Život zapsaný ve tváři: pamětnice prvního transportu z Terezína

Praha – Stále vitální žena s dobrosrdečnýma očima toho v životě zažila hodně. Po válce pracovala řadu let v Národním výboru na Praze 1, navzdory přesvědčování ji ale stranickou knížku nikdy nedokázali vnutit. Strach neměla - narozdíl od řady kolegů si ho v minulosti „užila“ víc než dost. Irena Racková je pravděpodobně poslední pamětnice prvního transportu z Terezína na východ. Tehdy, začátkem roku 1942, ještě cílová adresa nevedla do polských lágrů, ale do Pobaltí. Z prvního vypraveného vlaku se domů vrátilo jen 100 lidí, mezi nimi i Racková. Přesně 72 let od nedobrovolného odjezdu směr Riga přiznává: „Měla jsem štěstí, ale byla jsem přesvědčená, že to přežiju.“

Irena Racková (dívčím jménem Poperová) si musela na nesnáze života zvykat už od útlého dětství. V době, kdy v Německu nastoupil k moci Adolf Hitler, se spolu s celou rodinou musela podřídit otcově zaměstnání a přestěhovat se z Jičína do Brna. Často přemýšlela, proč ji spolužák z gymnázia úsměšným tónem nazývá „židověnka“. Ani dlouho nemusela – norimberské zákony zajistily její vyhození ze školy, a pro mladou dívku tak začaly zcela jiné starosti než narážky vrstevníků.

Její rodinný příběh o přežití holocaustu se z velké části odehrál čistě v ženské linii. Otec totiž doplatil na svou odvahu, když sekretářce přikázal sundat ze stěny kanceláře Hitlerův obraz. Přišlo zatčení, převoz do Kounicových kolejí v Brně a následně přímý směr Osvětim. „Poperovic“ ženy, matku a její tři dcery, už zastihl příkaz k odjezdu do Terezína samotné. V pevnosti ale nepobyly dlouho a 9. ledna 1942 odjely prvním transportem do Rigy.

Do tamního ghetta dorazila Racková a spol. ve čtyřicetistupňovým mrazech. Už tehdy mohla v duchu děkovat štěstěně – jen několik dní předtím zde byly všechny ženy a děti postříleny. Racková se svými sestrami a matkou musela žít v jednom pokoji vedle dalších dvou rodin a dělit se o drobné příděly chleba. Každá osoba měla oficiálně nárok na 100 gramů.

Víra v přežití ale Rackové několikrát pomohla. Měla štěstí, že dostala jednu z lehčích prací - vyráběla gázu na obvazy a tajně ji občas nosila lidem v ghettu. Její počínání je obdivuhodné vzhledem k tomu, jak dlouho takto lidem v táboře dokázala pomáhat. Za jedinou chybu a prozrazení většina vězňů zaplatila životem, „pašovat“ lékařské potřeby přes táborové bloky se ale Rackové dařilo celé tři roky. K zaváhání došlo jen jednou, tehdy jí ale pomohl český dozorce, který si udobřil nacisty úplatkem.

Láska za časů poprav

V pouhých 16 letech musela Racková spolu s ostatními přihlížet popravám, nejčastěji za krádeže a nedovolenou směnu věcí. Přesto právě v tomto její rodina často hazardovala. Její matka se dostala do jedné z nevýhodnějších skupin v rámci ghetta. Třídila kufry z nových transportů, a žádané zboží tak dokázala chytře směnit - například za jídlo navíc. V lotyšském ghettu Racková zažila také první lásku. Seznámila se s mladým Lotyšem, který spolu se skupinou mužů plánoval povstání. Osud druhého klíčového muže v životě mladé dívky ale skončil podobně jako v případě otce. Za zpupnost ho nacisté zbavili života, opět před zraky ostatních. Drsné podmínky nepřežila ani Irenina sestra, když podlehla na tyfus.

Při evakuaci ke konci války se Rackovy dostaly do Stutthofu. Tam se ve velkém posílalo rovnou do plynových komor. Chtěly jít pracovat, ale měly strach o maminku, že už ji v 56 letech nepustí. "Tváře jsme jí přibarvily na červeno obalem od cikorky, šedé vlasy na hnědo. Naštěstí to prošlo."
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Nedobrovolný pobyt v Rize ukončil až postup ruských vojsk na frontě. V roce 1944 začali nacisté evakuovat celé ghetto a Racková se spolu s matkou a zbylými sestrami dostaly do koncentračního tábora Stutthof. Ačkoli zde Racková nesetrvala dlouho, stutthofská epizoda na ní zanechala trvalé následky. Zanedlouho devadesátiletá žena totiž dodnes neslyší na jedno ucho kvůli úderu od esesáka, který byl trestem za vybočování z řady. „Pánbůh zaplať jenom za tu facku,“ říká s odstupem let.

