„Podle mých informací byly rozeslány rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a výzvy k nástupu trestu, tudíž do tří týdnů by měli dotyční s nepodmíněným trestem nastoupit do výkonu trestu. Bližší informace nemohu k věci sdělit,“ uvedl Pekárek.
Sedmiletý trest uložil Berkovi olomoucký vrchní soud koncem loňského listopadu. Trest byl o rok a půl nižší než ten, který Berkovi určil v listopadu 2015 táborský soud, jenž ho poslal do vězení na 8,5 roku.
Rozsudek, na základě kterého byl Berka vyzván k nástupu do vězení, padl patnáct let po zahájení stíhání. Současně s tím zanikla Berkovi funkce soudce. Od dubna 2003 až do loňského listopadu byl výkonu této funkce dočasně zproštěn, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Nárok měl na polovinu platu, podle zjištění Seznam Zpráv vyplatil stát Berkovi téměř 9 milionů korun.
Patnáct let od odhalení k trestu
Skupinu kolem Berky začala policie odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem včetně společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most. Podle obžaloby způsobila skupina škodu za 264 milionů korun.
V listopadu snížil olomoucký vrchní soud tresty i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, a to v rozmezí od půl roku až do dvou a půl roku. Soud vzal v potaz délku stíhání a procesu. Berka si má odpykat nejvyšší trest, ostatní obžalovaní z řad konkurzních správců, podnikatelů či soudních znalců budou ve vězení čtyři až šest let.
Na délce celého patnáctiletého procesu se podepsala i amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause. Případ se tehdy zastavil zhruba na osmnáct měsíců, než soudy prověřily, do jaké míry se amnestie měla vztahovat i na případ Berky. V souvislosti s tím bylo zastaveno stíhání tří původně obžalovaných. V případu zpočátku figurovalo celkem dvanáct obžalovaných.
