Z desetitisíce vyhlášek, které vydávají tuzemské obce, se v loňském roce hned čtvrtina týkala místních poplatků a pětina rozdávala výjimky z nočního klidu. Do žebříčku pěti nejčastějších opatření, jimiž se města a obce snaží regulovat jevy, na které nestačí zákon, pak patří vymezování obvodů mateřských a základních škol a vyhlášky k městskému pořádku. Opatření ale mnohdy zacílí i na méně obvyklá témata, jako jsou návštěvy Svědků Jehovových nebo chov lvů.
Zmíněný žebříček vyplývá z údajů ministerstva vnitra, protože právě to má posuzování obecních vyhlášek na starost. Jen v roce 2017 se muselo probrat 9147 závaznými městskými nařízeními, což je množství, které se nijak výrazně nevymyká standardům uplynulých let; v roce 2016 šlo o deset a půl tisíce vyhlášek, o rok dříve o jedenáct a půl tisíce opatření.
Města se prostřednictvím svých direkcí snaží suplovat právo tam, kde nestačí legislativa. Například v Českém Těšíně před jedenácti lety zakázali prostituci na ulici, nedodržování pak město vymáhalo i zákazem pobytu. To už ale není možné déle než dva roky, a strážníci tak na nedodržování vyhlášky mohou reagovat maximálně pokutou.
Město se přitom snaží nastavovat mantinely veřejného života i v jiných ohledech, na jaře rozšířilo zákaz pití alkoholu, v létě omezilo používání zábavní pyrotechniky a od listopadu zapovědělo žebrání v historických částech hraničního města i u supermarketů. „Chování žebrajících lidí je nepřiměřené a obtěžující,“ uvádí těšínská mluvčí Dorota Havlíková. Podobný zákaz platí už několik let také v Praze nebo v Českém Krumlově.
Spor o veřejný pořádek
Na záležitosti spojené s veřejným pořádkem loni cílilo osm procent všech vyhlášek, které na vnitro přišly, a jednalo se tak o pátou nejčastější oblast – hned po určování poplatků, výjimkách pro noční klid a vymezování školských obvodů. V sedmi procentech případů obce nastavovaly pravidla nakládání s komunálním odpadem, v menším měřítku regulovaly také sázkové hry a pohyb psů.
Ne vždy přitom, navzdory kontrole na vnitru, vyhlášky obstojí (a nezřídka jde právě o otázku veřejného pořádku). Za posledních deset let ústavní soudci projednali jednadvacet návrhů na zrušení. Patnáct vyhlášek soudci zrušili úplně nebo alespoň částečně.
Velkým tématem – nejen pro Ústavní soud – byly a pořád jsou například takzvané lavičkové vyhlášky na severu Čech. Boj za pravidla pro sezení před domy se například v Mostě vede už od roku 2015 a strážníci rozdali kolem tisícovky pokut, než ministerstvo vnitra prohlásilo vyhlášku za nezákonnou. Město od ní ale nechce ustoupit.
„Docházelo k větší kumulaci lidí, kteří vysedávali na veřejném prostranství, hlučeli tam a obtěžovali kolemjdoucí. Vyhlášku považujeme nadále za potřebnou,“ říká mostecká mluvčí Alena Sedláčková. Spor tak bude muset rozhodnout již zmiňovaný Ústavní soud.
Rarity: Svědkové Jehovovi a chov lvů
Mezi obecními vyhláškami se ovšem objevují i méně tradiční opatření. V Miletíně na Jičínsku se rozhodli regulovat podomní návštěvy Svědků Jehovových nabízející svou interpretaci křesťanství. Už dva roky v obci platí zákaz podomního prodeje, který se vztahuje i na Jehovovy věrozvěsty.
„I duchovní služby považuji za služby, takže na to se vyhláška vztahuje. Nikdo nesmí otravovat nikoho doma a nutit mu jakoukoli víru,“ uvádí starosta Miletína Miroslav Nosek.
Ve Zděchově na Vsetínsku kvůli sporu s chovatelem lvů zase v létě vydali vyhlášku, která zakazuje na veřejných prostranstvích volný pohyb šelem. Majitel lva a lvice totiž se šelmami běžně chodil do lesa na procházku a poté, co se srazil se zvířetem cyklista, musela zasahovat i policie.
