Štěpána Křečka důsledkem nedostatečné výstavby, která vázne kvůli špatným stavebním předpisům. K růstu cen podle něho rovněž přispívají rostoucí příjmy zbytku českých domácností. „Lidé mají dostatek peněz, aby přepláceli omezenou nabídku na realitním trhu, což v konečném důsledku vede k nižší dostupnosti bydlení,“ vysvětlil Křeček.
