Sněmovna přehlasovala veto Senátu a schválila vládní novelu zákona, která kabinetu umožní využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Poslanci pokračují i v projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok, v rámci druhého čtení mohou navrhovat přesuny peněz mezi kapitolami.
Peníze z privatizačního fondu se budou smět využít v rozpočtu, opozice se bojí „prošustrování“
Pro přehlasování senátního veta novelizovaného zákona o zrušení Fondu národního majetku, jehož finance jsou součástí Fondu privatizace, bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pro předlohu jich hlasovalo 102 z klubů ANO, sociální demokracie a komunistů. Pro nakládání s privatizačními financemi bude ještě potřeba souhlas hlavy státu.
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu. K začátku letošního roku na těchto účtech leželo 21,96 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu.
V aktuální debatě na plénu potom ministryně odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.
Senátoři se obávali toho, že vláda použije peníze pro navyšování důchodů. Vyjadřovali také znepokojení nad tím, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Ministryně financí však ujistila, že financování ekologických závazků státu není ohroženo.
Výhrady opozice: Vláda už tak prošustruje dost
Peníze podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) měly sloužit k plánovanému zvýšení důchodů od příštího roku. Příslušnou důchodovou novelu už parlament schválil a podepsal ji prezident. V prvním čtení novely ve sněmovně ale Babiš řekl, že peníze z fondu na důchody přiděleny nejsou.
Opozice návrh nicméně i tak kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. „Stát dokáže zkonzumovat libovolné množství peněz,“ prohlásil. Poukazoval na to, o kolik miliard stát vybral v posledních letech navíc, tyto peníze šly podle něj hlavně na provoz.
Proti přijetí zákona se ústy Věry Kovářové postavil i klub Starostů. Podle ní je nutné mít rezervu na dobu, kdy se státu nebude dařit. Zákon odmítl také Jan Skopeček (ODS) s tím, že i tak vláda „prošustruje“ v příštím roce dost peněz například na „nesmysly typu žákovské jízdné“.
Nulté třídy pro pětileté a den Sokola
Zákonodárný sbor se zabýval i přípravnými třídami základních škol. Od loňského roku do nich školský zákon umožňuje přijímat jen děti s povoleným odkladem povinné školní docházky, nikoliv ale ty s tzv. odkladem věkem, protože šesté narozeniny oslaví mezi zářím a prosincem.
V současnosti musí tyto děti zůstat ve školkách nebo do první třídy nastoupit dřív. Sněmovna ale schválila poslaneckou novelu, která „nulté třídy“ otvírá i těmto pětiletým. Podle autorů novely z řad KDU-ČSL, Pirátů, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN totiž žádné z dosavadních řešení není pro tyto děti dobré.
Na seznam významných dní by pak mohl přibýt Památný den sokolstva, a to k 8. říjnu, kdy nacisté v roce 1941 Sokol rozpustili. Návrh z dílny občanské demokracie uvádí, že „během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát.“
Možnost rozšířit významné dny (mají spíše symbolický charakter a jsou dny pracovními) sněmovna přijala zrychleně, novela o státních svátcích nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Poslanci rovněž projednali a schválili nová pravidla k ochraně soukromí, která navazují na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nová norma v první řadě zavádí výjimky z evropských pravidel, médiím například ponechává právo v odůvodněných případech používat skrytou kameru.
Čas pro rozpočet
Rozpočtem se budou zákonodárci zabývat odpoledne. Avizovali už desítky návrhů úprav řádově za desítky miliard korun. Základní parametry rozpočtu včetně čtyřicetimiliardového schodku již poslanci měnit nemohou, sněmovna je schválila v říjnu v prvním čtení.
Před schvalováním je také například zrušení pokuty pro vodáky za plavbu pod vlivem alkoholu, snížení sazby daně z přidané hodnoty na jízdné a doplnění pojmenování státního svátku 17. listopadu. Některé z těchto předloh by dolní komora mohla schvalovat až v pátek.