Za bydlení dají domácnosti v průměru 5706 korun. Desetině ale spolkne více než čtyřicet procent z příjmů

Nahrávám video

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.

Celkově se podíl výdajů na bydlení během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení činil 15,9 procenta z čistých příjmů, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.

Rozdíl v měsíčních výdajích za bydlení v domě a bytě (v Kč)
Zdroj: ČSÚ

Ve vlastním domě loni podle statistiků bydlelo zhruba 39 procent Čechů a ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt pak má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí.

Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil. Naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě, nájmu nebo pronájmu se snížil.

Domácnosti podle typu bydlení
Zdroj: ČSÚ

Chudobou byl loni ohrožen větší podíl lidí

Český statistický úřad také sledoval příjmy tuzemských domácností ve vztahu k chudobě. Loni podle statistiků bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta lidí. Oproti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta.

Nahrávám video

V příjmové chudobě se člověk ocitá ve chvíli, kdy nedosahuje ani 60 procent mediánu příjmu. Konkrétně pro jednotlivce tato hranice činila loni 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017.

V případě dvojice dospělých se hranice příjmové chudoby za loňský rok nachází na 17 944 korunách. Pokud je jeden rodič s dítětem do 13 let, pak byla rozhodující částka 15 552 korun a u obou rodičů s dvěma dětmi do 13 let to bylo 25 122 korun. 

Nejnižší míru chudoby v Evropě má vedle Česka Francie, Finsko, Norsko a Slovensko. Naopak nejvyšší mají Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.

Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou
Zdroj: ČSÚ

Týdenní dovolená je problém pro čím dál méně lidí

Od roku 2014 pak podle údajů statistického úřadu klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit neočekávaný výdaj či týdenní dovolenou. Vypovídá o tom takzvaná míra materiální deprivace, která loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek. Mezi ně patří právě neočekávaný výdaj 10 700 korun a týdenní dovolená, ale i automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden.

Podíl osob v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku (v %)
Zdroj: ČSÚ

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie – vedle příjmové chudoby a materiální deprivace také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...