Úderem 16. hodiny uplynula lhůta pro politické strany či jednotlivce, aby se přihlásili do říjnových komunálních voleb. Více než pětina starostů nechce podle průzkumu Sdružení místních samospráv obhajovat mandát v čele obce. Důvodem je nárůst administrativy, zvyšující se odpovědnost i kriminalizace.
Kandidátky do komunálních voleb jsou uzavřeny. Pětina starostů nechce obhajovat mandát
5 minut
Události: Kandidátky do komunálních voleb jsou uzavřeny
Například v Praze se o hlasy voličů bude ucházet 30 uskupení, což je o jedno méně než před čtyřmi lety. V Brně bylo podáno 22 kandidátek, v Plzni a Olomouci 16, v Karlových Varech, Ostravě a Pardubicích 15, v Českých Budějovicích 14, v Hradci Králové 13, v Liberci a Zlíně 12, v Jihlavě a Ústí nad Labem 10.
Kandidáti parlamentních stran na primátora Prahy
Kandidáti parlamentních stran na primátora Brna
Kandidáti parlamentních stran na primátora Ostravy
Zatímco pro kandidující subjekty hlavní administrativní úkol skončil, úředníkům začíná. Mají čas do 6. srpna, aby listiny přezkoumali, do té doby pak mohou strany zahýbat pořadím kandidátů. Do 13. srpna pak musí odstranit případné chyby v listinách, a nejpozději 18. srpna se dozvědí, jestli jsou k volbám zaregistrovaní.
ANO bude obhajovat vítězství v obecních volbách zejména ve velkých městech včetně Prahy. Před čtyřmi lety získalo toto hnutí celorepublikově 14,6 procenta hlasů, druhá ČSSD 12,7 procenta a třetí ODS devět procent hlasů.
Jiná je ale situace z hlediska počtu získaných mandátů. Z 62 300 obecních mandátů obsadilo ANO v roce 2014 jen 1600 křesel; úspěšnější byla díky zastoupení v menších městech a obcích KDU-ČSL se 3800 zastupiteli těsně před ČSSD.
Před čtyřmi lety – při minulých komunálních volbách – se o místa obecních zastupitelů pokoušel zatím rekordní počet 211 540 uchazečů. Podobně uchazečů o místa v čele městských částí a obvodů bylo 22 232.
Část starostů odradila byrokracie
Znovu kandidovat v komunálních volbách nechce podle Sdružení místních samospráv 13 procent stávajících starostů, dalších devět procent je ochotno kandidovat jen na řadového zastupitele. Hlavním důvodem vyplývajícím z průzkumu Sdružení mezi tisícovkou zastupitelů je nárůst byrokracie a administrativy (36 procent dotázaných). Druhou nejčastěji uváděnou příčinou byla vysoká odpovědnost až kriminalizace starostů, místostarostů a radních (24 procent).
Třetím nejčastějším důvodem bylo zpřísnění zákona o střetu zájmů (deset procent) kvůli anonymnímu nahlížení do majetkových poměrů volených zastupitelů. „Samosprávy vítají požadavek na transparentnost a právo na informace. Žádáme ale, aby se tyto principy uplatňovaly rozumně a aby při tom byly respektovány také oprávněné zájmy samotných komunálních zastupitelů a třetích stran,“ uvedl předseda sdružení a europoslanec STAN Stanislav Polčák.
Sdružení také poukázalo na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání. Ve zbývajících případech skončila odsouzením necelá polovina, upozornil Polčák.
„Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný a vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci,“ dodal Polčák.
