Dvaasedmdesátiletá žena, která se v Česku nakazila západonilskou horečkou, zemřela. Jde o prvního člověka nakaženého v tuzemsku. Žena v inkubační době prokazatelně nebyla v zahraničí, současně měla ale i další vážné chronické problémy, uvedla televize Nova. Informaci o úmrtí potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Podle hygieniků žena zemřela v nemocnici v srpnu. Ministerstvo zdravotnictví nyní potvrdilo, že lékaři ověřili nákazu západonilskou horečkou u prvního českého pacienta, který si ji nepřivezl ze zahraničí. Virus u komárů a koní na jižní Moravě epidemiologové objevili v červnu. Letos jde už o druhého nakaženého Čecha – začátkem září byla nemoc potvrzena u muže, který byl v Řecku.
Většinou se západonilská horečka projevuje jako běžná viróza, jedno procento nakažených prodělá zánět mozku nebo mozkových blan. Může vést až k postižení očí nebo hybnosti končetin.
„Vzhledem ke klimatickým podmínkám a distribuci výskytu západonilské horečky v Evropě se jedná o logický vývoj situace. Dosud nebyl zaznamenán žádný případ, že by virus západonilské horečky byl přenosný z člověka na člověka. Byla přijata náležitá opatření a kontaktovány příslušné úřady, jako například Státní veterinární správa,“ sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Nemoc je většinou bez příznaků
U prvního českého pacienta byla západonilská horečka potvrzena začátkem září (v té době se ještě nevědělo o příčině úmrtí 72leté ženy – pozn. red.). Inkubační doba nemoci se pohybuje od tří do 14 dnů. Virus může dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem způsobit encefalitidu či meningitidu. Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt.
„V naprosté většině případů probíhá onemocnění bezpříznakově. Člověk ani neví, že onemocnění prodělal, nebo jako běžná viróza s horečkou, bolestí svalů a kloubů, zvracením nebo průjmem. Jen přibližně v jednom procentu všech případů dochází k rozvoji meningitidy, tedy zánětu mozkových blan, nebo zánětu mozku,“ vysvětlil v době prvního českého případu primář Kliniky infekčních nemocí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Štefan Marek.
Podle vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara mohou být následky i dlouhodobé nebo trvalé jako svalová slabost nebo poruchy paměti. Západonilská horečka také může zhoršit již existující chronické onemocnění nebo přispět k rozvoji srdeční arytmie nebo selhání ledvin. Choroba je dvakrát častější u mužů, průměrný věk nakažených je 64 let.
Západonilskou horečkou se v roce 2007 na Kypru nakazil i populární herec Pavel Nový. Několik měsíců strávil v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se znovu učil chodit. V témže roce se nakazil další pacient v Tanzanii a další v roce 2013. Za posledních 11 let to bylo pět potvrzených případů. V Evropě jich letos do srpna bylo již přes tři stovky, 17 pacientů zemřelo.
Odborníci doporučují cestovatelům do zemí, kde se nemoc vyskytuje, jako je Řecko, Rumunsko, Francie nebo sever Itálie, chránit se před poštípáním komáry.