Se svými blízkými Racková přežila i 120kilometrový pochod smrti do Sofienwaldu a další cestu do Lauenburgu. To bylo poslední místo, kde nacisté zbytek rodiny Poperových věznili. Během dalšího ústupu před ruskou frontou se Irena se svými blízkými dokázala ztratit z dohledu hlavní skupiny a schovala se v nedaleké věznici. Další voják, kterého ukryté ve slamníku spatřily, už na sobě neměl hákový kříž, ale znak Rudé armády. Od Rusů dostaly povolení k návratu do vlasti a cesta za svobodou byla definitivně volná: na voze zapřaženém koňmi.

Do Česka se po pochodu smrti, osvobození a strastiplné cestě nakonec vrátily v květnu 1945. Zjistily, že z rodiny nikdo nepřežil a že byly okradeny předválečným snoubencem sestry Hanky o byt a rodinné šperky. Tak začínaly znovu, bez střechy a bez prostředků… Přesto se dožila bezmála 90 let.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Zažila agresi nacistů, soudruzi s nátlakem nepochodili

Irena chtěla po válce žít jako každá mladá dívka a oblíbila si plesy. Na jednom z nich poznala i svého budoucího manžela Milana Racka. Provdala se za něj v roce 1949. V Brně se začala úspěšně angažovat v kulturním životě, po čtyřech letech ale následovala manžela do jiného města, podobně jako kdysi svého otce.

V Praze získala dobré místo v bytovém odboru Národního výboru na Praze 1. Zde vydržela pracovat až do důchodu, i když často čelila nátlaku kvůli neochotě vstoupit do KSČ. „Když jsem pracovala na národním výboru, tak mi šlapali na paty… To je organizace, před kterou by člověk měl mít strach. A já už toho strachu v životě zažila dost,“ zavzpomínala před časem v rámci projektu Paměť národa. Příští rok Irena Racková oslaví devadesáté narozeniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Seznam Zprávy: Policista nechal na toaletě ve sněmovně zbraň

Policista nechal ve středu na toaletě ve sněmovně zbraň, ležela tam několik minut. O bezpečnostním incidentu informoval v pátek server Seznam Zprávy, kterému ho potvrdil sněmovní kancléř Martin Plíšek. Podle serveru k němu došlo ve vedlejší sněmovní budově, kde se konala akce Den Jeruzaléma.
před 2 mminutami

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, ukazuje odhad

Ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,2 procenta. Šlo o nejvýraznější nárůst hrubého domácího produktu (HDP) od druhého čtvrtletí roku 2022, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V předběžných údajích z konce dubna odhadoval meziroční nárůst HDP o dvě procenta. Mezičtvrtletně HDP v prvním kvartále stoupl podle aktuálních údajů o 0,8 procenta. Předběžný odhad růstu činil 0,5 procenta.
09:25Aktualizovánopřed 34 mminutami

Žalobci prověřují kauzu darování bitcoinů, Blažek zváží svou budoucnost

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že prověřuje kauzu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci i legalizace výnosů. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního klubu ANO Alena Schillerová tvrdí, že ministr Pavel Blažek (ODS) pere špinavé peníze drogového dealera, a měl by okamžitě odstoupit. Blažek obvinění odmítl. Naznačil, že bude přemýšlet o své budoucnosti. ANO i dříve vládní Piráti požadovali mimořádnou schůzi sněmovny na toto téma – uskuteční se ve čtvrtek 5. června.
11:36Aktualizovánopřed 48 mminutami

V trestní reformě poslanci podpořili i dětský certifikát

K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí a upravila sazby u části konopných deliktů. Předlohu doplnila o takzvaný dětský certifikát.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oběti trestných činů by mohly získat vyšší peněžitou pomoc, schválili poslanci

Peněžitá pomoc obětem trestných činů zřejmě vzroste. Předpokládá to poslanecká novela, kterou schválila sněmovna hlasy 149 ze 150 přítomných členů. Předlohu, jež také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, teď dostane k posouzení Senát. Poslanci ji doplnili o návrh Barbory Urbanové (STAN), jenž zařazuje mezi zvlášť zranitelné také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. Pirátka Klára Kocmanová prosadila zvýšení objemu peněz pro nevládní organizace, které poskytují obětem pomoc.
před 1 hhodinou

KHNP ladí další postup ohledně Dukovan, řekl ČT její zástupce Chang

Společnost KHNP se chystá podat návrh na zrušení předběžného opatření, kterým Krajský soud v Brně zakázal uzavřít smlouvu na nové bloky v Dukovanech. Není ale jisté, jestli prodlouží platnost své nabídky. Ta aktuální platí do konce června. Firma se teprve rozhodne, sdělil redaktorce ČT Tereze Gleichové viceprezident projektového oddělení jaderné elektrárny v ČR z KHNP Harry Chang.
před 2 hhodinami

Luční boudu nešikanujeme, odmítá obvinění krkonošský park

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odmítá obvinění majiteli hřebenové Luční boudy ze šikany, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Majitelé si stěžují, že správa neumožňuje přístup k objektu nejen jim, ale i personálu či dodavatelům. Na protest bude Luční bouda od 1. června uzavřená pro veřejnost, k dispozici bude jen pro ubytované hosty, vyplynulo z vyjádření majitelů, kterým patří také Labská bouda.
10:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...