Brífink policie ke statistikám kriminality za rok 2018
„Největší podíl má majetková trestná činnost, která tam zasahuje zhruba 51 procenty,“ uvedl ředitel kriminální policie Michal Foit. Těchto trestných činů bylo 98 670, tady došlo k poklesu o 9827 oproti roku 2017. Snížil se počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů ubylo oproti předloňsku o 5,5 procenta, stalo se jich 24 837.
„Chtěl bych vyzdvihnout dobrou práci policie v každodenní službě. Jsou tady preventivní aktivity našich policistů, které mají také vliv na to, jak se vyvíjí trestná činnost, souvisí to i s tím, že lidé jsou poučeni, mají lepší ekonomické podmínky, lépe se starají o svůj majetek,“ řekl náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild.
Podle něj pokles není dán tím, že by lidé rezignovali na nahlašování trestných činů. „Stoupá důvěra v policii, dostáváme se na rekordní čísla,“ řekl.
Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 18 miliard korun, předloni to bylo 20,3 miliardy. Podle Vilda jde o třetí nejlepší výsledek za sledované období.
Policie a státní zástupci v trestních řízeních zajistili kriminální výnosy v hodnotě 7,9 miliardy korun. V roce 2017 bylo zajištěno 5,4 miliardy, o rok dříve 9,9 miliardy. Majetek zajištěný v trestním řízení se buď vrací poškozeným, nebo na základě soudního rozhodnutí propadá státu.
Výsledky v oblasti zajišťování výnosů z trestné činnosti ocenil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Už v roce 2012 jsem založil neformální síť specialistů na problematiku zajišťování výnosů a jsem rád, že tato aktivita nese své ovoce. Sáhnout pachatelům závažných hospodářských zločinů na nelegálně získaný majetek je často účinnější než hrozba vězení,“ uvedl.
Kyberzločin na vzestupu
Náměstek policejního prezidenta Vild upozornil, že se stále více trestných činů přesouvá do kyberprostoru. „Proč by se dnes pachatelé složitě dostávali k zisku z trestné činnosti nějakým násilným způsobem, když můžou v klidu, v teple domova vyloupit na dálku banku hackerským útokem,“ podotkl. Policisté v oblasti kyberkriminality zaznamenali nárůst hlavně u skutků souvisejících s autorským právem a také u mravnostních trestných činů.
Násilných činů zaznamenali policisté 13 553, meziročně o 119 méně. Z toho bylo 116 vražd, což byl oproti roku 2017 pokles o 30 vražd. Podle ředitele kriminální policie Foita v rámci násilných trestných činů klesla loupežná přepadení, naopak přibylo úmyslných ublížení na zdraví.
O 12,4 procenta podle Foita stoupl počet mravnostních trestných činů, bylo jich o 292 více, tedy 2655. Nárůst tvoří případy znásilnění, pohlavního zneužívání, výtržnictví se sexuálním podtextem a výroba a distribuce dětské pornografie, dodal Foit.
Pokles kriminality se vyhnul dvěma krajům
Celková kriminalita klesla ve všech krajích kromě Plzeňského a Libereckého. „Přičemž zejména v Libereckém kraji přičítáme nárůst zvýšené aktivitě našich policistů v oblasti vyhledávání, zejména v oblasti hospodářské trestné činnosti,“ doplnil Vild.
Naopak nejvíce registrovaná kriminalita klesla ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byla nejúspěšnější i objasněnost. V Praze se kriminalita snížila o 6,2 procenta, z 50 726 trestných činů na 47 601, objasněna jich byla zhruba čtvrtina.
Naposledy se kriminalita zvýšila po Klausově amnestii
Kriminalita postupně klesá pátým rokem, naposledy se zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů, více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
Za současnou hlavní prioritu považuje Vild stabilizaci sboru. „Kriminálka čerpá z hlediska personálních zdrojů zejména zevnitř policie, až na výjimky přímo z civilu nenabíráme. Abychom přispěli ke společnému zájmu, musíme cílit na stabilizaci našich policistů,“ řekl. Další prioritou je podle něj vzdělávání policistů a boj s kyberkriminalitou.
