Sbírka ke dni veteránů je letos rekordní, vlčí máky vynesly skoro 1,3 milionu

Organizace Post Bellum letos díky prodeji vlčích máků na den veteránů vybrala rekordní částku dosahující skoro 1,3 milionu korun. Z výtěžku bude financovat pokračování nahrávek válečných veteránů. První rozhovory, které natočila i díky třem předchozím sbírkám, se na webu Paměti národa začnou objevovat ještě letos.

Vlčí mák s trikolorou k připomenutí Dne válečných veteránů
Zdroj: ČTK Autor: Libor Zavoral

„Je to nejvíc, co se nám zatím podařilo vybrat,“ říká Jana Holcová z Post Bellum. „Měli jsme letos více pokladen a pomáhalo také o 50 dobrovolníků více než v předchozích letech.“ Počet míst, kde lidé mohli do sbírky přispět, narostl oproti loňsku o 105. Celkem jich bylo 363. 

I díky nim si lidé koupili celkem 37 520 kusů vlčího máku. To je v porovnání s loňskem více než poloviční nárůst. Kromě peněz v kasičkách se výsledná částka skládá také z darů na webu a prodeje máků přes e-shop. Loni organizace vybrala 750 tisíc korun, rok předtím 98 tisíc korun.

Po druhé světové válce přijde na řadu třetí odboj 

Z výtěžku bude organizace dál nahrávat vzpomínky válečných veteránů v rámci projektu Paměti národa. V nejbližší době se chystá dokončit výpovědi vojáků z druhé světové války. „Ti jsou pro nás prioritou, už jich na živu zbývá málo,“ říká Holcová. Z výtěžku loňské organizace natočila třeba vzpomínky Sigmunda Hladíka, který bojoval za 2. světové války na východní frontě.

„Pak bychom se rádi věnovali účastníkům třetího odboje, ale natáčíme i novodobé válečné veterány,“ doplňuje Holcová.

Databázi Paměti národa už nyní organizace využívá v nejrůznějších projektech, v rámci knih, publikací nebo výstav. „Aktuálně jsou vzpomínky pamětníků dostupné třeba na výstavě na pražské Letné v prostorách pod metronomem,“ říká Holcová. Ještě do konce roku budou ale první z nich k vidění na webu paměti národa. „V prosinci se tam chystáme některé přidat, v příštím roce pak budeme pokračovat,“ říká.

Projekt pamětnické databáze Paměti národa spravuje Post Bellum ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. Jejich cílem je zachytit co nejvíc historických výpovědí přímých svědků. Projekt funguje deset let, za tu dobu se nashromáždilo už 7000 nahrávek.