Ve čtvrtek musí ukončit svou činnost kožešinové farmy v Česku. Od února totiž začíná platit zákaz, který předloni přinesla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání.
V příštím týdnu začnou objekty kožešinových farem obcházet inspektoři Státní veterinární správy (SVS), kteří budou zjišťovat, jestli skutečně došlo k ukončení jejich provozu.
Zatím ale není jasné, jak budou chovatelé za uzavření provozu odškodněni. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého totiž Evropská komise nenotifikovala vyhlášku, podle které by měli peníze získat. „Konečné stanovisko Evropské komise k souladu kompenzací s pravidly Evropské unie očekáváme v příštích dnech,“ uvedl Bílý.
„Podle posledních informací z kontrol v závěru loňského roku působilo v ČR stále devět farem. Ty však postupně utlumovaly svoji činnost a na některých z nich již v závěru roku 2018 nebyla zvířata, nebo bylo zvířat jen minimum,“ řekl zástupce tiskového mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer.
Svůj konec již nahlásila například jediná kožešinová farma v Pardubickém kraji ve Vítějevsi na Svitavsku. Její majitelé si ale stěžují, že kompenzace, kterou jim slíbil stát, bude velmi nízká. Povinné uzavření farmy přirovnávají ke znárodnění. „Načisto nás znárodnili, dopadli jsme jak žebráci. Budovali jsme to třicet let a teď jsme úplně bez prostředků,“ řekl spolumajitel farmy František Ducháček.
Podle něj bude státní kompenzace činit zhruba 180 tisíc korun, i když měla dosáhnout až ročního čistého zisku vypočítaného z průměru posledních pěti let. Kožešinová farma chovala asi tři tisíce norků a 500 až 600 lišek, což ji řadilo k největším v zemi. „Už je všechno prázdné, zvířata jsme museli všechna zkožkovat,“ uvedl Ducháček.
Svůj provoz ke konci loňského roku ukončila i největší česká kožešinová farma ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku. Její provozovatel David Vojtíšek bude podle svých slov usilovat o novelu zákona a je připraven podat žalobu i k Ústavnímu soudu.
„Chovy jsme ukončili, koncem loňského roku už na farmě žádná zvířata nebyla. Uvidíme, jaký bude další posun. Budu dělat všechno pro to, aby nastala stran zákazu změna. V zemích, kde zákaz byl, bylo přechodné období nebo adekvátní kompenzace, u nás nenastalo ani jedno, ani druhé,“ uvedl Vojtíšek.
Ochránci zvířat zákaz kožešinových farem vítají
O zákazu kožešinových farem rozhodli poslanci v polovině roku 2017, a to poté co veřejnost šokovaly záběry, na kterých farmáři pomocí výfukových plynů zabíjeli zvířata.
Normu bezpostředně po jejím schválení uvítali ochránci zvířat. „Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo prosadit reálnou změnu pro zvířata navzdory intenzivnímu odporu a lobbingu ministerstva zemědělství,“ reagoval v červnu 2017 Marek Voršilka ze spolku Obrana zvířat (OBRAZ).
Na podmínky v chovech upozorňovali ochránci dlouhodobě. „Chov kožešinových zvířat nepatří do 21. století. Je to neetické, nehumánní a svým způsobem i zvrácené. Nejen státy, ale i módní značky podporují nahrazování kožešin jinými materiály,“ podotkla Eliška Coufalová z Nadace na ochranu zvířat.
Novela zakazuje „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají i na maso.
