Drahoš rok po prohře: Tvrdili, že jsem iluminát, patřím k Bakalovi a vítám migranty. Nefér kroků byla spousta

Jiří Drahoš rok po zvolení prezidenta (zdroj: ČT24)

O víkendu je to přesně rok od druhého kola prezidentských voleb. Miloš Zeman se v nich stal podruhé hlavou státu, když porazil Jiřího Drahoše. Rozdíl mezi nimi byl nakonec 2,75 procenta, hlasovat přišlo přes 66 procent voličů. Před rokem se oba kandidáti utkali ve vysílání České televize v závěrečném předvolebním duelu. Rozhovor s Jiřím Drahošem vedla v pátečních Událostech, komentářích ČT24 Marcela Augustová.

Čemu jste se přiučil za ten rok v řemesle politiky?
Povedlo se mi to, co jsem chtěl. Chtěl jsem být zvolen do Senátu, jsem v Senátu a je to velmi zajímavá zkušenost.

Vás a Miloše Zemana nakonec dělilo něco přes 152 tisíc hlasů. Kde jste chyboval?
Dělali jsme si analýzu, bylo jich více. Bavili jsme se s odborníky, nakonec jsme se na tom shodli i s nimi, že nerozhodly žádné debaty, ani ta na Primě, ani ta v České televizi, byly diametrálně odlišné. Rozhodly řetězové maily, fake news, které během zhruba deseti lednových dnů putovaly k asi dvěma a půl milionu adresátů.

Takže máte pocit, zpětně, když se ohlížíte, že jste byl poškozen nějakými nefér kroky? A můžete je jmenovat?
Těch nefér kroků byla hrozná spousta. Necítím se poškozený. Konstatuji, že takové maily chodily na jižní Moravu, že jsem iluminát, do severních Čech, že sem pustím 800 tisíc migrantů, na Ostravsko, že mě financuje Bakala a tak dále. Ty maily byly velmi profesionálně připravené a dobře vymyšlené z hlediska mého soupeře.

Tak ale politika není zrovna křišťálově čistá práce.
Já si nestěžuji.

Podle vás je přímá volba hlavy státu dobré řešení?
Nespekuluju o tom, jestli to je dobré řešení, nebo ne. Tehdy jsem nebyl poslancem ani senátorem, beru to tak, že máme přímou volbu státu. To, že prezident je přímo volen, mu ale nedává žádné právo k tomu, aby překračoval ústavu, aby nectil jejího ducha, to bych vytýkal také současnému prezidentovi. Ale máme přímou volbu a neřeším to.

Vy už jste se o tom zmínil, jak hodnotíte současné konání prezidenta Miloše Zemana. Je vaším prezidentem?
No, ta otázka „vaším“ a pozice „vaším“, na to je možno odpovědět různě. On je prezidentem České republiky, na jeho výkon funkce se dívám velmi kriticky – zejména v poslední době. Máme prezidenta, který ohrožuje z mého pohledu bezpečnost státu tím, že dehonestuje tajné služby, jde i o možné ovlivňování nejvyšších představitelů justice prezidentem a jeho spolupracovníky. Myslím, že to jsou velmi vážné věci, které by prezident v žádném případě dělat neměl. Ať je volený přímo, anebo nepřímo.

Dnes (v pátek 25. ledna) je Miloše, máte pro hlavu státu nějaké přání?
Tehdy jsem na té debatě, to bylo také na Miloše, mu popřál k svátku. Je to slušnost. Jinak bych mu přál, aby tu svoji funkci vykonával výrazně lépe a jinak, tak, jak původně sliboval v prohlášení těsně po volbě. On říkal, že už bude jiný, ale není.

Senátní volba vám na rozdíl od té prezidentské vyšla. Vyhrál jste už v prvním kole, což se za dobu existence horní komory povedlo pouze 12 lidem. Vnímal jste úspěch v senátních volbách jako jisté zadostiučinění?
Šel jsem do senátní volby, protože jsem hned po konci té prezidentské řekl, že energie se nemůže ztratit, jenom transformovat, a cítil jsem kolem sebe – a pořád cítím – energii spousty lidí. I to mě nabudilo, abych zůstal ve veřejném životě, založil jsem spolek Společně pro Česko, kandidoval jsem do Senátu a uspěl v prvním kole. Zase se neopájím tím, kolik nás bylo, prostě to takhle dopadlo a jsem rád, že jsem v Senátu.

Je podle vás Senát opravdu pojistkou demokracie? Ptám se ve světle současné situace, kdy se mluví o ovlivňování soudců, kdy se mluví o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kdy například prezident řekl cosi o vyhladovění Senátu a tak dále.
No ano, je to pravda. Vyjádřil jsem některé kritické postřehy o výkonu funkce prezidenta Miloše Zemana. A jsem rád, že v Senátu připravujeme usnesení, které bude hlasováno na středečním plénu, kde, doufám, vyšleme k Hradu jasný signál, že takhle by to prezident dělat neměl. Čili Senát není jenom opravna zákonů, které nám pošlou z parlamentu, ale je to instituce, která je nepřehlasovatelná ve věcech ústavních zákonů a volebních zákonů. Viděli jsme všichni, že jsou snahy změnit volby, vyhladovět, místo dvou kol jedno a tak dále. Jak se to komu hodí. 

Senát je taky tím, kdo bude rozhodovat o novém ústavním soudci. Jaká, vy sám za sebe, budete preferovat kritéria u člověka, který by měl být členem Ústavního soudu?
Měl by to být člověk morálně nezpochybnitelný, s nímž se netáhnou žádné justiční kauzy a který evidentně nestraní, nebo je nestranný. Paní Válková (exministryně spravedlnosti, pozn. redakce) mluvila o tom, že i soudci jsou jenom lidi. S tím souhlasím, ale ústavní soudce by měl garantovat tuto nezávislost a nestrannost.

Vám bude v únoru 70 let, před sebou máte pět a tři čtvrtě roku mandátu v horní komoře. V roce 2022 bude příští přímá volba prezidenta. Půjdete do ní? Pavel Fišer už oznámil, že ano.
Budu zvažovat, jestli ano, nebo ne. Podle situace. Řekla jste sama, že mi bude 70, takže bych to teď nekomentoval, nechal bych to otevřené. Ale v každém případě ty zkušenosti, které jsem získal v prezidentské kampani, jsou k nezaplacení.

Kterou z těch zkušeností, které jste v kampani získal, považujete za vůbec nejcennější, co vám to dalo nejvíc? Byť to třeba nebylo v té chvíli úplně příjemné.
Setkal jsem se s obrovskou spoustou občanů, kteří mi fandí dodnes. Navštívil jsem spoustu institucí, firem, malých, garážových. To byly obrovské zážitky. Debaty s občany, to vám dá úplně jiný pohled na politiku i na věc, takže asi takhle.