Zeman s ministrem Vojtěchem se shodli, že nedostatek sester je problém. Babiš jim chce přispívat na bydlení

Události ČT: Zeman s ministrem Vojtěchem se shodli, že nedostatek sester je problém (zdroj: ČT24)

Nedostatek zdravotních sester je největším problémem současného českého zdravotnictví. Shodli se na tom na sobotním jednání v Lánech ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem na zdravotnictví. Ministr Vojtěch nastínil prezidentovi, jak chce vláda letos situaci zlepšovat. Na jednání probírali i postavení praktických lékařů, elektronizaci zdravotnictví nebo dostupnost léků. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby stát zdravotním sestrám začal přispívat na bydlení, a to šest tisíc korun měsíčně.

Vláda slibuje, že povolání sester zatraktivní. Premiér Andrej Babiš se zavedením příspěvku na bydlení pro zdravotní sestry počítá už v rozpočtu na příští rok. „Bohužel náš stát těch bytů moc nepostavil a nájemné je drahé, takže je to jedna z alternativ,“ uvedl Babiš. S návrhem přišel premiér místo původně plánovaných výsluh.

Vláda chce také podpořit systém stipendií – tak, aby jednotlivé nemocnice podporovaly sestry během studií a tím si jejich nástup zajistily.

„Jsou to pozitivní, dílčí, kusové změny, které na to, zda se naše zdravotnictví bude dobře vyvíjet, vlastně zásadní vliv nemají,“ ohodnotil navržené vládní kroky místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Bohuslav Svoboda (ODS).

Vojtěch po setkání s prezidentem: Poplatek za směnnost se u sester zvýší o pět tisíc

„V tomto roce chceme podpořit personál, který je nejvíce problematický a nedostatkový, a to jsou zejména zdravotní sestry ve směnném provozu a nižší zdravotnický personál,“ řekl po sobotním setkání s prezidentem ministr Vojtěch.

Letos je podle něj připraveno navýšení poplatku za takzvanou směnnost o pět tisíc korun a pro sanitáře o dva tisíce.  

  • Údaje za rok 2018 ještě známé nejsou – trend je ale zjevný i z předchozích dat. Před rokem v oboru působilo 82 345 všeobecných sester a porodních asistentek. O 300 míň než v roce 2016. A jak je patrné, jejich počet klesá dlouhodobě.
  • Výdělky naopak rostou – ze 26 500 korun hrubého v roce 2013 na předloňských bezmála 34 tisíc korun měsíčně.
  • U lékařů je to podobné. V roce 2013 průměrně brali 58 tisíc. Za čtyři roky jejich výdělky vzrostly přibližně na 71 tisíc hrubého měsíčně.
  • Doktorů – na rozdíl od sester – přibývá. Předloni jich v oboru působilo 42 tisíc – tedy o dva tisíce víc než v roce 2013.

Praktičtí lékaři by mohli odlehčit přetíženým urgentním příjmům v nemocnicích

Ministr zdravotnictví na schůzce s prezidentem představil také plánovanou reformu, jež má posílit pozici praktických lékařů. „Měl by se starat o pacienty, měl by mít určitou ordinační dobu a případně sloužit pohotovosti v rámci nemocnic tak, aby možná trochu odlehčil přetíženým urgentním příjmům v nemocnicích,“ řekl Vojtěch.

Dalším tématem byla elektronizace zdravotnictví. „Byl prakticky jednotný názor, že je naprosto nezbytná. Byl oceněn projekt elektronického receptu,“ řekl ministr. Účastníky jednání prý seznámil s dalšími kroky a plány v této oblasti.

Ministr také oznámil, že nárůsty výběru veřejného pojištění jsou vysoké. „V tomto roce bude systém hospodařit zhruba s 320 miliardami korun, což je zhruba o 23 miliard více než v roce 2018,“ řekl Vojtěch.

Otázka peněz pro zdravotnictví je podle něj otázkou širší politické dohody. „Často kolegové zmiňovali otázku příspěvku na hospitalizaci, na stravu v rámci hospitalizace. Já jsem právě říkal, že to je otázka čistě politická,“ řekl novinářům po jednání. Nepovažuje to ale za to hlavní, co je třeba ve zdravotnictví řešit.

Pokud jde o dostupnost léků, například těch na vzácná onemocnění, měla by změna podle ministra zlepšit jejich dostupnost.

Chystá se komplexní reforma posudkového lékařství

Lékaři v českém zdravotnictví sice plošně nechybí, ve vybraných oblastech nebo oborech jich ale málo je – třeba v posudkové službě. Instituci, která zjišťuje zdravotní stav lidí kvůli invalidním důchodům nebo příspěvkům na péči, proto čekají velké změny.

Posudková služba se s nedostatkem lidí potýká dlouhodobě. Například ke konci roku v ní bylo neobsazených přes 70 míst. Navíc hrozilo, že kvůli služebnímu zákonu bude muset skončit další stovka lékařů starších sedmdesáti let. Tomu zabránila v prosinci schválená novela, která umožnila převod posudkových lékařů pod zákoník práce. Díky tomu u nich půjde taky využívat částečné úvazky nebo pracovní dohody.

„Nejenom že máme málo lékařů, ale ještě tito lékaři nechtějí jít do lékařské posudkové služby, takže ty flexibilní formy práce by mohly pomoci. Ale zároveň jsem si vědoma, že to je takzvané hašení požáru,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Připravit chce kvůli tomu komplexní reformu.

  • Vyjít vstříc požadavku na více doktorů se rozhodla Lékařská fakulta v Hradci Králové. Pro příští akademický rok přijme o patnáct procent víc studentů. Fakulta to oznámila uchazečům o studium 12. ledna 2019 během dne otevřených dveří. Místo 184 studentů jich škola zapíše do prvního ročníku o tři desítky víc – nárůst je nejvyšší v historii školy. Přihlášek přitom bývá osmkrát tolik. Podobně zvednou počty studentů další lékařské fakulty. 

„Po diskusi s odborníky vyplývá řešení, že by péči o žadatele o příspěvek na péči, o posuzování zdravotního stavu měla dělat jedna instituce, v současné době to dělají čtyři,“ řekla předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (ANO).

„V první řadě vidím personální problém, ale samozřejmě, jak jsem mluvila i s některými odborníky, tak říkají, že ani kvalita těch posudků není úplně v pořádku,“ namítla členka sněmovního sociálního výboru Veronika Vrecionová (ODS).

Právě s experty chce ministerstvo práce reformu posudkového lékařství připravit. Hotová by měla být do konce roku.