Praha – Poslanci jednotlivých klubů dnes projednávali služební zákon. Hnutí ANO se domnívá, že funkce náměstků ministrů by měly být odborné, a chystá proto ke služebnímu zákonu pozměňovací návrh. A současná podoba se nelíbí ani lidovcům. Koalice tak na zítra svolala schůzku, kde své připomínky prodiskutuje. Celá sněmovna o zákoně bude jednat příští úterý na mimořádné schůzi. Prezident Miloš Zeman podmínil přijetím zákona v prvním čtení jmenování Sobotkovy vlády, protože jinak nechce jmenovat Andreje Babiše ministrem financí kvůli problému s lustračním osvědčením. Návrh poslanců ČSSD minulý týden odmítla Rusnokova vláda, ta svůj návrh projedná ve středu.
Hnutí ANO připustilo, že mezi prvním a druhým čtením služebního zákona chystá navrhnout jisté změny. Pozměňovací návrh z pera ANO by měl reagovat na výtky současné vlády v demisi, podle níž je současný návrh služebního zákona protiústavní. Funkce náměstků ministrů by podle hnutí měly být v novém služebním zákonu odborné.
„My bereme námitky vlády velmi vážně a zabýváme se jimi i v rámci expertní skupiny, která pracuje na komplexním pozměňovacím zákonu, který by měl být prezentován ve druhém čtení,“ uvedla místopředsedkyně strany Věra Jourová. Zákon má podle ní zajistit „plnou profesionalizaci a odbornost veřejné správy, stabilitu a kvalitu výkonu, se kterou souvisí i motivace kvalitních lidí pracovat pro stát.“
Poslanci za hnutí ANO nebudou mít příští týden závazné hlasování, každý tak může zvednout ruku podle svého, uvedl to šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Naši poslanci, když kandidovali do voleb, tak se veřejně zavázali, že budou podporovat tuto normu. My tento závazek splníme, aniž bychom kohokoliv zavazovali.“
Chceme komplexní pozměňovací návrh, vzkazují lidovci
S komplexním pozměňovacím návrhem souhlasí i KDU-ČSL. „Ke služebnímu zákonu budeme mít zítra koaliční schůzku, abychom si názory na jednotlivé návrhy sladili,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podle něj zatím nedošlo ke shodě na návrhu Jeronýma Tejce. „Předpokládám, že nebude stoprocentně použit ani jeden z těch návrhů, to znamená ani vládní, ani poslanecký,“ dodal.
Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka minulý týden v Interview Daniely Drtinové prohlásil, že návrh služebního zákona neobsahuje požadavek lustračního osvědčení pro ministry a jejich náměstky. Kontroly jejich minulosti by se ale podle něj zákon zříkat neměl. Proto měl podle Jurečky zákon vyžadovat potvrzení, že dotyční aktivně nespolupracovali s StB. Jeho slova ale vzápětí mírnil předseda strany Pavel Bělobrádek – podle něj se služební zákon nemůže týkat ministrů, protože jejich mandát vychází od lidí (prostřednictvím voleb) na rozdíl od vybíraných úředníků.
Zástupci všech tří koaličních stran projednávají návrh zákona v rámci expertního týmu: "Zákon vznikl v roce 2002 a mezitím se spousta věcí ve státní správě změnila, čili jde hlavně o to, aby byl kompatibilní se stávajícím stavem. Shoda v expertním týmu je a věřím tomu,
že koalice schválí návrh v prvním čtení," dodal Faltýnek.
- Tzv. Tejcova novela služebního zákona, kterou do sněmovny v prosinci vyslala skupina sociálnědemokratických poslanců, vychází z normy, již Česko přijalo už v roce 2002, ale která nikdy nevstoupila v platnost. Zákon si klade za cíl odpolitizovat státní správu a zavádí funkci „superúředníka“ - generálního ředitele státní služby fungujícího pod Úřadem vlády. Jmenován bude na šest let a vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří ve státní správě odsloužili minimálně stejně dlouhé období. Zákon počítá s tím, že jeho případné předčasné odvolání musí potvrdit hlava státu.
- Generálnímu řediteli bude podléhat také zcela nová úřednická struktura; služební zákon totiž na jednotlivá ministerstva zavádí státní tajemníky, kteří povedou jejich odborný aparát. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť tajemníky může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel – dohodne-li se na tom se šéfem příslušného resortu. Tato politická vazba je ale trnem v oku některým právním iniciativám; politický vliv tak podle nich ve státní správě zůstane i nadále.
- Kromě toho služební zákon zpřísňuje obsazování úřednických míst – každý zájemce o pozici ve státní správě bude muset projít veřejným výběrovým řízením a jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina ale příliš nevěří, že by přijetí služebního zákona znamenalo odpolitizování státní správy. „Ve sněmovně může vzniknout obrovský chaos, teď je tam návrh z dílny ČSSD, ke kterému je vypracovaný jakýsi komplexní pozměňovací návrh, bude tam návrh Rusnokovy vlády a jistě se do sněmovny dostaví spousta lobbistů, kteří budou nováčkům vysvětlovat, proč tam nemá být to či ono. Takže pokud se ve druhém čtení do zákona načte spousta pozměňovacích návrhů, tak je možné, že z toho vyjde takový paskvil, že ani předkladatelé nakonec nebudou tušit, co v tom zákoně je.“
Prezident Zeman chce, aby byl zákon přijat v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Poté by totiž mohl jmenovat členem vlády i předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který by jinak mohl mít problém s lustračním osvědčením. Miliardář se totiž nyní na Slovensku soudí kvůli své údajné aktivní spolupráci s komunistickou StB. Novela zákona o státní službě totiž lustrační osvědčení od členů kabinetu nevyžaduje.
Služební zákon, jak ho nyní navrhuje ČSSD, označuje ODS v současné podobě za paskvil a tvrdí, že ho koalice projednává narychlo pouze kvůli Andreji Babišovi.
-
Místopředseda ODS Jiří Pospíšil: „Kvůli tomu, aby pan Babiš byl jmenován, tak se narychlo bude projednávat klíčový zákon. (…) Takto narychlo přijatý zákon způsobí víc škody než užitku. (…) Na koleni přepsané zákony nikdy nemůžou být úplně dobré, zvláště, když jde o tak složitý zákon.“
Se současným návrhem není spokojená ani vláda v demisi. Ten z pera ČSSD minulý týden odmítla, neboť podle ní nereflektuje změny v právním řádu od schválení původního zákona v roce 2002 do dneška. Poslanci ale příští týden na mimořádné schůzi budou hlasovat jen o návrhu ČSSD, vládní návrh by se mohl dostat na program schůze v únoru.
Úsvit předložil zákon o referendu, jeho podporou podmiňuje důvěru vládě
Hnutí Úsvit předložilo ve sněmovně návrh ústavního zákona o referendu. Jde o klíčový bod programu tohoto hnutí. Občané by podle něj měli právo hlasovat v referendu o čemkoli. Ústavní soud by ale měl pravomoc přezkoumat, zda otázka v referendu neodporuje ústavním principům. Pokud by jim odporovala, měl by soud právo referendum zrušit. Úsvit zároveň deklaroval, že podpoří takovou vládu, která tento zákon pomůže schválit.
