Za bydlení dají domácnosti v průměru 5706 korun. Desetině ale spolkne více než čtyřicet procent z příjmů

7 minut
Události ČT: Bydlení v bytě vychází dráž než v domě
Zdroj: ČT24

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.

Celkově se podíl výdajů na bydlení během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení činil 15,9 procenta z čistých příjmů, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.

Rozdíl v měsíčních výdajích za bydlení v domě a bytě (v Kč)
Zdroj: ČSÚ

Ve vlastním domě loni podle statistiků bydlelo zhruba 39 procent Čechů a ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt pak má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí.

Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil. Naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě, nájmu nebo pronájmu se snížil.

Domácnosti podle typu bydlení
Zdroj: ČSÚ

Chudobou byl loni ohrožen větší podíl lidí

Český statistický úřad také sledoval příjmy tuzemských domácností ve vztahu k chudobě. Loni podle statistiků bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta lidí. Oproti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta.

15 minut
ČSÚ o životních podmínkách českých domácností
Zdroj: ČT24

V příjmové chudobě se člověk ocitá ve chvíli, kdy nedosahuje ani 60 procent mediánu příjmu. Konkrétně pro jednotlivce tato hranice činila loni 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017.

V případě dvojice dospělých se hranice příjmové chudoby za loňský rok nachází na 17 944 korunách. Pokud je jeden rodič s dítětem do 13 let, pak byla rozhodující částka 15 552 korun a u obou rodičů s dvěma dětmi do 13 let to bylo 25 122 korun. 

Nejnižší míru chudoby v Evropě má vedle Česka Francie, Finsko, Norsko a Slovensko. Naopak nejvyšší mají Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.

Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou
Zdroj: ČSÚ

Týdenní dovolená je problém pro čím dál méně lidí

Od roku 2014 pak podle údajů statistického úřadu klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit neočekávaný výdaj či týdenní dovolenou. Vypovídá o tom takzvaná míra materiální deprivace, která loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek. Mezi ně patří právě neočekávaný výdaj 10 700 korun a týdenní dovolená, ale i automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden.

Podíl osob v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku (v %)
Zdroj: ČSÚ

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie – vedle příjmové chudoby a materiální deprivace také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...