Mezi největší města v České republice je možné řadit 72 bývalých okresních měst. K nim ještě můžeme přidat Třinec a Havířov, která jsou městy statutárními. Celkový přehled tedy zahrnuje 74 největších českých sídel.
V drtivé většině z nich je už jasno o podobě nové koaliční vlády. Jednu ze dvou výjimek představuje severočeský Most. V úterý sice byl do vedení města znovuzvolen dosavadní primátor Jan Paparega (ProMost), koaliční smlouvu se ale dojednat nepodařilo. Pravděpodobným scénářem je tak menšinové vedení radnice.
Výjimečným případem se v úterý staly i jihočeské Strakonice. Krajský soud v Českých Budějovicích totiž rozhodl, že místní říjnové volby byly neplatné, jelikož vítězná Strakonická veřejnost měla jako vládní strana omezit opozici možnost předvolební propagace. Lídr strany a strakonický starosta Břetislav Hrdlička (SV) ale odmítá, že by do kampaně zasahoval v neprospěch svých konkurentů – ve hře je i ústavní stížnost. Nové volby by se měly odehrát 16. března příštího roku.
Nejčastějším důvodem čekání na volbu nového vedení byly podané stížnosti na výsledek komunálních voleb. Nově zvolené zastupitele není možné svolat, dokud o těchto stížnostech nerozhodnou soudy. Zatímco ve Strakonicích se volby budou opakovat, ve všech ostatních velkých městech soudy výsledky voleb v platnosti ponechaly.
Úspěchy ANO a ODS
Největšího počtu nových vládnoucích koalic se ve velkých městech účastní zejména místní uskupení. Ta také obsadila i významné posty některých starostů či primátorů. Například v Jihlavě získala primátorský řetěz Karolína Koubová (nestr. za Fórum Jihlava). V Šumperku se zase starostou stal Tomáš Spurný (nestr. za Pro Šumperk).
Všechny politické strany bez rozdílu se po volbách snažily proměnit svůj volební úspěch v podíl na vládnutí. Ne všude to vyšlo – například premiér Andrej Babiš (ANO) si stěžoval na „megapodraz“, když bylo jeho vítězné hnutí vyšachováno z brněnské koalice. Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval: „Jsou to silná slova, nicméně v politice platí, že dokud není domluvené všechno, není domluvené nic.“
Obrat ODS v Brně se následně promítl i do politických vyjednávání v dalších městech. Například v Ostravě či v Liberci se debaty mezi ANO a občanskými demokraty zkomplikovala.
Jak tedy vypadá situace po ukončení vyjednávání? V případě sněmovních politických stran uspělo z hlediska počtu účastí v městských koalicích zejména hnutí ANO. Aktuálně se podílí na vládě ve 47 ze 74 největších měst v Česku. V těsném závěsu je ODS, která bude spravovat 42 největších sídel. Přibližně v polovině městských vlád budou mít zastoupení lidovci.
Vláda SPD a komunistů? Jen výjimečně
Naopak minimální zastoupení budou mít v městských radách komunisté. Přímo se v největších městech účastní pouze čtyř koalic, a sice v Chomutově, Karviné, Tachově a Rychnově nad Kněžnou.
Právě koalice v Rychnově nad Kněžnou se přitom stala předmětem sporu v ODS, která je součástí místní dohody. Závazné ustanovení občanských demokratů z roku 2006 totiž straně spolupráci s komunisty zapovídá. Vedení občanských demokratů proto apelovalo na místní organizaci, aby svoji účast v koalici ukončila. Sdružení nyní hrozí zrušení – podle rychnovských kandidátů ODS však nebyly poškozeny demokratické principy ve městě a na koalici s účastí KSČM trvají.
Ještě menší zastoupení má v nových vládách největších měst SPD. Hnutí je totiž členem městské koalice pouze v Kladně. Místní situace byla veřejností sledována právě kvůli spolupráci SPD s ODS, ANO a hnutím Kladeňáci složeném z kandidátů STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Mandátu se právě kvůli této koaliční spolupráci vzdal Jakub Václavovič (Piráti) z uskupení Kladeňáci. Naopak jiný zastupitel tohoto subjektu, Petr Hašek, se raději vzdal členství v TOP 09 a ve středu se stal kladenským radním.
