Tradičním průvodem Prahou začal 16. všesokolský slet. Tisíce účastníků a jejich příznivců z celé republiky i ze zahraničí se sešly na Václavském náměstí. Vrcholem týdenního sletu budou dvě hromadná cvičení, která se uskuteční 5. a 6. července v Eden Aréně ve Vršovicích.
Průvod vyrazil v 10 hodin z Václavského náměstí a přes centrum Prahy zamířil na Staroměstské náměstí. Zapojili se do něj sokolové z řady zemí světa – například ze Spojených států, Kanady, Srbska, Dánska nebo Švýcarska. Akce omezila dopravu v centru metropole.
Večer v Národním divadle vystoupí sokolští ochotníci, tedy lidé, kteří se herectví věnují ve svém volném čase. V divadle budou hrát poprvé od roku 1883, kdy bylo po požáru znovu otevřeno.
Tělovýchovná organizace Sokol patřila od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života. Její tradici nedokázaly zničit ani zákazy. V minulosti patřily pravidelné slety k vrcholům života české společnosti, a dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci.
Desátý slet v červenci 1938, který se konal v době rostoucího mezinárodního napětí, byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později se zase stalo výrazným, byť opět marným protestem proti únorovému puči, po kterém se dostala k moci KSČ.
Tělocvičný spolek s názvem Sokol existuje od roku 1862, přestože ho zakázala monarchie, nacisté i komunisté. Vůbec první všesokolský slet se ale odehrál v roce 1882 na Střeleckém ostrově. Účastnil se ho samozřejmě i jeden ze zakladatelů Sokola Miroslav Tyrš.
„Pomocí hole udával rytmus asi sedmi stovkám cvičenců, bylo to bez hudby,“ popsal, co se tehdy na pražském ostrově dělo, historik Petr Roubal.
Samotný Sokol vznikl ještě o dvacet let dříve. Dnešní myšlenka sportu a pohybu u sokolů vždy hrála důležitou roli, jeho podstata ale byla i jiná. „Byl to politický a i vojenský projekt, pro Česko byl jakousi náhradní armádou,“ podotýká Roubal.
Postupně se stal nejdůležitějším českým spolkem. Jeho členové byli za první světové války v Československých legiích a zasloužili se o vznik státu. A právě za doby první republiky a prezidentů Masaryka a Beneše byl Sokol na vrcholu. Legendárním se stal desátý slet v roce 1938, který byl zároveň manifestací národa ohroženého nacistickým sousedem. Průvod Prahou trval čtyři hodiny.
Pak přišla druhá světová válka. Během té byl Sokol tvrdě perzekvován. Zlikvidováno bylo téměř celé jeho vedení i řada členů. „Mluvíme asi o 3,5 tisíce sokolů, kteří byli zavražděni nacismem,“ doplnil Roubal. „Sokolové se velmi výrazně podíleli na odboji,“ připomněl.
V roce 1948 se všesokolský slet stal protestem proti Klementu Gottwaldovi, který se po komunistickém puči chopil moci. „Když procházeli kolem něj, buď demonstrativně mlčeli, nebo vykřikovali protivládní a protigottwaldovská hesla,“ líčí vypjatou atmosféru historik.
O osm let později komunisté Sokol zakázali. Přesto přežil – jeho znovuobnovení přišlo po pádu totality a myšlenky a poselství zakladatelů Sokola žijí dodnes.
