Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.
Za bydlení dají domácnosti v průměru 5706 korun. Desetině ale spolkne více než čtyřicet procent z příjmů
Události ČT: Bydlení v bytě vychází dráž než v domě (zdroj: ČT24)
Celkově se podíl výdajů na bydlení během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení činil 15,9 procenta z čistých příjmů, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.
Rozdíl v měsíčních výdajích za bydlení v domě a bytě (v Kč)
Ve vlastním domě loni podle statistiků bydlelo zhruba 39 procent Čechů a ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt pak má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí.
Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil. Naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě, nájmu nebo pronájmu se snížil.
Domácnosti podle typu bydlení
Chudobou byl loni ohrožen větší podíl lidí
Český statistický úřad také sledoval příjmy tuzemských domácností ve vztahu k chudobě. Loni podle statistiků bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta lidí. Oproti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta.
ČSÚ o životních podmínkách českých domácností (zdroj: ČT24)
V příjmové chudobě se člověk ocitá ve chvíli, kdy nedosahuje ani 60 procent mediánu příjmu. Konkrétně pro jednotlivce tato hranice činila loni 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017.
V případě dvojice dospělých se hranice příjmové chudoby za loňský rok nachází na 17 944 korunách. Pokud je jeden rodič s dítětem do 13 let, pak byla rozhodující částka 15 552 korun a u obou rodičů s dvěma dětmi do 13 let to bylo 25 122 korun.
Nejnižší míru chudoby v Evropě má vedle Česka Francie, Finsko, Norsko a Slovensko. Naopak nejvyšší mají Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.
Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.
Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou
Týdenní dovolená je problém pro čím dál méně lidí
Od roku 2014 pak podle údajů statistického úřadu klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit neočekávaný výdaj či týdenní dovolenou. Vypovídá o tom takzvaná míra materiální deprivace, která loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek. Mezi ně patří právě neočekávaný výdaj 10 700 korun a týdenní dovolená, ale i automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden.
Podíl osob v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku (v %)
Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie – vedle příjmové chudoby a materiální deprivace také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.