Senát schválil 8. říjen za Památný den sokolstva. Podpořil i návrh, aby se 17. listopad kromě Dne boje za svobodu a demokracii připomínal i jako Mezinárodní den studentstva. Novelu o státních svátcích nyní dostane k podpisu prezident.
Senát schválil 8. října za den sokolstva, 17. listopad má znovu připomínat i studenty
Sokolská organizace byla založena v roce 1862, patří tak k nejstarším spolkům v Česku. Během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát, zdůvodnili návrh předkladatelé v čele s Václavem Klausem ml. (ODS).
Vedle sportovních a tělovýchovných aktivit autoři připomínají sokoly jako nositele demokratických a humanistických principů. „Právě proto se všechny totalitní ideologie 20. století soustředily primárně na likvidaci Sokola,“ poznamenávají. Klaus připomněl, že Sokol sdružoval lidi rozdílných politických názorů, od komunistických po pravicové.
Česká obec sokolská schválení zákona v Senátu uvítala. „Je to od horní komory parlamentu uznání nejen toho, jak je tento památný den, připomínající násilnou likvidaci Sokola nacisty v roce 1941, důležitý pro naši organizaci, ale především, jak je jeho symbolika významná pro celý český národ a historii jeho boje za svobodu, samostatnost a demokratický charakter státu,“ uvedla starostka České obce sokolské Hana Moučková.
Vybrané datum 8. října se vztahuje podle zdůvodnění k protektorátnímu roku 1941. V tento den nacisté Sokol rozpustili. V noci na 8. října gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků.
Den sokolstva bude významným dnem, nikoli státním svátkem. Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend.
Tělocvičný spolek s názvem Sokol existuje od roku 1862, přestože ho zakázala monarchie, nacisté i komunisté. Vůbec první všesokolský slet se ale odehrál v roce 1882 na Střeleckém ostrově. Účastnil se ho samozřejmě i jeden ze zakladatelů Sokola Miroslav Tyrš.
„Pomocí hole udával rytmus asi sedmi stovkám cvičenců, bylo to bez hudby,“ popsal, co se tehdy na pražském ostrově dělo, historik Petr Roubal.
Samotný Sokol vznikl ještě o dvacet let dříve. Dnešní myšlenka sportu a pohybu u sokolů vždy hrála důležitou roli, jeho podstata ale byla i jiná. „Byl to politický a i vojenský projekt, pro Česko byl jakousi náhradní armádou,“ podotýká Roubal.
Postupně se stal nejdůležitějším českým spolkem. Jeho členové byli za první světové války v Československých legiích a zasloužili se o vznik státu. A právě za doby první republiky a prezidentů Masaryka a Beneše byl Sokol na vrcholu. Legendárním se stal desátý slet v roce 1938, který byl zároveň manifestací národa ohroženého nacistickým sousedem. Průvod Prahou trval čtyři hodiny.
Pak přišla druhá světová válka. Během té byl Sokol tvrdě perzekvován. Zlikvidováno bylo téměř celé jeho vedení i řada členů. „Mluvíme asi o 3,5 tisíce sokolů, kteří byli zavražděni nacismem,“ doplnil Roubal. „Sokolové se velmi výrazně podíleli na odboji,“ připomněl.
V roce 1948 se všesokolský slet stal protestem proti Klementu Gottwaldovi, který se po komunistickém puči chopil moci. „Když procházeli kolem něj, buď demonstrativně mlčeli, nebo vykřikovali protivládní a protigottwaldovská hesla,“ líčí vypjatou atmosféru historik.
O osm let později komunisté Sokol zakázali. Přesto přežil – jeho znovuobnovení přišlo po pádu totality a myšlenky a poselství zakladatelů Sokola žijí dodnes.
Sokolové
Mezinárodní den studentstva
Senát schválil také návrh, aby se Den boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu, opět připomínal i jako Mezinárodní den studentstva. Ten má český původ a připomíná události, ke kterým došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším protektorátu, které vyvrcholilo zatýkáním studentů a zavřením vysokých škol.
Za Mezinárodní den studentstva byl 17. listopad prohlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí události. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady v Londýně, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.
Proti byli změně názvu svátku byli zástupci ODS a pět členů senátorského klubu Starostů, kteří poukazovali na zneužívání studentského dne komunistickým režimem. Například Michael Canov (SLK) namítal, že současný název svátku pokrývá jak nacistické represe vůči českému vysokému školství před 80 lety, tak násilné potlačení studentských protestů o půlstoletí později, které vedlo k pádu komunistického režimu v někdejším Československu.
Zastánci doplnění, k nimž patřil mimo jiné místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), argumentovali tím, že by tak Senát vyhověl pamětníkům událostí z roku 1939 i současným studentům. Podle Zdeňka Papouška (KDU-ČSL) doplnění názvu není oslabováním, ale zvýrazněním jednoho detailu historie 17. listopadu.
Pro přijetí novely hlasovalo 38 z 58 přítomných senátorů hlavně z řad KDU-ČSL, ČSSD, ANO, Klubu pro liberální demokracii. Pro byli i všichni tři senátoři bez klubové příslušnosti a jedenáctka ze senátorského klubu Starostů.