Jiří Přibáň: Češi důvěřují armádě proto, že nemá ve společnosti moc

Důvěra české veřejnosti v bezpečnostní složky – a nejvíc v armádu – vyplývá z toho, že se jedná o instituci, která není propojena s konkrétní politickou tváří a ve společnosti nemá reálnou moc. Myslí si to právní filozof Jiří Přibáň, který o krizi důvěry diskutoval spolu se sociologem Lukášem Linkem v pořadu Fokus Václava Moravce.

Video Fokus Václava Moravce - Krize důvěry
video

Fokus VM: Jiří Přibáň a Lukáš Linek o důvěře ve veřejné instituce

Americký myslitel Francis Fukuyama, jehož globálně proslavila především teze o konci dějin, rozlišuje společnosti podle dosažené výše „kultury důvěry“; pro společnosti bez této kultury je podle něj příznačné, že se v nich víc krade, lže a podplácí, což má za následek pokles politické stability a ekonomické efektivity.

Politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Lukáš Linek v této souvislosti upozorňuje, že zařazení české společnosti na fukuyamovskou osu stojí především na komparaci – pokud se má Česko srovnávat s africkou Botswanou a Súdánem, jeví se jako společnost s vyšší kulturou důvěry, než kdyby se poměřovalo se Švédskem či Švýcarskem. V rámci postkomunistického prostoru si ale podle Linka tuzemská společnost nevede nijak špatně.  

„Důvěra v nepolitické instituce a sociální interakci je u nás poměrně vysoká,“ prohlásil v debatě s Václavem Moravcem. „Důvěru v politické instituce – vládu a Poslaneckou sněmovnu – bych dal stranou, protože ta je specifická. Měli bychom na ni nahlížet jako na indikátor spokojenosti s fungováním společnosti a neztotožňoval bych ji s důvěrou v instituce v silnějším významu.“

Podpora zákonodárné a výkonné moci se totiž podle Linka přelévá podle toho, čí politický favorit tuto moc zrovna drží. A obdobně mluví i právní filozof z univerzity ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň: „Když se bavíme o důvěře, je zde důvěra v instituce a v obecná pravidla jejich fungování, ale každá instituce má i svůj personální prvek. Nakonec ji vždy tvoří lidé, kteří ji reprezentují. Statistiky se proměňují i podle nich.“

Po zavedení přímé volby důvěra v prezidenta klesla

Tradičně nejvyšší příčky důvěry u české společnosti obsazují starostové – pokud je řeč o politickém rozměru veřejného života. Mezi dalšími institucemi se pak nejvyšší společenské autoritě, která navíc ještě roste v čase, těší armáda následovaná policií a soudy.

Zatímco před rokem důvěru v justici vyjadřovalo 54 % respondentů, letos na jaře šlo podle šetření CVVM o 56 procent, v případě policie jde o pětiprocentní skok na dvě třetiny populace (66 procent) a u armády o šestiprocentní posun. Za důvěryhodnou veřejnou instituci ji označilo 69 % dotázaných.

Instituce vázané na politický chod už na tom ale s důvěrou nejsou nejlépe. Prezidentovi v červnu věřila těsná většina dotázaných (51 procent), kabinetu třetina (34 procent ) a dolní komoře jen osmadvacet procent respondentů.

„Instituce prezidenta byla v Česku dlouhou dobu vnímaná jako nepolitická, až zavedení přímé volby změnilo její ráz. Je to ryze politická instituce, a i proto důvěra v posledních pěti letech bývá nižší,“ vysvětluje nižší hodnoty připisované hlavě státu sociolog Linek.

„O to, kdo bude prezidentem, se musí svést boj – a menšina, která prohraje, se ptá, zda vítězi může důvěřovat. Záleží zase na konkrétní osobě, jestli si chce vybudovat i obecnou důvěru společnosti,“ doplňuje Přibáň.

Přibáň: Když nedůvěřujeme ničemu, nevěříme ani sami sobě

„Jestli se institucionální nedůvěra prohlubuje a jestli jde o obecný kulturní trend, nebo jen o reakci na politický život společnosti, jsou otázky, které nemají jasnou odpověď,“ uvádí ještě v souvislosti s hodnocením politických aktérů Přibáň a dodává: „Je zde ale obecný trend. Čím víc moci instituce má, tím menší důvěru může mít. Podívejte se, jak malou moc má v české společnosti armáda – a proto jí důvěřujeme. Protože není důležitá.“

Z vyjádření sociologa Linka pak vyplývá, že by se projevovaná míra veřejné důvěry měla vázat na vzdálenost instituce od politiky. Tomu by ostatně nasvědčovala i vysoká obliba, které se v Česku těšily úřednické vlády. „Pro pochopení důvěry (v armádu a policii) je důležité si uvědomit, že jsou to nepolitické instituce,“ upozornil. „Najednou tak mizí problém, kdy má instituce stranického držitele, kterému stoupenec jiné strany nedůvěřuje.“ 

Video Fokus Václava Moravce - Krize důvěry
video

Přehrajte si: Fokus Václava Moravce na téma "krize důvěry"

Přibáň pak ještě upozorňuje na obecnější rozměr tuzemského poměru k veřejným institucím. „Nedostatek důvěry v instituce v české společnosti někdy znamená i nedostatek důvěry v to, co jsme jako společnost schopni dokázat nebo co bychom dokázat mohli. Pohybujeme se v extrémech,“ konstatoval. „Problém je, když věříte všemu nebo když nedůvěřujete ničemu – když nedůvěřujete ničemu, nevěříte ani sami sobě.“