Pod koaliční smlouvou chybí poslední podpis. Chvojka mluví o žalobě kvůli Pochemu, Babiš to odmítá

Téměř všichni poslanci ANO a ČSSD už podepsali koaliční smlouvu. ANO už má podpisy všech svých poslanců, za ČSSD chybí pouze podpis Tomáše Hanzela, který je v zahraničí. Podpisy se zavazují, že vysloví při hlasování koalici podporu. Stále nejasné je ale jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka řekl, že pokud prezident Pocheho nejmenuje, je ve hře kompetenční žaloba.

Video Události
video

Události: Den do jmenování nové vlády

„Předpokládám, že dojde k náhradní dočasné alternativě, že pan Hamáček by měl být pověřen řízením ministerstva zahraničních věcí,“ řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda ČSSD by tak podle něj zatím vedl vnitro i zahraničí.

V seznamu navržených ministrů, který Babiš předal prezidentovi, je na tento post nominován Miroslav Poche (ČSSD). Toho však prezident Miloš Zeman odmítá. Strana nevidí důvod, proč by měla navrhnout jiného kandidáta. Uvnitř sociální demokracie se proto ozývají hlasy, že by spor vyřešila kompetenční žaloba na hlavu státu.

Postup bude podle šéfa poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky záviset na dohodě Hamáčka s Babišem, který coby premiér může jako jediný kompetenční spor vyvolat. Sociální demokraté stále věří, že Poche se ministrem zahraničí stane, řekl Chvojka.

Video Sociální demokraté od nominace Pocheho neustupují
video

Sociální demokraté od nominace Pocheho neustupují

„My určitě nyní nemáme na post ministra zahraničí jiné jméno, než je zvažovaný pan Poche, který bohužel zatím jmenován nebude,“ uvedl Chvojka. Soudí, že varianta, že nastupující ministr vnitra Hamáček bude pověřen i řízením diplomacie, nesmí být na dlouho, nejvýše zhruba na dva měsíce.

Babiš předal Zemanovi seznam ministrů včetně Pocheho, na kterém sociální demokraté trvali navzdory připomínkám prezidenta a komunistů. Nyní ale připouští, že prezident Pocheho ministrem nejmenuje. Na dotaz, zda v takovém případě vyvolá u Ústavního soudu kompetenční spor, ale Babiš řekl, že k tomu nevidí důvod.

ČSSD nemá na Babiše páky

„Pokud ji (žalobu) pan premiér nebude chtít dát, tak my nemáme páky, abychom ho k tomu donutili,“ doplnil předseda poslanců ČSSD Chvojka k možnému vývoji.

„Jediným, kdo může podat kompetenční žalobu v této věci, je předseda vlády, protože on je ten, který by byl v teoretickém sporu s prezidentem. Protože to je jeho návrh na jmenování členů vlády. Jiní poslanci či ministři do toho vstupovat nemůžou,“ řekl ČT Hamáček.

Podle něj by vedl druhý resort jen týdny nebo měsíce. Ústupek podle něj umožní vznik vlády s důvěrou sněmovny a ukončení politické nestability. Situaci hodlá řešit jednáními, která nechtěl omezovat termínem hlasování sněmovny o důvěře vládě, tedy 11. červencem.

„Nám jde o to otevřít prostor pro jednání. A dále spekulovat nebudu a nebudu hovořit ani o nějakých konkrétních řešeních, ani je připouštět či vylučovat, protože to by uzavíralo vyjednávací prostor,“ uvedl šéf ČSSD.

Zeman jmenuje vládu ve středu ráno. Europoslanec Poche pozvánku na Hrad dosud nedostal. Předpokládá se, že ač by nebyl jmenován, bude nějakým způsobem činný ve vedení ministerstva. 

Komunisté řeší s ANO a ČSSD nominace do vlády 

Menšinovou vládu ANO a ČSSD by měli ve sněmovně při hlasování o důvěře podpořit komunisté. Zda se tak stane, rozhodne ústřední výbor KSČM v sobotu. 

Také KSČM kritizuje nominaci Miroslava Pocheho a vadí jim i to, že prý nebyli o výběru dostatečně informováni. Špičky strany kritizují také to, že designovaný premiér s nimi nekonzultoval kandidátku na ministryni spravedlnosti Taťánu Malou (ANO).

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik a stranický šéf Vojtěch Filip proto v úterý zamířili za prezidentem Zemanem. Poté se setkali také s Andrejem Babišem. Podrobnosti ze schůzek odmítli zveřejnit jak komunisté, tak Babiš. Podle informací ČT se na Hradě řešil program a plány komunistů, u Babiše pak detaily vzájemné spolupráce.

„KSČM nebude komentovat jednání o sestavování menšinové koaliční vlády hnutí ANO 2011 a ČSSD a její případnou toleranci z naší strany do rozhodnutí Ústředního výboru KSČM dne 30. června 2018,“ uvedl Filip. 

Jmenování vlády s podporou komunistů je v den obětí nevkus, kroutí hlavou opozice

Opoziční politici jsou ke druhé Babišově vládě skeptické. Nevěští jí dlouhé trvání, ačkoli výhrady jsou různé. SPD podle předsedy jejího poslaneckého klubu Radima Fialy ji charakterizoval jako „proimigrační a probruselskou vládu“, Piráti podle předsedy jejího klubu Jakuba Michálka zase vidí nedostatky v konkrétních osobách. Jednak jde o trestně stíhaného předsedu vlády Andreje Babiše, jednak o Miroslava Pocheho, který je podle Michálka „pražský kmotr“.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek potom v Událostech, komentářích odmítl, že ANO nemělo jinou možnost než obrátit se s prosbou o podporu na komunisty. „Hnutí ANO mělo několik variant, kdy mohlo mít demokratické partnery. Bylo několik subjektů – STAN, KDU-ČSL, svým způsobem i ODS – které řekly, že když nebude premiér trestně stíhaný, jsou připraveni k jednání,“ uvedl. Soudí tedy, že kdyby ANO nominovalo na premiéra někoho jiného než Babiše, nalezlo by u ostatních stran více sympatií.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Koaliční vyjednávání je u konce

Kromě složení vlády se opozici nelíbí i termín jejího jmenování. První polistopadová vláda s podporou komunistů vznikne 27. června, tedy v Den památky obětí komunistického režimu, který připadá na výročí justiční vraždy Milady Horákové. Politici to označili za výsměch pronásledovaným, vězněným a zabitým.

„Jmenování první vlády, která je přímo podporována komunisty, v den obětí komunismu je symbolické. Považujeme to za výsměch obětem komunistického režimu,“ řekl šéf STAN Petr Gazdík.

Podle něj je tristní, že hnutí ANO Andreje Babiše vzniklo s heslem o změně politiky v Česku, přitom postupuje pragmaticky a přivádí komunisty k moci. „Je to čiročiré politikaření a vidíme snahy o vzájemné vydírání, komunisté se snaží vytřískat maximum,“ uvedl Gazdík.

Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že termín se stanovil podle časových možností prezidenta a premiéra.