Bývalý soudce Berka má nastoupit k sedmiletému trestu za zmanipulované konkurzy

Soud poslal bývalému soudci Jiřímu Berkovi výzvu k nástupu trestu. Za zmanipulované konkurzy by měl ve vězení strávit 7 let. ČT to potvrdil místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor Robert Pekárek. Podle něj by měl Berka nastoupit do vězení do tří týdnů.

„Podle mých informací byly rozeslány rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a výzvy k nástupu trestu, tudíž do tří týdnů by měli dotyční s nepodmíněným trestem nastoupit do výkonu trestu. Bližší informace nemohu k věci sdělit,“ uvedl Pekárek.

Sedmiletý trest uložil Berkovi olomoucký vrchní soud koncem loňského listopadu. Trest byl o rok a půl nižší než ten, který Berkovi určil v listopadu 2015 táborský soud, jenž ho poslal do vězení na 8,5 roku.

Rozsudek, na základě kterého byl Berka vyzván k nástupu do vězení, padl patnáct let po zahájení stíhání. Současně s tím zanikla Berkovi funkce soudce. Od dubna 2003 až do loňského listopadu byl výkonu této funkce dočasně zproštěn, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Nárok měl na polovinu platu, podle zjištění Seznam Zpráv vyplatil stát Berkovi téměř 9 milionů korun.

Patnáct let od odhalení k trestu

Skupinu kolem Berky začala policie odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem včetně společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most. Podle obžaloby způsobila skupina škodu za 264 milionů korun.

V listopadu snížil olomoucký vrchní soud tresty i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, a to v rozmezí od půl roku až do dvou a půl roku. Soud vzal v potaz délku stíhání a procesu. Berka si má odpykat nejvyšší trest, ostatní obžalovaní z řad konkurzních správců, podnikatelů či soudních znalců budou ve vězení čtyři až šest let.

Na délce celého patnáctiletého procesu se podepsala i amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause. Případ se tehdy zastavil zhruba na osmnáct měsíců, než soudy prověřily, do jaké míry se amnestie měla vztahovat i na případ Berky. V souvislosti s tím bylo zastaveno stíhání tří původně obžalovaných. V případu zpočátku figurovalo celkem dvanáct obžalovaných. 

  • 15. dubna 2003 – Policie zadržela a obvinila soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiřího Berku, který 31. března poslal na základě údajně padělaných listin do konkurzu Union banku.
  • 16. února 2004 – Padlo obvinění kvůli podezřelým konkurzům na firmy ZKL Klášterec nad Ohří a Stavební podnik Ralsko. Kromě Berky byli v souvislosti s tímto případem obviněni bývalý konkurzní správce Daniel Thonat, zástupce konkurzního správce Petr Tuhý, soudní znalec Martin Jurenka a zaměstnanec zpeněžování podstaty Lubor Kindl.
  • 17. května 2004 – Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Kindlovi bylo rozšířeno obvinění za konkurz na společnosti Zbrojovka Brno a Retema. Nově byli obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
  • 15. prosince 2005 – Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel obžalobu na Berku a dalších pět lidí. Nejvyšší soud později případ přidělil Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
  • 20. ledna 2006 – V souvislosti s kauzou pochybných konkurzů byl z braní úplatků obviněn bývalý úředník Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Vladimír Šiša. Úplatky mu podle vyšetřovatelů dával Větrovec a jeho kolega z vysoké školy Jan Harangozzo. Šiša jim za to údajně slíbil zajistit informace o vyšetřování korupce a finanční kriminality. Podle verdiktu soudu z dubna 2010 ale Šiša nepracoval v tajné sekci NBÚ, a tudíž Větrovcovi nedopomohl k žádným tajným informacím.
  • 8. února 2006 – Kvůli podezření z napojení na skupinu kolem soudce Berky rezignoval ředitel NBÚ Jan Mareš.
  • 24. dubna 2008 – Soudní líčení pokračovalo přednesením nové obžaloby kvůli podezřelému konkurzu na desátou firmu, Grafostroj Cvikov.
  • 6. dubna 2010 – Táborský krajský soud Berku nepravomocně odsoudil na devět let. Stejný trest dostali i Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Za účast na zločinném spolčení byli dále odsouzeni Petr Tuhý na osm let, Martin Jurenka na sedm let a osm měsíců, podnikatelé Miroslava a Karel Melicharovi na osm let a Lubor Kindl na 6,5 roku. Marta Čiháková byla uznána vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku, soud jí ale neuložil trest. Pavel Hlavatý, Vladimír Šiša a Jan Harangozzo byli zproštěni obžaloby. Z devíti nepravomocně odsouzených se jich sedm proti verdiktu odvolalo.
  • Srpen 2011 – Nejvyšší soud rozhodl, že odvoláním se má zabývat Vrchní soud v Olomouci, a nikoli v Praze. Opatření bylo zdůvodněno obavami z vazeb mezi některými obžalovanými a pražskými soudci. Thonat a Větrovec se proti rozhodnutí odvolali, Ústavní soud ale jejich námitky neuznal.
  • Květen 2012 – Olomoucký vrchní soud v neveřejném zasedání zrušil rozsudek z dubna 2010 a případ vrátil táborskému krajskému soudu, jemuž nařídil lépe odůvodnit rozsudek.
  • 11. ledna 2013 – Soud v Táboře zastavil na základě novoroční prezidentské amnestie Berkovo stíhání. Podle soudu se amnestie v celém rozsahu týkala rovněž Thonata a Kindla, částečně pak Vladislava Větrovce a Marty Čihákové. Státní zástupce podal proti nepravomocnému verdiktu stížnost.
  • Počátek dubna 2013 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že pro Berku, Thonata a Kindla platí amnestie jen částečně. Stíhání tak mělo pokračovat pouze v případech konkurzů firem Báňské stavby Most, Zemědělské družstvo Kravaře v Čechách, Mostecké obchodní sdružení export, import a Grafostroj. Vrchní soud zároveň potvrdil zastavení řízení u Vladislava Větrovce.
  • 17. června 2013 – Nejvyšší státní zástupce podepsal dovolání k Nejvyššímu soudu, jímž napadl částečné zastavení stíhání Berky, Thonata a Kindla. Dovolání podali také právníci těchto obžalovaných, kteří se domáhali úplného zastavení stíhání.
  • 20. srpna 2014 – Nejvyšší soud vyhověl nejvyššímu státnímu zástupci a věc předal k novému projednání soudu v Táboře.
  • 22. června 2015 – V Táboře začalo obnovené líčení.
  • 14. září 2015 – Táborský soud zastavil kvůli promlčení trestní stíhání tří z 12 obžalovaných. „Nejzávažnější trestní činnost u obžalovaných Vladislava Větrovce, Jana Harangozza a Marty Čihákové byla amnestována, zbývající bagatelní trestná činnost byla promlčena,“ řekl soudce Zdeněk Kučera.
  • 25. listopadu 2015 – Soud odsoudil Berku na 8,5 roku do vězení, dalším osmi lidem uložil tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení.
  • 28. 11. 2018 - Olomoucký vrchní soud snížil trest ústeckému soudci Jiřímu Berkovi obžalovanému kvůli zmanipulovaným konkurzům z 8,5 na sedm let. Tresty odvolací soud snížil i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných a to v rozmezí o půl až 2,5 roku. Zohlednil přitom délku trestního stíhání.
  • 28. 3. 2019 - Soud poslal bývalému soudci Berkovi výzvu k nástupu trestu; Berka k výkonu trestu v dubnu skutečně nastoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 59 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...